Zahraničí – Ukrajinský Krym se proměnil v sen každého Rusa. Po anexi, kterou Moskva zvládla za pouhých šest dní, poloostrov získal výsady, které nejsou v Rusku každému přány – minimální byrokracii a zvláštní status v Ruské federaci. Kreml si totiž nechce rozhněvat své nové občany.

Ukrajinský poloostrov se na mapě Ruska objevil hned ve dvou podobách: jako Republika Krym s federálním městem Sevastopol a jako Krymský federální okruh – zvláštní subjekt, který řídí přímo ruskému prezidentovi podřízený zmocněnec.

Hlavou Krymského federálního okruhu byl jmenován Oleg Belavencev, viceadmirál, blízký muž ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a exšpion vyhoštěný v 80. letech z Velké Británie. Z Moskvy na něho bude dohlížet Putinův věrný spolupracovník, místopředseda ruské vlády Dmitrij Kozak, který měl na starosti přípravu olympijských her v Soči.

Krym se nesmí rozpustit

Jak vysvětlil deníku Insider Rostislav Turovskij, viceprezident ruského Centra politických technologií, rozhodnutí vytvořit speciální okruh odpovídá významu, který ukrajinský poloostrov pro Rusko má.

„Krym potřebuje zvláštní přístup a zvláštní pozornost federální vlády. Rozpustit ho v nějakém větším federálním okruhu by bylo z hlediska upevnění ruské mocenské vertikály neefektivní a nesmyslné,“ tvrdí expert.

Pokud by byl Krym připojen k Jižnímu federálnímu okruhu, od kterého ho dělí úzký Kerčský průliv, problémům nového ruského regionu by se podle Turovského nevěnovala taková pozornost, kterou si zaslouží.

„Součástí Jižního federálního okruhu jsou silné regiony jako Rostovská oblast nebo Moskvou hýčkaný Krasnodarský kraj. Krym by se mezi nimi ztratil,“ myslí si ruský politolog.

Zvláštní ekonomická zóna Krym

Kreml má s anektovaným ukrajinským poloostrovem velké plány. Jak oznámil předseda ruské vlády Dmitrij Medveděv, z Krymu by se mohla stát zvláštní ekonomická zóna.

„Musíme vytvořit zákonný finanční a ekonomický nástroj pro rozvoj Krymu a Sevastopolu. Je třeba popřemýšlet o přípravě pravidel umožňujících osvobodit firmy na určité období od platby daní (na Krymu),“ prohlásil Medveděv na zasedání vlády věnovaném rozvoji Krymu.

Podle ruského listu Vedomosti by zvláštní ekonomická zóna na Krymu mohla kopírovat mechanismus, který byl vytvořen v Kaliningradu – prvních šest let by společnosti nemusely platit daně z příjmu a majetku a také by pro ně neplatila povinnost prodávat část valutové tržby.

Jak řekl deníku nejmenovaný federální úředník, doba fungování krymské zvláštní ekonomické zóny zatím nebyla určena, nepřesáhne však 49 let.

Občanky a důchody

Dárečky za připojení Krymu k Rusku začali dostávat také obyvatelé poloostrova. Ruská Federální migrační služba začala zrychleně vydávat občanské průkazy s dvouhlavým orlem. Noví ruští občané nebudou muset na osobní doklad čekat deset dní jako Rusové na „pevnině“, ale kratší dobu.

„Na Krymu bude tento termín zkrácen. Myslím si, že na tři, pět, sedm dní,“ uvedl náměstek šéfa Federální migrační služby Sergej Kaljužnyj.

Obyvatele Krymu také čeká růst důchodů. Prezident Vladimir Putin nařídil vládě, aby penze na Krymu byly co nejrychleji zvýšeny na ruský průměr. Důchodci na ukrajinském poloostrově by tak měli dostávat místo zhruba 5,5 tisíce rublů dvojnásobek.

Rusko musí o Krym pečovat

Vstřícný přístup Kremlu ke Krymu má podle Rostislava Turovského zcela jednoznačný cíl: přesvědčit obyvatele poloostrova, že jejich volba ve prospěch připojení k Rusku byla pro jejich dobro, a potlačit touhy po návratu k Ukrajině.

„Sankce a mezinárodní tlak pouze upevní pozici Krymu v Ruské federaci. Negativní dopad by mohl mít růst sociálního napětí. Pokud se sociální a ekonomické podmínky na Krymu nebudou zlepšovat, ale zhoršovat, obyvatelé poloostrova by mohli přehodnotit svůj vztah k Rusku,“ připomíná ruský expert.

Zároveň dodává: růst sociálního napětí je dlouhodobý proces. Proto nelze tvrdit, že k němu určitě dojde v příštích dvou až třech letech.

Jiří Just