Zahraničí - Papež Benedikt XVI. už toho v závěrečných dnech svého osmiletého pontifikátu mnoho nestihne, ale ještě k jednomu velmi důležitému kroku se odhodlal. Na konci minulého týdne jmenoval do funkce prezidenta Ústavu pro věci víry svého krajana Ernsta von Freyberga.
Ústav pro věci víry není přitom žádným místem pro studium či výklad teologie, ale poněkud zavádějícím oficiálním názvem pro vatikánskou banku. Jednu z nejsledovanějších a nejpodezřelejších finančních institucí v Evropě. Obvinění z praní špinavých peněz a nečistých transakcí jsou natolik závažná, že zanechávají skvrnu i na Benediktu XVI. a jeho nejbližším okolí.
Banka sídlí přímo ve Vatikánu v blízkosti Apoštolského paláce, hlavní papežovy rezidence. Její kapitál přesahuje šest miliard eur.
Italští vyšetřovatelé od loňska rozmotávají složitý systém bankovních operací a anonymních účtů, na kterých se peníze pohybují. Přišli na nerespektování základních principů, které v Evropě platí pro obranu před praním špinavých peněz. Není k tomu potřeba složitě hledat finanční ústav kdesi v daňovém ráji uprostřed Karibského moře, stačí zamířit do Říma.
Bývalý šéf banky Ettore Gotti Tedeschi označil podle důvěrných informací italské policie za hlavního ochránce „bankovních tajemství“ vatikánského státního sekretáře Tarcisia Bertoneho. Bertone, bývalý janovský arcibiskup, je neoficiálním ministrem zahraničí a v tuto chvíli se o něm spekuluje jako o jednom z hlavních kandidátů na stolec uvolněný Benediktem XVI.
Dosluhující papež chtěl na začátku svého pontifikátu nastolit v bance pořádek. Seznámil se s interními dokumenty a našel důkazy o nelegálních krocích, jichž se tento finanční ústav se zhruba stovkou zaměstnanců dopouštěl. V roce 2009 proto odvolal - po dvacetiletém působení - ředitele banky Angela Caloiu.
Caloiův nástupce Tedeschi v křesle vydržel tři roky. Odvolán byl loni v květnu, dozorčí rada mu vyslovila nedůvěru. On sám tvrdí, že při snaze očistit banku zašel pro některé kardinály a arcibiskupy, kteří mají velký vliv, až příliš daleko.
Italské pátrání vyvolalo za zdmi Vatikánu velkou nevoli. Papežův mluvčí Federico Lombardi dokonce Římu pohrozil vážnými důsledky, pokud nebude respektovat nezávislost Svatého stolce.
Podivné aktivity se odehrávaly už za pontifikátu Jana Pavla II. Z osmdesátých let vyšly najevo kontakty banky s několika lidmi z italského podsvětí včetně drogových dealerů a obchodníků se zbraněmi.
„Ve Vatikánu jsem viděl věci, které mne děsí,“ vypověděl policistům odvolaný Ettore Gotti Tedeschi. Podobně mluvil i papežův komorní Paolo Gabriele, který italským novinářům předal tajné dokumenty svědčící o tvrdém soupeření různých frakcí v nejvyšších patrech církevní hierarchie.
Není důvod nedomnívat se, že i strasti kolem vatikánské banky vedly Benedikta XVI. k závěru, že na svůj úřad a problémy, které s tím souvisejí, už nemá dost sil. Svému nástupci v tomto směru zanechává opravdu těžký kříž.
Evropská unie vyhlásila boj netransparentním bankám po krizi roku2009 akritice „nezodpovědných“ bankéřů. Trpět ve svém středu výjimku zřejmě nebude.
Ernst von Freyberg nastupuje po sedmiměsíčním bezvládí. Je to muž bezpochyby maximálně loajální k papežské autoritě: Aristokrat, silně věřící katolík, člen řádu maltézských rytířů, dlouholetý přispěvatel na katolickou charitu.
Italský časopis Panorama, který má uvnitř Vatikánu své zdroje jako málokdo jiný, ale hodnotí volbu německého právníka šéfem banky jako potvrzení a zároveň pokračování tvrdého mocenského boje na špici církve, která sdružuje více než 1,2 miliardy věřících.
„V souboji dvou křídel zvítězil řád maltézských rytířů nad Kolumbovými rytíři a vliv německých bank nad italskými a americkými,“ uvedla Panorama.
Martin Novák
