Byznys - Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková se chystá podat na policii další, v pořadí už třetí trestní oznámení týkající se chodu jejího úřadu. Tentokrát jde o nečinnost správního oddělení, které zanedbalo výsledky kontrol na energetickém trhu. Desítky protokolů konstatujících různá pochybení energetických firem zůstaly podle šéfky ERÚ „ležet ve skříni“, aniž by s nimi někdo pracoval.
„Zjistili jsme, že na správním odboru zůstalo ležet kolem 140 kontrolních závěrů. Šlo hlavně o zjištění z kontrolní agendy, kterou jsme loni převzali po Státní energetické inspekci. Kontrolní závěry se na našem správním odboru nijak neřešily, ačkoliv bylo třeba rozhodovat, jak s nimi naložit. V řadě případů se mělo zahájit správní řízení," sdělila předsedkyně Vitásková Insideru. Nečinností správního odboru mohli být poškozeni spotřebitelé energií, jejichž zájmy ERÚ podle zákona chrání.
ERÚ už několik měsíců těžko pochopitelné pochybení správního odboru analyzuje, hodnotí jeho dopady a posuzuje nečinnost úředníků z hlediska trestního práva.
Vitásková kvůli prohřešku správních úředníků vyměnila už loni ředitele sekce ERÚ, pod niž správní odbor spadá, i šéfa samotného odboru. Celá skupina pracovníků podle ní profesionálně selhala.
Expert na trestní právo
Pokud ERÚ i v tomto případě trestní oznámení podá, stále nemusí jít o poslední podnět policii. ERÚ totiž loni najalo do svých služeb právníka specializovaného právě na trestní právo. Jeho úkolem je analyzovat prohřešky a nedostatky objevené na úřadu či v souvislosti s jeho činností a v případě potřeby na ně upozorňovat orgány činné v trestním řízení.
Vitásková už dva podněty policii kvůli postupu ERÚ podala, oba se však týkají období do jejího příchodu na úřad v polovině roku 2011.
První podnět upozorňuje na možnost selhání ERÚ jako orgánu státní správy. Úřad podle Vitáskové špatně stanovil výkupní ceny solární elektřiny, čímž vznikla státu a spotřebitelům škoda v řádu desítek miliard korun. Zatímco toto oznámení je na neznámého pachatele, další podnět směřuje na bývalého náměstka ERÚ Blahoslava Němečka. Vitásková žádá prošetření dohody, kterou uzavřel v roce 2011 s distributorskou společností E.ON a díky níž energetická firma zmírnila prudký propad své hotovosti v roce 2011.
E.ON tehdy doplácel na to, že stejně jako ostatní distributoři musel povinně za státem garantovanou cenu vykupovat obrovské množství solární elektřiny. Náklady na tento výkup se distributorům podle zákona plně vracejí až zpětně, v příštích letech. V roce 2011, těsně po solárním boomu, kdy v zemi přibyly tisíce solárních zdrojů, se distributoři dostali do prudkého propadu a postihlo to nejvíc právě E.ON. Vitásková sama potvrzuje, že když v polovině roku 2011 na ERÚ nastoupila, dlužil stát skupině E.ON asi 4 miliardy korun a skupině ČEZ zhruba miliardu. Považuje však za nepřípustný Němečkův postup, díky němuž dostal E.ON na tento dluh od spotřebitelů „půjčku“ v hodnotě půl miliardy. „Je otázka, zda to mělo oporu v zákoně, právě to musí prověřit policie,“ říká šéfka ERÚ.
Jak Blahoslav Němeček, tak bývalý šéf ERÚ Josef Fiřt jakákoliv porušení zákona v době svého působení na ERÚ opakovaně vyloučili.
Zatímco oba zmíněné předchozí podněty zaslané z ERÚ policii se týkaly solární energetiky, třetí chystané trestní oznámení je jiného charakteru. Podle Vitáskové jde o různé typy prohřešků různých hráčů na energetickém trhu, většinou jde o sporné kroky distributorů vůči zákazníkům.
Vitásková v ohrožení, nebo na cestě vzhůru?
Trestní oznámení kvůli chybnému postupu úředníků podávali i předchůdci Vitáskové. Bývalý náměstek ERÚ a šéf jeho legislativců Antonín Panák poslal na policii počátkem roku 2011 podle vlastních slov „zhruba šest“ podnětů upozorňujících na podezřelé okolnosti při povolování solárních elektráren v závěru roku 2010, kdy vrcholila solární horečka. Jak Insider informoval, ve dvou kauzách padla obvinění, další podněty jsou v šetření.
Předmětem vyšetřování se ale může stát i sama Alena Vitásková. Policie už delší dobu šetří její vlastní postup při rozhodování o obnově licenčního řízení na solární elektrárny podnikatele Zdeňka Zemka, které získaly na Silvestra roku 2010 licenci zřejmě na základě zfalšované revizní zprávy. Kromě toho šéfce ERÚ hrozí trestním oznámením Česká fotovoltaická průmyslová asociace. Její zástupci Vitáskovou obviňují z účelové manipulace s daty a z poškozování solárních investorů.
Šestapadesátiletá šéfka ERÚ dnes hraje o hodně. Pokud ustojí turbulence kolem ERÚ a udrží si politickou podporu (tu jí v posledních týdnech opakovaně vyjádřil premiér Petr Nečas), má šanci na vrcholu své kariéry ještě svůj vliv výrazně posílit. Pod Energetický regulační úřad má v příštích letech přejít jednak regulace železniční dopravy, jednak regulace vodárenského trhu. Vitásková se už na rozšíření působnosti svého úřadu připravuje, a pokud se udrží v jeho čele, stane se jednoznačně nejmocnější ženou české ekonomiky.
Pozice v čele ERÚ může být zvláště vratká v případě, kdy se regulátor stává terčem veřejného hněvu kvůli vysokým cenám energií. Naposled se to ukázalo v Bulharsku, kde lidové bouře smetly letos během několika týdnů hned tři šéfy regulačního úřadu. Vitásková si toto riziko zjevně uvědomuje. Nejspíš i proto se stále výrazněji angažuje v boji proti další podpoře obnovitelných zdrojů energie, hlasitě podporuje návrhy na snížení cenové zátěže pro spotřebitele a chystá přísnější postup vůči distribučním firmám, jejichž cenové návrhy ERÚ posuzuje. Z tohoto pohledu je pochopitelná i smršť trestních oznámení vysílaných na policii.
Když Vitásková veřejně žádá, aby policie prověřila postup samotných úředníků ERÚ, zároveň tak eliminuje riziko, že bude sama s případnými pochybeními ať už právem, či neprávem spojována.
Zuzana Kubátová
