Zahraničí - Katalánské separatistické hnutí minulý týden učinilo velký krok kupředu poté, co regionální premiér Artur Mas stanovil datum referenda o nezávislosti (9. listopad 2014) a formuloval otázky, na které se bude ptát (Přejete si, aby bylo Katalánsko státem? Pokud ano, chcete aby byl tento stát nezávislý?)

V zhruba tu samou dobu ale došlo i k dalšímu vývoji v zákulisním boji mezi Barcelonou a Madridem, či lépe řečeno mezi stoupenci a odpůrci nezávislosti v samotném Katalánsku. Ciutadans (Občané), menší katalánská strana která se vyslovuje se proti nezávislosti, během zasedání katalánského parlamentu obvinila Artura Mase z toho, že se snaží vytvořit katalánskou špionážní agenturu. Předseda Ciutadans Albert Rivera svá obvinění opřel o dokument nazvaný „Národní bezpečnostní agentura“, ve kterém katalánská vláda údajně navrhuje přetvořit současné Katalánské středisko informační bezpečnosti (Cesicat) v tajnou službu na způsob americké NSA nebo španělského Národního zpravodajského střediska (CNI).

Kontakt s Mossadem zprostředkují Baskové

Podle dokumentu má tato nová agentura mít rozpočet 28 milionů euro a má pod ní být zařazeno 300 příslušníků katalánské regionální policie Mossos d'Esquadra. Zpráva také navrhuje zkontaktovat izraelskou tajnou službu Mosad prostřednictvím baskické policie Ertzaintza, která má údajně na Izraelce dobré kontakty.

Artur Mas řekl, že jeho vláda žádný takový dokument nevytvořila a žádná tajná služba nevzniká. Ihned pak přešel do protiútoku a řekl, že to je CNI, která podniká „nemorální a nelegální aktivity“ v Katalánsku. Dodal, že daný dokument může být podvrh záměrně vytvořený právě ze strany CNI. Předseda Ciutadans Albert Rivera Mase obvinil ze lži a z útoku na právní stát. Ke kritice se přidala i Katalánská lidová strana (PPC), regionální křídlo vládní Lidové Strany (PP) která se staví ostře proti nezávislosti španělských regionů.

Quico Sallés z katalánského internetového deníku Nació Digital v rozhovoru pro Insider řekl, že nařčení podle něj skutečně souvisí s katalánským separatismem. „Pokoušejí se zaútočit na proces (nezávislosti) také skrz toto téma. Je to očividné. Nacházíme se v mediální válce,“ zasmál se. Uvedl také, že na něj dokument nepůsobí příliš důvěryhodně. „Je velmi obecný a špatně udělaný. Podobá se spíše firemní powerpointové prezentaci než dokumentu ze zpravodajské služby.“ Podivné podle něj je i to, že katalánsky psaný text obsahuje výrazné pravopisné chyby. „Je patrné, že se jedná o překlad ze španělštiny.“ „Nevyvolává ve mně velkou důvěru, ale zároveň nemohu jednoznačně říci, že nepochází z vlády,“ řekl Sallés. „V každém případě by ale obvinění tohoto typu na půdě parlamentu myslím mělo být o trochu konkrétnější.“

Katalánská CIA už existuje

Pokud katalánská vláda skutečně vytváří vlastní zpravodajskou agenturu, je taková snaha podle Sallése pochopitelná. „Je jasné, že během procesu národní emancipace, který právě Katalánsko prožívá, se zkoumá, jakým způsobem vytvořit zpravodajskou službu. Je to logické. Vlastně už existuje. Šéfkomisař Mossos, (Josep Lluís) Trapero, v létě informoval, že Mossos již disponují zpravodajským systémem. Jak je ostatně pochopitelné, protože práce současné policie je založena na informacích. Zejména pak v Katalánsku, kde existuje velmi početná salafistická komunita. Nedávno nám bylo potvrzeno, že CNI má své lidi například v Manrese, Vicu nebo Gironě, protože zjistili, že členové holandských salafistů tam přesunuli své základny. Není to žádná novinka. A před dvěma lety ministerstvo vnitra ve své zprávě uvedlo, že v Katalánsku, konkrétně v Barceloně, existují tajné byty používané různými tajnými službami – Mosadem, marockou tajnou službou, CIA – které sdílejí informace o salafistických komunitách v Katalánsku.“

