Věda – V laboratořích nenápadného Biologického centra na okraji Českých Budějovic žijí miliony klíšťat, která se pasou na hlodavcích. Zdejší badatelé je chovají pro výzkumné účely. Ačkoli u nás tito parazité ohrožují hlavně člověka, v Latinské Americe jsou velkým problémem chovatelů dobytka – napadají skot, ničí jeho kůži a oslabují krávy tak, že nemohou dojit nebo zmírají. Podle Světové organizace pro zdraví zvířat tak ročně ekonomika přichází o miliardy dolarů. Vědci z jihočeského centra Akademie věd však vyvíjejí vakcínu, která přemnožené členovce spolehlivě vyhubí. Úspěšně ji nyní testují na kravách v Mexiku.
„Kdyby byla použita plošně, může být bezpečněji i pro člověka. Méně přenašečů, méně nemocných,“ vysvětluje mladý vědec Michal Schmoranz, který má v Biologickém centru na starosti spolupráci s firmami. To, že jsou do výzkumu parazitů badatelé skutečně ponořeni, dokazuje i množství uměleckých fotografií zachycujících tyto živočichy, které zdobí rozsáhlé katakomby ústavu Akademie věd.
Rakovina i krmiva
Přestože se pět ústavů před osmi lety propojilo do jednoho celku za účelem základního výzkumu, výsledky zdejších tří set expertů zajímají i velké množství soukromých firem. Především těch zahraničních. Patří mezi ně například izraelský farmaceutický koncern Teva, největší výrobce generik na světě. „Nechávají si u nás pravidelně dělat testy léků. Zkoumáme, na co se rozpadají a jak mohou v těle reagovat,“ upřesňuje Schmoranz. Na ústav se obracejí i další významné firmy jako německý koncern Boehringer Ingelheim či KMT Hepatech, společnost spolupracující s univerzitou v kanadské provincii Alberta, která se zaměřuje na léky proti infekčním nemocem.
Právě do farmaceutického průmyslu výsledky zdejších výzkumů často míří. Laboratoř parazitární terapie například vyvíjí lék proti nemocem trávení, který do střev vpraví výtažky z parazitů. Nejprve by mohl pomoci psům, poté snad i lidem postiženým Crohnovou nemocí – velmi závažným onemocněním trávicího ústrojí, vedoucím často k odebrání části střeva.
„Máme rozpracovanou účinnou látku pro psy, která by pomohla vyřešit střevní potíže. Ty mívají čistá, dlouho šlechtěná plemena, třeba dalmatini,“ objasňuje vědec. V Česku však neexistuje firma, která by mohla s centrem na vývoji léku pro lidi spolupracovat, testy jsou totiž velmi drahé. Do zkoušek testovací sady pro psy se centrum pustí s firmou MediTox.
Farmacie není jedinou oblastí, které centrum pomáhá. Před dvěma lety se na zdejší vědce poprvé obrátila také norská společnost Nutreco, největší světový producent krmiva pro ryby.
Vlastní firmy
Jako most mezi světem vědy a byznysem působí třiatřicetiletý Michal Schmoranz. Do jihočeského centra Akademie věd zamířil po studiu přírodovědy na Karlově univerzitě. „Přišel jsem sem proto, že vím, že Biologické centrum má velmi kvalitní výzkum,“ vysvětluje muž, který se dříve zaměřoval na estetiku bakteriálních kolonií. A není jediný, koho centrum přilákalo – asi třetina výzkumníků, kteří zde působí, přišla ze zahraničí. Experti z Francie, Velké Británie, USA či Španělska vedou celé laboratoře s mezinárodními týmy. A Schmoranz tvrdí, že centrum proto nemá problém sledovat světové trendy.
Toho jsou si vědomy i zahraniční firmy, a zajímají se proto o výsledky práce jihočeského institutu. Na nedávném biotechnologickém veletrhu v San Diegu se ústav dohodl na spolupráci například s ruským start-upem Osteros, kterému pomáhá vyvinout léky proti rakovině kostí.
Biologové chtějí v podnikání zajít ještě dál. Ne vždy se totiž podaří najít partnera, který by vynálezy přivedl na trh. Od příštího roku chtějí výzkumníci vkročit do světa byznysu se dvěma vlastními podniky, takzvanými spin-off firmami. Vypočítali si, že to pro ně bude výhodnější – nebudou omezováni zákazy používat na smluvní výzkum přístroje pořízené z veřejných peněz a budou si moci nastavit vlastní cenu. Jedna z firem by vyráběla modely pro základní výzkum parazitologie, druhá bude analyzovat sedimenty ve vodních přehradách.
Adéla Skoupá
S přispěním Elišky Dokulilové
