Zahraničí – Bleskovou kariéru udělal díky změnám na Ukrajině donedávná prakticky neznámý krymský poslanec Sergej Aksjonov. Ze dne na den se stal premiérem autonomní republiky a na poloostrově, který je letitým „jablkem sváru“ mezi Ruskem a Ukrajinou, umožnil nebývalé vojenské manévry. S kyjevským vedením odmítá jednat. Fakticky „bez jediného výstřelu“ přitom vložil Krym přímo do náruče Moskvy.
„Požádal jsem ruského prezidenta, aby nám v zájmu stabilizace situace poskytl pomoc. Tato pomoc byla poskytnuta,“ odpověděl novinářům na dotaz, co dělají na Krymu ruští vojáci. Slibuje, že už v květnu bude na poloostrově klid, a zve do letoviska rekreanty. „Majdan s jeho černým dýmem a hořícími pneumatikami tady nikdy nebude,“ tvrdí.
Krymští poslanci (ti samí, kteří ve čtvrtek odhlasovali připojení Krymu k Rusku) pro Aksjonova hlasovali v parlamentu obsazeném neoznačenými ozbrojenci se samopaly. Kyjevský parlament jeho zvolení neuznal, obvodní soud v Kyjevě naopak ve středu nařídil zadržení Aksjonova a také – vůči Moskvě loajálního – předsedy krymského parlamentu Vladimira Konstantinova. Pro podezření z účasti na protistátním převratu.
Současný šéf krymského kabinetu si i přesto podřídil místní ozbrojené složky. Chce mít vlastní armádu a námořnictvo. Ukrajinským vojákům ve čtvrtek ráno ve výzvě, kterou odvysílala krymská televize, řekl, aby se vzdali. Pokud prý odpřisáhnou věrnost Krymu, budou začleněni do nové krymské armády. Dostanou svoje důchody i žold, v budoucnu dokonce stejně vysoký, jaký mají jejich kolegové jinde v Evropě.
Zajímavé je, že se Aksjonov formálně ohání souhlasem v Kyjevě sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče, jehož považuje za legitimní hlavu státu. Lidi, kteří ho znají, ovšem zneklidňuje údajná kriminální minulost novopečeného „státníka“.
„Pan Aksjonov byl v polovině 90. let obyčejným pohlavárem organizované kriminální skupiny. Na Krymu byl známý mezi kriminálníky a policisty pod přezdívkou Goblin,“ řekl v rozhovoru pro Radio Svoboda poslanec ukrajinského parlamentu za Krym Andrej Senčenko.
Podle informací z policejních zdrojů, které zveřejnila lidskoprávní organizace Poloostrov Krym, byl Sergej Aksjonov opakovaně stíhán kvůli kriminálním deliktům. „Aksjonov již v době studia na vojenském učilišti vedl skupinu Greki (Řekové), která se zaměřovala na vybírání výpalného a přepadávání podnikatelů,“ napsal ukrajinský deník Fakty. Upozornil, že soudní stíhání proti němu bylo nakonec zastaveno a z Krymu pak na několik let zmizel. Vrátil se asi před pěti lety a založil radikálně proruskou nacionalistickou stranu Ruská jednota. Ta ve volbách do místního parlamentu v roce 2010 získala čtyři procenta hlasů.
Sám Aksjonov nařčení odmítá. „Byl jsem podnikatel. Nikdy jsem nebyl souzen,“ citoval ho deník Fakty. Připustil ale, že kvůli byznysu v 90. letech jednal také s podsvětím. To si podle něj žádaly tehdejší „specifické podmínky“. Ukrajinská média obvinil z hysterie vůči Krymu. „Rozpoutala kampaň zaměřenou na diskreditaci krymského vedení a vyprovokovala obyvatele autonomní oblasti k obraně,“ uvedl.
Aksjonov se před několika lety dokonce soudil s místním politikem Michailem Bacharevem, který na jeho kriminální minulost poukazoval. Bacharev pozastavil své členství v Ruské hromadě Krymu, když se Aksjonov dostal do vedení organizace. Tvrdil, že si nechce kazit pověst členstvím v organizaci ovládané člověkem napojeným na kriminální struktury. Aksjonov ho pak žaloval a soudně si vymohl omluvu.
Ruská jednota, kterou Aksjonov na Krymu založil, byla formálně v opozici k Janukovyčově Straně regionů. Nepodporovali ji ani místní oligarchové a hlásila se k němu jen hrstka aktivistů. „Zaregistrovali jsme se měsíc před volbami. Jako proruská byla tehdy označována hlavně Strana regionů. Není důležité, kolik procent jsme získali,“ říká k výhradám, že nemá prakticky žádný mandát k tomu, aby zastupoval všechny krymské voliče.
Dvaačtyřicetiletý Aksjonov se narodil v Moldavsku a na Krym přijel na studia. Chtěl prý být důstojníkem, avšak vojenskou kariéru mu zhatil rozpad Sovětského svazu. „Vedení Krymu se ujal člověk, který má mocenské ambice a kterého stimuluje touha po osobní i politické revanši,“ napsal lotyšský list Neatkarigas Rita Avize.
Podle poslance Senčenka se teď krymské události rozehrávají podle oprášeného scénáře, připraveného už před mnoha lety. Připomněl, že Krym měl již v polovině 90. let loutkového prezidenta. Silně proruský Jurij Meškov však byl kvůli nátlaku z Kyjeva sesazen a odvolán do Moskvy. „Je to téměř identická operace. Větší drzost je zjevná jen s nasazením ruských vojsk,“ uvedl. Zdůraznil, že Moskva se nikdy nevzdala snahy získat Krym zpátky a připravovala různé scénáře. „Naplňovat je začala po vypuknutí Majdanu,“ konstatoval.
Alexandra Malachovská
