Za kulisy událostí - Předpoklad, že se s příchodem Miloše Zemana na Hrad zklidní vody české zahraniční politiky, nemusí tak úplně vyjít.

Nová hlava státu sice vystupuje spíš proevropsky, ale avizované hradní angažmá diplomata Hynka Kmoníčka harmonii mezi Pražským hradem a ministerstvem zahraničí nenasvědčuje.

S Karlem Schwarzenbergem pojí z minulosti Kmoníčka hodně napjaté vztahy a ze své předchozí kariéry v diplomacii si současný velvyslanec v Austrálii nese hned několik kontroverzních okamžiků.

Pro nastupujícího prezidenta Miloše Zemana může splnit jednu užitečnou roli: zklidnit obavy diplomatů z arabských zemí.

„Mimořádně nadaný“

„Kmoníček je mimořádně nadaný diplomat,“ řekl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v pátek večer, když odcházel ze schůzky s Milošem Zemanem. Tehdy už bylo jasné, že zkušený diplomat míří do tvořícího se prezidentského týmu Zemana. Jakou roli tam bude hrát, ale zatím neupřesnil. Zeman to prý oznámí sám až po své inauguraci.

„Klidné vztahy mezi Zemanem a Schwarzenbergem? To se ještě uvidí, spíš to vzhledem k minulosti nečekám,“ hodnotí vztahy obou mužů diplomat blízký ČSSD.

Když se po volbách v roce 2010 vrátil Karel Schwarzenberg do křesla ministra zahraničí, snad první, koho odvolal, byl právě Kmoníček. A nešlo přitom o jeho stranickou knížku ČSSD. Schwarzenberg v minulosti například prokázal velkorysost, když z jiného sociálního demokrata, Jana Kohouta, po jeho odvolání vládou z Bruselu udělal svého náměstka.

Vzájemnou averzi potvrdilo odeslání Kmoníčka na velvyslanecký post do Austrálie. V diplomacii se všeobecně vědělo, že by Kmoníček rád získal post v USA, konkrétně že by se rád vrátil na místo českého velvyslance při OSN, kde už v minulosti působil.

Ministr mu ale nabídl Austrálii s tím, že takový zkušený diplomat si zaslouží „celý kontinent“. Kmoníček se zase netajil názorem, že ministr jej chce poslat co nejdál od centrály v Praze.

Po boku Kavana

Kmoníčkova kariéra v diplomacii začala v roce 1995. Coby vystudovaný arabista (podle svého životopisu pracovně ovládá arabštinu i hebrejštinu) se věnoval především oblasti Blízkého východu. Na nejvyšší funkce dosáhl Kmoníček hlavně za exministra zahraničí Jana Kavana, tedy za vlády zvoleného prezidenta Zemana. V letech 1999 až 2001 byl náměstkem ministra zahraničí.

Právě do této doby se datují nejproblematičtější okamžiky jeho kariéry.

V roce 2000 vedl Kmoníček cestu českých podnikatelů do Iráku, který v té době čelil embargu. Ministerstvo zahraničí zároveň tajilo, kdo byli podnikatelé „na palubě“.

Cesty se zúčastnil i lobbista Miroslav Šlouf, tehdejší šéfporadce Zemana. Informace o cestě dokonce soudně vymáhal na Kavanově ministerstvu tehdejší senátor a současný velvyslanec ve Velké Británii Michael Žantovský, shodou okolností jeden z nejbližších lidí Schwarzenberga v Černínském paláci.

V roce 2001, po teroristických útocích na USA v režii teroristy Usámy bin Ládina, Zeman v USA ve vysílání zpravodajské televize CNN tvrdil, že vůdce atentátníků Atta útok plánoval v Praze a sešel se tu s iráckým diplomatem. Tyto informace ale postupně američtí a němečtí zpravodajci vyvrátili. Kmoníček však na této informaci trval ještě rok po atentátech.

Námluvy s KLDR

Tou dobou už byl českým velvyslancem při OSN v New Yorku, shodou okolností v době, kdy Valnému shromáždění této mezinárodní organizace šéfoval právě Kavan.

Archiv zpráv z doby jeho působení v OSN uvádí například informaci, že byl u schůzky v roce 2003, kdy se domlouvalo znovuotevření českého velvyslanectví ve stalinistické Severní Koreji.

Podle odborníků může Kmoníčkovo působení u Zemana vyrovnat ostré postoje nového prezidenta k muslimskému světu. Zeman se totiž ještě před startem prezidentské kampaně opakovaně vyjádřil na adresu muslimů velmi ostře. Jeden z jeho výroků zněl: „Nevěřím, že jsou umírnění muslimové a radikální muslimové, stejně jako nevěřím, že jsou jen umírnění a radikální komunisté. Jsou jen muslimové a komunisté.“

Jak informoval deník Insider, Zemanova ostrá slova mohou Česku komplikovat vztahy s arabskými zeměmi.

„Kmoníček může být ten, kdo může a bude umět moderovat dialog s arabskými zeměmi,“ uvedl jeden z diplomatů.

Tereza Šídlová