Za kulisy událostí - Návrh zákona o dohledu nad financováním politických stran přináší naplnění oblíbeného bonmotu - většina si sice bude před paragrafy rovna, ale někteří si budou přeci jen rovnější.
Zatímco politické strany a hnutí budou muset po schválení zákona (má platit od začátku nového roku) o volební kampani uvádět mnohem detailnější finanční zprávy než dosud, kandidující solitéři na tom budou o poznání lépe.
Pokud se totiž někdo rozhodne kandidovat například do Senátu bez toho, aby se u jména objevila na kandidátní listině politická strana nebo hnutí, vyhne se mnoha komplikacím a potížím.
Kromě těch výše zmíněných se to týká mimo jiné také nutnosti zřídit si transparentní a veřejnosti online přístupný účet u některé z bank v Česku.
Přitom ani u solitérů nemluvíme o zcela zanedbatelných částkách. „Pokud chce člověk dělat kampaň, tak to nějaké statisíce stojí,“ říká jeden z letošních kandidátů do Senátu Tomio Okamura. On sám plánuje do kampaně investovat asi 800 tisíc převážně z vlastních prostředků.
Další z letošních nezávislých kandidátů, prezident Agrární komory ČR Jan Veleba, zase podle rozhovoru pro server www.chrudimskenoviny.cz odhaduje, že bude muset dát dohromady dokonce milion korun.
„Část potřebných prostředků je moje. Další finance získávám výhradně od menších sponzorů, převážně z řad zemědělců,“ říká Veleba.
Současný starosta Františkových Lázní Ivo Mlátilík (nyní LEV 21) kandidoval jako nezávislý kandidát do Senátu v roce 2008, kdy - podle svých slov - utratil za kampaň asi do sta tisíc korun z vlastních prostředků.
Na lepším postavení politických solitérů nezměnil nic ani postoj hodnotícího týmu Skupiny států proti korupci GRECO, který v říjnu 2010 v Česku zkoumal, do jaké míry zdejší úřady plní doporučení Rady Evropy týkající se pravidel pro financování politických stran a volebních kampaní.
Experti tehdy doporučili, aby kandidáti vedoucí vlastní volební kampaň nezávislou na kampani politické strany nebo hnutí podléhali, a to do nejvyšší možné míry, normám srovnatelným s těmi, které platí pro samotné politické strany a hnutí.
Doporučení však bylo vyslyšeno jen v případě kandidátů, kteří vedou vlastní kampaň nad rámec té stranické (zejména kvůli získání preferenčních hlasů), u ostatních kandidátů však už ne.
Přitom se zdá, že je jen otázkou interpretace, zda by to mělo platit i pro samostatně kandidující kandidáty.
Ostatně prakticky nic tomu nebrání. K této možnosti se přiklonil také nevládní Respekt institut, o. p. s., přizvaný ministerstvem vnitra k diskusi nad návrhem. Institut dal ke zvážení možnost stanovení povinností právě i pro samostatně kandidující nezávislé kandidáty.
„Při posouzení tohoto námětu bylo vzato v úvahu, že na dotčenou skupinu osob nedopadá doporučení Rady Evropy, a návrh zákona proto úpravu v uvedeném směru též neobsahuje,“ citujeme z důvodové zprávy k návrhu.
