Za kulisy událostí – Výdaje pojišťoven na nemocnice klesly v prvním pololetí o čtyři procenta. Jde o zatím nejtvrdší škrty, které nemocnice zažily, přitom se škrtá už třetí rok po sobě.

Vyplývá to z rozboru, který nad čerstvými daty publikovanými Českým statistickým úřadem provedl deník Insider.

Z čísel je patrné, že nemocnice přišly jen v prvním pololetí o částku přes dvě miliardy korun.  A naopak – zdravotní pojišťovny, které se letos ohánějí rizikem mimořádně vysokých ztrát, si o tři miliardy přilepšily.

První na řadě

Podle očekávání si stěžují zvláště ústavy, které jsou tradičně špatně placeny a dopady škrtů pojišťoven pocítily nejhůře.

Ukazuje to příklad zřejmě nejvíc zadlužené nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně, kde při obratu 1,7 miliardy korun dosáhla celková ztráta 750 milionů.

„Naše ztráty byly způsobeny nedostatečným financováním výkonů ze strany zdravotních pojišťoven. V minulých letech vzniklo v nemocnici onkologické a kardiovaskulární centrum. Centra nebyla hned zpočátku nasmlouvána zdravotní pojišťovnou,“ popisuje zlínské potíže krajský radní pro zdravotnictví Lubomír Nečas. Připouští ovšem, že nemocnice nedokázala některé výkony pojišťovnám ani vykazovat.

Z údajů statistického úřadu vyplývá i to, že se díky úsporám finanční situace pojišťoven zlepšila. Za první pololetí inkasovaly zdravotní pojišťovny o tři miliardy korun víc, než utratily za zdravotní péči a za svůj provoz.

Pojišťovny: Bude hůř

Pojišťovny přesto tvrdí, že jim letos hrozí mimořádné ztráty. „Celková bilance pojišťoven ke konci letošního roku vychází asi na minus osm miliard korun,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek s tím, že schodek 2,4 miliardy vyrobí menší pojišťovny a zbytek vyjde na největší VZP. Odvolává se přitom právě na odhady pojišťoven.

Ředitel VZP Zdeněk Kabátek dokonce prohlásil, že není schopen platit zdravotníkům v termínu, pokud nedostane od státu půjčku 2,5 miliardy.

Z toho logicky vyplývá, že nemocnice nemohou s vyššími platbami pojišťoven počítat přinejmenším do konce roku.

Heger nesouhlasí

Nad odhadem pojišťoven se pozastavil exministr Leoš Heger, který na svých internetových stránkách odkazuje na data, která měl k dispozici v červenci, než odešel z úřadu.

„Rozumná prognóza celkového deficitu zdravotních pojišťoven pro rok 2013 byla maximálně dvě miliardy korun a byla dána mimo jiné i relativně restriktivní úhradovou vyhláškou, která měla nutit poskytovatele zdravotní péče, zejména nemocnice, k hledání rezerv,“ napsal Heger. Naznačil tak, že pojišťovny publikují účelové odhady, aby si od státu vynutily mimořádnou podporu.

Jeho odhad se naopak nevylučuje s nezávislými daty statistického úřadu. Stát pojišťovnám vyplatil počátkem roku tzv. předsunutou platbu ve výši čtyř miliard. Tím nejen vyrovnaly miliardovou ztrátu, kterou zaznamenaly v prvním pololetí, ale ještě jim tři miliardy zbyly.

Předsunutou platbu musí pojišťovny koncem roku vrátit. Ovšem deficit stejně nepřekročí dvě miliardy, i když se letošní dluh ve druhém pololetí zdvojnásobí.

Dvanáct miliard za rok

Heger se ovšem dostává se statistikou do sporu v údajích za loňský rok. Celkový deficit pojišťoven odhadl na čtyři miliardy, údaje ČSÚ uvádějí přes osm miliard.

Tento údaj hodnotí zdravotnický deficit ještě relativně příznivě. Ministr totiž loni rozpustil v rozpočtu pojišťoven 5,6 miliardy z jejich rezerv. Kdyby to neudělal, schodek by dosáhl na 14 miliard.

Fakticky to ukazuje klíčový důvod, proč jsou letošní škrty tak bolestné. Pojišťovny musí během roku snížit skutečný schodek ze čtrnácti na dvě miliardy. Při minimálním zvýšení příjmů z pojistného to opravdu vyžaduje celoroční škrty o 4–5 procent.

Petr Holub