Objev dne - Jednomu z nejmodernějších světových zařízení pro léčbu rakoviny, které začalo koncem loňského roku fungovat v Praze v areálu nemocnice na Bulovce, poprvé svitla naděje, že jeho péče se bude alespoň zčásti platit z veřejného zdravotního pojištění.

Klinika vybudovaná za 4,2 miliardy korun byla až dosud pro pojišťovny úplné tabu. Proto zatím může sloužit jen pacientům, kteří si sami extrémně drahou léčbu - v průměru půl milionu korun - mohou dovolit. Žádná z tuzemských zdravotních pojišťoven se soukromou klinikou Proton Therapy Center neuzavřela úhradovou smlouvu.

Nyní se zdá, že doposud striktně odmítavý postoj Všeobecné zdravotní pojišťovny, jejíž postoj je rozhodující, a ministerstva zdravotnictví vůči modernímu a také patřičně luxusnímu zařízení začíná ochabovat. Ještě loni zástupci státu i VZP uzavření smlouvy s Proton Therapy Centrem jednoznačně vylučovali. Tento týden mluvčí VZP ve vyjádření pro Insider poprvé připouští, že se stanovisko může změnit. „Všeobecná zdravotní pojišťovna si je vědoma významu protonové terapie, jen její úhrada musí probíhat za jasně daných podmínek,“ říká Rod. Protonové centrum kromě toho vyjednává s dalšími pojišťovacími ústavy. „Jednáme s nimi, nyní od nich čekáme cenové návrhy,“ říká Elenka Mazurová, mluvčí České průmyslové zdravotní, dvojky mezi domácími pojišťovnami.

Cesta to ale bude ještě dlouhá a ne všichni, včetně uznávaných kapacit z oboru, jsou z ní nadšeni. VZP ještě ani nezačala s centrem jednat. A to přes to, že ji k podepsání kontraktu zavazuje smlouva o smlouvě budoucí z roku 2006, kterou za VZP podepsal její tehdejší nucený správce Antonín Pečenka. „Žádná jednání s Proton Therapy Centrem dosud neprobíhají, ohledně smlouvy z roku 2006 pokračují právní analýzy,“ říká mluvčí VZP Jiří Rod.

Zatím jen Rusové

Klinika koncem loňského roku získala od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost dlouho očekávané povolení ke klinickému provozu ve své první protonové ozařovně. Má licenci k poskytování zdravotních služeb, v prosinci ohlásila přijetí prvního pacienta - samoplátce z Ruska. Šance, že se tu v dohledné době rozjede plánovaný startovací harmonogram, tedy otvírání jednotlivých ozařoven zhruba po půl roce a postupně nájezd na léčbu až 2,5 tisíce pacientů ročně, je zatím malá.

Protonové centrum začátkem prosince tvrdilo, že ještě do konce roku 2012 přijme na terapii prvních deset pacientů. Spustilo informační kampaň, během níž se objevily reportáže a rozhovory v televizích a časopisech. Zatím ale není známo, že by k prvnímu platícímu pacientovi přibyli další. Mluvčí kliniky Vladimír Šulc na otázky Insideru ohledně počtu přijatých pacientů neodpověděl.

Klinika stále potřebuje příchod většího počtu klientů z ciziny, například movitých Rusů či Ukrajinců.

Úředníci jsou vůči centru nadále zdrženliví. „Důležité je, aby na základě jednání všech dotčených odborných společností, zástupců všech zdravotních pojišťoven a ministerstva zdravotnictví bylo rozhodnuto, že tento typ léčby bude začleněn do spektra komplexní péče o onkologicky nemocné v České republice. Tedy do léčebných procedur hrazených z veřejného zdravotního pojištění,“ vysvětluje Rod z VZP. Podle něj musí být nejprve stanoven způsob a výše úhrady za léčbu, teprve pak se o ní může jednat s provozovatelem kliniky.

Podobné je i stanovisko ministerstva zdravotnictví. „Na hrazení péče v protonovém centru by musela panovat všeobecná shoda zejména mezi poskytovatelem péče a pojišťovnami. Za podstatné bychom v takovém případě považovali stanovisko odborné společnosti, jež by jasně definovalo, pro jaké diagnózy je tato léčba nezbytně nutná, respektive jediná účinná,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová. Rozhodující tak nakonec má být stanovisko odborníků-onkologů.

