Zahraničí - Zanechal-li Mirek Topolánek v Evropě po své politické kariéře nějaký otisk, pak jím bylo jeho neúnavné lobbování ve prospěch plynovodu Nabucco. Tedy za projekt, který měl Evropě ulevit z přílišné energetické závislosti na Rusku, neboť měl přivést plyn z nalezišť u Kaspického moře a výhledově i z Blízkého východu. Podpořila jej i Evropská komise.
Topolánkovým nejaktivnějším partnerem v propagaci Nabucca byli Maďaři, ale právě ti teď myšlenku pohřbívají.
Na rozdíl od ostatních upřímně a nahlas vyslovili, že projekt nevratně zkrachuje. Maďarská ropná a plynárenská společnost MOL potvrdila, že přestává dávat peníze firmě Nabucco International Company, která plynovod připravuje. Odůvodnila to tím, že v projektu přetrvává příliš mnoho nejistot, a jeho další financování tak v tuto chvíli nemá smysl.
Naznačil to ostatně už v neděli maďarský premiér Viktor Orbán. V Bruselu prohlásil, že MOL z Nabucca zřejmě úplně vycouvá. Budapešť přitom patřila před třemi lety k hlavním iniciátorům mezinárodní dohody o stavbě plynovodu, ke které se kromě MOL zavázala i rakouská ÖMV, německá RWE, turecký Botas a další společnosti. A dokonce ještě loni označovala tatáž Orbánova vláda Nabucco za prioritu maďarského půlročního předsednictví Evropské unie!
To ilustruje rychlý pád myšlenky3330 kilometrůdlouhého plynovodu, který se měl obejít bez ruských zdrojů. Ostatně na začátku roku i vedení německé RWE nenápadně naznačilo, že projekt má zpoždění a přestává být pro německou firmu zajímavý.
Teď už zbývá pravděpodobně jediné. Aby i RWE vzala podpis pod dohodou zpět a pak všichni zúčastnění vše nějak důstojně uzavřeli. Původně mělo Nabucco fungovat už v roce2015 apostupně mít kapacitu přes 30 miliard kubíků ročně.
Řada otázek zůstává nevyřešená. Není jasno o ceně plynovodu. Původní odhady osmi miliard eur se ukázaly nerealistické, spíše se teď hovoří o dvanácti, ne-li čtrnácti miliardách.
Příliš optimistické byly také předpovědi o tom, kdo by dodával plyn. Vedle Ázerbájdžánu a Turkmenistánu z Kaspické oblasti se počítalo do budoucna s napojením Iráku nebo Íránu na takzvanou jižní větev. V Iráku ale probíhají nekonečné debaty o kompetence mezi centrální vládou v Bagdádu a představiteli kurdské autonomie na severu země. Spolupráce s Íránem je zablokovaná kvůli sporům o jeho jaderný program.
Ani ázerbájdžánský plyn nemusí být jistotou. Kritici upozorňují na to, že plynovod tam vede velmi blízko území Náhorního Karabachu, o které Arménie s Ázerbájdžánem vedly válku, a není vyloučeno, že ji někdy v budoucnosti povedou zase.
Bude-li proudit někdy do Evropy plyn těmito končinami, vsaďme si spíše na konkurenční ruský projekt South Stream. Nabucco asi zůstane na papírech a v počítačových pamětích a závislost Evropy na ruském plynu neklesne, ale naopak vzroste.
