Kdo je Günter Grass a proč tolik dráždí

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
5. 4. 2012 14:31
"Prototyp vzdělaného antisemity." To je jen jedno z mnoha přízvisek, která si za svou poslední báseň "Co je zapotřebí říci" (Insider její český překlad zveřejnil ve včerejším vydání) vysloužil německý spisovatel Günter Grass.
Foto: Tomáš Kunc

Zahraničí - "Prototyp vzdělaného antisemity."  To je jen jedno z mnoha přízvisek, která si za svou poslední báseň "Co je zapotřebí říci" (Insider její český překlad zveřejnil ve včerejším vydání) vysloužil německý spisovatel Günter Grass.

Napsal v ní, že hrozbou pro světový mír není Írán, ale Izrael. Na Západě (a pochopitelně také v Izraeli) tím vzbudil obrovské pohoršení.

Důvodem není ani tak skutečnost, že si něco takového dovolil říct Němec. Jde o to, jaký Němec. Neboli - kdo vlastně tenhle nelítostný kritik Izraele je.

Günter Grass je Němcem nepochybně slavným, skvělým literátem, navíc nositelem Nobelovy ceny (za literaturu, ne míru).

Krom toho je ale i politickou figurou.

Do politických bitev zasáhl jeden z nejznámějších německých spisovatelů mnohokrát.

Dodnes například ostře kritizuje sjednocení Německa. "K žádné unifikaci nedošlo. Západ jenom anektoval východ země," tvrdí.

V minulosti pak třeba dělal kampaň za zvolení sociálního demokrata Willyho Brandta nebo – jak připomínají němečtí komentátoři – bojoval s politickou elitou, když ho koncem 50. let nařkla, že jeho Plechový bubínek kazí mravnost mládeže.

Nástrojem politiků a vykonavatelem jejich rozkazů se ale Grass stal mnohem dříve. A sice těch nejzvrhlejších – nacistů.

To, že byl Günter Grass coby čtrnáctiletý u Hitlerjugend, že se z něj stal dobrovolně voják nacistické Kriegsmarine a že v sedmnácti upadl do zajetí, ví veřejnost už dlouho. Konkrétně od roku 1967, kdy v Izraeli přednesl svou často citovanou „Řeč o zvyknutí si“.

Jednu věc ale tehdy zamlčel: že byl též členem vražedných Waffen-SS, které byly později pro svou válečnou krutost prohlášeny za zločineckou organizaci.

Jeho divize Frundsberg bojovala na západní i východní frontě. Měla též za úkol zachránit Hitlera z berlínského bunkru, kde se vůdce na konci války schovával.

Členství ve Waffen-SS přiznal Günter Grass až v roce 2006 v autobiografii Při loupání cibule.

Krom tutlaného tajemství tehdy (nejen) Němce na knize pobouřily i další věci: třeba že Grass staví Němce do rolí obětí nebo že se v knize jedinkrát nezmínil o holocaustu.

Pokaždé zdůrazňoval, že nacisté páchali spoustu strašných zločinů. Že „nevraždili jen Židy“.

„Grass měl s Židy vždycky problém,“ komentoval zveřejnění textu „Co je zapotřebí říci“ publicista Henryk M. Broder. „Tak zřetelně jako v básni to ale ještě nikdy neartikuloval.“

S ohledem na spisovatelův mravní „škraloup“ lze rozhořčení nad Grassovým nejnovějším dílem více než chápat.

Trefně to v izraelském listu Jediot Achronot shrnul přeživší holocaustu a nositel Nobelovy ceny míru Ellie Wiesel: „Čekal bych, že Grass bude vzhledem ke své zatížené a problematické minulosti opatrnější a skromnější. Vrátil se snad ten starý Němec a zvedá znovu hlavu?“

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Zeman ve středu jmenuje Dörfla předsedou Vrchního soudu v Praze

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenuje Luboše Dörfla novým předsedou Vrchního soudu v Praze. Informaci Českého rozhlasu potvrdil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Dörfl nyní vede ústecký krajský soud, v čele pražského vrchního soudu nahradí Jaroslava Bureše, kterému 2. ledna příštího roku skončí sedmileté funkční období.

Další zprávy