Rozhovor – Před jedenácti lety byl Petr Fejk ředitelem zoologické zahrady a kromě stoleté vody bojoval i s kritikou médií. Poté, co jednu z největších povodní historie několik zvířat nepřežilo, obhajoval před veřejností smysl zoo jako takových. Přesto v rozhovoru pro Insider říká, že by tuto zkušenost nevyměnil. Paradoxně prý bylo lepší být v centru dění než pozorovat zvenčí jako dnes. „Stmeluje to lidi,“ říká Petr Fejk.
V rozhovoru dále vysvětluje, proč dodnes nestojí u zoologické zahrady další ochranná hráz či kolik by stálo přestěhovat ze zatopené části zahrady pavilony pro gorily a šelmy.
Prohrál jsem to
Insider: Proč se po povodních v roce 2002 u zoo nepostavila hráz?
Petr Fejk: Já jsem osobně jako každý ředitel zaplavené zoo bojoval za to, aby se zahrada začlenila do protipovodňové ochrany. Ten boj jsem prohrál. Ale ne proto, že by magistrát šetřil nebo byl lhostejný. Město zpracovalo povodňovou mapu Prahy, exaktní počítačový model, který předjímal chování rozlité vody na různých úrovních. A ten definoval dilema – buď necháte vodu na začátku a na konci města rozlít, nebo dříve a více ohrozíte centrum města. To je argument, před kterým jsem já prohrál a kterému jsem rozuměl. Považuji to za prohru, ale za prohru, která má nějakou logiku.
Insider: Kolik by taková hráz stála?
P.F.: Tu informaci nemám, ale je to úplně jedno. Kdyby povodňový model schválil ochranu zoo, nikdo by o ceně neuvažoval. Nešlo o cenu. V porovnání s tím, co město dalo do ochrany zbytku Troje či celé Prahy, šlo o únosné náklady.
Insider: Udělá se ochrana po této povodni?
P.F.: Tlak veřejnosti nyní podle mě povede k tomu, že se ochrana zoo nakonec udělá, ale nikdo nedokáže říct, jestli je to správné rozhodnutí. To řekne až příští povodeň.
Přestěhujte gorily
Insider: Byly i jiné možnosti, jak zahradu ochránit?
P.F.: Uvažovalo se pouze o protipovodňových zábranách, žádný val už by se tam nevešel. Řešili jsme ale další rozvoj zahrady – zhruba jen čtvrtinu investovaných peněz jsme dali do spodní části, která byla koncipována tak, aby tam nebyla obtížně evakuovatelná zvířata. Letošní povodeň potvrdila, že to byl správný krok.
Insider: Je reálné z dolní části přemístit všechny větší a dražší pavilony?
P.F.: Úplně vymístit tu zahradu nelze. To je nereálná úvaha. Není kam a stálo by to mnohem víc než tento, řekněme, riskantní režim.
Insider: Sloni a hroši už se přesunuli do horní části zahrady, v ohrožené lokalitě ale zůstávají gorily nebo šelmy.
P.F.: Sloni a hroši byli od začátku označeni v našem koncepčním plánu jako obtížně evakuovatelná zvířata, která nemohou zůstat v dolní části. Zaplať pánbůh, že se to podařilo splnit. Už v letošní povodni by znamenali velký problém, přestěhovali se za pět minut dvanáct. Jediné dva pavilony v dolní části, která obnáší vysoký investiční náklad a riskantně přemístitelná zvířata, jsou právě gorily a šelmy. Jejich přemístění by ale znamenalo několikanásobně vyšší náklady. Jen nový pavilon šelem by stál kolem 100 milionů, gorily kolem 50 milionů.
Byl jsem tam, ale neradil
Insider: Podílel jste se – třeba jako konzultant – na záchraně zoo před letošní povodní?
P.F.: Nikdo mě neoslovil. V neděli večer jsem zahradu navštívil a šel jsem kolegům popřát, aby to dobře dopadlo. Když se rozlila voda, byl jsem tam celé pondělí. Nezapojil jsem se ale do prací, sám od sebe by mi to nepřipadalo slušné a nikdo mě nepožádal.
Insider: Jak jste to prožíval?
P.F.: Mám druhou zkušenost s povodní. První byla na vlastní kůži, teď je to na dálku. I když to zní paradoxně, je to lepší na vlastní kůži. Ta zkušenost boje s povodní vás nabíjí, stmeluje lidi, očišťuje.
Insider: A jak to z vašeho pohledu zoo letos zvládla?
P.F.: Na dálku vnímáte jen to, že se kritizuje a hledá se, kdo za to může. Vím, jaké to je v tom mumraji, a cením si, jak vše zvládli. Nezaznamenal jsem, že by udělali chybu. Pro zahradu je vizitka, kolik zachrání zvířat. Byl také obrovský rozdíl vidět, jak se postupuje podruhé. Každý věděl, co má dělat, byli to zkušení lidé, kteří nic nepodcenili.
Bude to stát 100 milionů
Insider: Měli to vaši nástupci jednodušší než vy v roce 2002?
P.F.: Vždycky je důležité mít povodňový řád a technické prostředky a zázemí. My jsme měli plány, které byly k ničemu, protože povodeň několikanásobně přesáhla všechna očekávání. Pak už se můžete spolehnout jen na ty lidi. Nejdůležitější je, aby každý věděl, co má dělat, abyste se na sebe mohli spolehnout. Právě ta lidská zkušenost je nejvíc vidět. Víte, co udělat dřív, na které zvíře se zaměřit, jakou vzít techniku. Víte, kam se dostanete s lodí, kde je lepší se brodit, jaké zvíře uspat dřív, které se stresuje.
Insider: Jaká byla letošní povodeň ve srovnání s tou, kterou jste zažil jako ředitel?
P.F.: Je menší. Připadalo mi to, že vody tam byla tak polovina. Byl to také jiný typ zaplavení – méně devastační, méně proudu. Voda mi přišla čistší. Až voda opadne, bude tam hodně bahna, hodně nánosu, ale podle mého méně naplavenin, méně odplaveného a méně zničeného. Škody v roce 2002 byly 250 milionů, letos je z toho, co jsem viděl, odhaduji kolem 100 milionů.
Lucie Kudláčková