Tato dynamika vyplývá ze specifického demografického složení Katalánska, kde přistěhovalci tvoří více než 15 procent obyvatelstva. V některých čtvrtích a komunitách pak tento poměr přesahuje 80 procent, vysvětlil Salles, který potvrdil, že se výše uvedených bezpečnostních operací přímo účastní i regionální policie. „Existují operativní skupiny, ve kterých působí Mossos.“ Dodal, že se nezabývají jen islamisty, ale také třeba ruskou mafií.

Také zmínka o zkontaktování izraelských tajných služeb skrze baskickou polici podle Sallése dává smysl, neboť Izrael je světovou jedničkou v bezpečnostních technologiích a s Baskickem jej pojí spolupráce a výměna zkušeností v boji s terorismem.

Anonymous zasahuje

Cesicat bylo založeno roku 2010 jako centrum boje proti kybernetickým hrozbám. Její sídlo ve městečku Reus nedaleko Tarragony na jihu Katalánska je údajně vybavené nejmodernějšími bezpečnostními opatřeními, včetně snímačů otisků prstů, a zaměstnává počítačové experty i bývalé hackery. Rozpočet Cesicatu se vyšplhal z 925 000 euro roku 2012 na zhruba pět milionů euro, které bude mít agentura k dispozici příští rok.

Centrum, které spadá pod katalánskou vládu, se ocitlo ve středu mediální pozornosti již na konci října tohoto roku, kdy hacktivisté ze skupiny Anonymous publikovali na Twitteru 38 dokumentů, které údajně dokazovaly, že Cesicat sledoval aktivity členů sociálních hnutí, novinářů a právníků na této sociální síti, a to zejména v souvislosti s prvním výročím vzniku protestního hnutí 15-M v květnu roku 2012 a podobnými aktivitami. Právě s souvislosti s těmito odhaleními se poprvé začalo hovořit o „katalánské CIA“.

Lidé z Cesicat popřeli autorství zveřejněných dokumentů a dodali, že jejich počítačový systém nebyl narušen. Policejní zdroje ale deníku El País potvrdily autenticitu těchto dokumentů, které byly údajně vytvořeny pro IT jednotku Mossos. Ty samé zdroje se domnívají, že dané dokumenty byly vyneseny ven bývalým nespokojeným zaměstnancem, spíše než že by se hackeři z Anonymous dokázali do vysoce zabezpečeného Cesicatu nabourat. Policisté také vyjadřují znepokojení nad tím, že „civilisté“ z Cesicat vykonávají policejní práci, napsal El País.

Špehování nebo práce s otevřenými zdroji?

V souvislosti s těmito nařčeními byl v listopadu odvolán šéf Cesicatu Carles Flamerich. Na začátku prosince pak několik zákonodárců z Katalánské socialistické strany (PSC, odnož španělské opoziční strany PSOE) požádalo regionální státní zastupitelství, aby prověřilo podezření, že Cesicat porušuje soukromí občanů a špehuje novináře a sociální hnutí. Jen několik dní poté pak Ciutadans konfrontovali Artura Mase v parlamentu ohledně zmíněného dokumentu. PSC, jejíž vedení je proti nezávislost, také společně s PPC navrhují zřídit zvláštní komisi v katalánském parlamentu, která by Cesicat vyšetřovala. Ironické je, že to byla právě regionální vláda PSC, která Cesicat roku 2010 založila.

Albert Gabàs, bývalý externí poradce Cesicat, řekl v rozhovoru pro katalánské rádio RAC1, že Cesicat skutečně funguje jako katalánská tajná služba. Uvedl také, že jeden ze současných představitelů organizace, který byl mimochodem před lety zatčen španělskými četníky pro podvod v sektoru telekomunikací, má přístup k elektronické komunikaci až 300 000 katalánských státních zaměstnanců na národní, regionální a obecní úrovni.

Podle Sallése ale Cesicat pouze sbíral a vyhodnocoval informace z otevřených zdrojů, tudíž se jednalo o legální a vcelku přijatelnou činnost.

IVAN ECKHARDT