Za kulisy událostí - Co rozhoduje o úspěchu ve volbách, které čekají Česko už za necelé dva týdny? Většina kandidátů a politických stran se domnívá, že volební programy a reklama. Důležitou roli ale hrají i zdánlivě méně podstatné věci uvedené na hlasovacím lístku: věk, jméno nebo pohlaví. Uvádí to studie dvou ekonomů z pražského pracoviště CERGE-EI, Štěpána Jurajdy a Daniela Münicha, jejíž výsledky dnes institut zveřejní.
Větší šanci dostat se do místních zastupitelstev tak mají spíše muži než ženy, lidé kolem padesátky a s neromsky znějícím jménem.
Bez žen a Romů
Ekonomové vyhodnotili výsledky předchozích obecních voleb v roce 2010 a voleb do krajských zastupitelstev v roce 2008. Zaměřili se přitom i na pořadí kandidátů.
Voliči sice mohou používat preferenční hlasy a přesunout tak svého favorita z nevolitelného místa kandidátky výše, ale i tak je šance lidí na konci seznamu výrazně nižší. V roce 2008 se to povedlo 17 procentům kandidátů, v roce 2010, kdy byl ale systém preferenčních hlasů trochu složitější, dokonce jen dvěma procentům.
Šanci dostat se na vyšší místo na kandidátce, kde si pořadí určují samy strany či hnutí, měli přitom o šest až devět procent nižší muži než ženy. Pravděpodobnost rostla i s věkem – ale jen do padesátky, pak zase začala klesat. Velkou výhodou, která přebije konkurenty někdy až o desítky procent, byl také akademický titul.
V malých obcích je podstatné i to, jakým písmenem začíná kandidátovo příjmení. Platí, že lidé s příjmením až na konci abecedy mají šance být na volitelném místě o 1,5 procenta nižší než ti, jejichž příjmení začíná na A.
Nevýhodou bylo také, když jméno kandidáta znělo „romsky“. Jeho šance na volitelné místo jsou pak zhruba o deset procent nižší. A snižovalo to i jeho naději na získání preferenčních hlasů.
Česká republika v takovém „řazení“ kandidátů není úplnou výjimkou. Nižší zastoupení žen na volitelných pozicích, přestože dostávají téměř stejně hlasů jako s nimi srovnatelní muži, zjistili i výzkumníci ze Španělska a Itálie.
Pokud jde o akademické tituly, stejně jako Češi si na ně potrpí Němci, kde mají větší úspěch ve volbách nositelé titulu Ph.D. Naproti tomu v Británii akademické vzdělání nijak podstatné není.
Výhoda příjmení ze začátku abecedy je známa i ve světě. Jak připomněl už dříve časopis The Economist, nadproporcionální počet amerických prezidentů i britských premiérů taková příjmení mělo.
Když nerozhoduje program
Proč hrají tyto zdánlivě banální údaje roli při rozhodování voličů? Pravděpodobně proto, že shánění informací o kandidátech je pracné a vyžaduje čas a úsilí. Část lidí se tak rozhoduje jen podle toho, co je na hlasovacím lístku.
Navíc pokud není kandidát ze zavedené strany s jasnou ideologií, je získávání informací těžší. „Letos tak bude role údajů na kandidátkách při rozhodování zřejmě ještě větší,“ říká Daniel Münich.
Vzdělanější kandidát je pokládán za schopnějšího, u menšin a z části i u žen fungují předsudky. Lidé věnují více pozornosti tomu, kdo je na začátku kandidátky. A fungovat může právě i podvědomé upřednostňování jmen z kraje abecedy. I když v Česku pravděpodobně abecední výhoda na menších vesnicích vznikla tak, že politické strany napřed řadí zájemce o kandidaturu podle abecedy a teprve později je prohází. Ale nedostatečně.
Marek Hudema