Konkurence straší Komplexní onkologická centra

Protonová terapie, při níž se nádor v lidském těle ozařuje úzkým, přesně zacíleným svazkem paprsků, je méně riziková (v menší míře tu hrozí poškození zdravé okolní tkáně) a při srovnatelné dávce i účinnější než ozařování běžnějšími takzvanými lineárními urychlovači, jimiž jsou vybavena Komplexní onkologická centra v jednotlivých krajích. Dalo by se tak čekat, že lékaři jí budou nadšeni. Výhoda protonů se ale naplno projevuje jen u některých typů onemocnění. A tak je třeba posoudit, nakolik je nová – a patřičně drahá – metoda v českém zdravotnictví nutná, zda ji nelze nahradit klasickými postupy. V tom jsou ale čeští odborníci opatrní.

Potíž je v tom, že pokud pojišťovny začnou léčbu na supermoderní protonové klinice na Bulovce hradit, bude to s velkou pravděpodobností na úkor léčby lineárními urychlovači. K dispozici je totiž jediný balík pojistného, o něž se jednotlivá radioterapeutická pracoviště dělí. A lékaři z ostatních pracovišť tak mají tendenci logicky hájit hlavně vlastní zájem. Protonové centrum na Bulovce je přitom nezlobí jen kvůli penězům. Pražské kliniky si stěžují, že jim nové pracoviště přetahuje personál, hlavně radiofyziky, takže se nejen v sousední Bulovce, ale i v dalších špitálech rozpadají vysoce odborné týmy. Prostě - odborná veřejnost v novém centru vidí hlavně konkurenci.

K tomu všemu se přidává pachuť aféry spojené se vznikem Proton Therapy Centra. Jde o pověstnou smlouvu o smlouvě budoucí z roku 2006, uzavřenou tehdy mezi majiteli projektu, bratry Václavem a Pavlem Laštovkovými, a VZP. Bývalý nucený správce VZP Antonín Pečenka, který smlouvu za pojišťovnu uzavřel, nastoupil krátce nato jako projektový manažer do firmy bratří Laštovkových, čímž se dostal do ukázkového střetu zájmů. I to proti nové klinice budí averzi.

Jaký je tedy výsledný názor odborníků?

Česká onkologická společnost se zaštiťuje oficiálním stanoviskem profesora Pavla Šlampy, předsedy Akreditační komise Ministerstva zdravotnictví ČR pro radiační onkologii a člena Vědecké rady České lékařské společnosti. Ten sice vítá vznik pražské superkliniky, díky níž země získá „unikátní možnost“ zařadit české pacienty do výzkumu účinnosti nové terapie a dělat srovnávací studie pro vybrané diagnózy či pilotní projekty. Zároveň ale varuje před přeceňováním protonové metody a jejím upřednostňováním při financování.

"Drtivá většina pacientů bude i nadále léčena v onkologických centrech lineárními urychlovači. Je nutné připomenout, že i na těchto pracovištích bude nutností další modernizace. Cena nových, špičkových urychlovačů je vysoká, nelze tedy snížit úhradu těchto výkonů ve prospěch ozařování protonovými svazky,“ uvádí přední onkologická autorita v zemi.

Osvědčená mediální masáž

I tak je ale vysoce pravděpodobné, že luxusní klinika nakonec pojišťovny pro spolupráci časem získá.

"Je to jen otázka šikovného public relations," říká jeden z bývalých úředníků ministerstva zdravotnictví, detailně obeznámený s rozhodovacími procesy ohledně úhradových smluv. "Jakmile nazraje situace, stačí pár článků o pacientech, nejlépe dětech, kterým by protonová terapie zachránila život, a pojišťovny couvnou.“

Přesně to se dělo například před dvěma lety v Ostravě, když si tamní onkologické centrum pořídilo supermoderní ozařovač CybeKnife, v té době jediný ve střední a východní Evropě. I tehdy odmítaly pojišťovny s ostravskou fakultní nemocnicí podepsat úhradovou smlouvu, označovaly CyberKnife za nepotřebný a příliš drahý. Pak ale přišla série dojemných článků a reportáží v médiích, v nichž hlavní roli hráli ohrožení pacienti. A VZP, po ní i ostatní pojišťovny, rychle couvly.

Zuzana Kubátová