Zahraničí - Výměna klíčových ministrů ve vládě premiéra Manuela Vallse vzbudila v Berlíně naději, že Francie přestane naléhat na volnější výklad rozpočtových pravidel v eurozóně. A čtyřiatřicet reformních plánů, které včera ohlásil prezident François Hollande, německé partnery nijak neuklidnilo. Jeho nový ministr hospodářství se nechal slyšet, že Berlín klade na dodržování rozpočtových pravidel příliš velký důraz. A napříč Evropou Paříž postupně získává nové spojence.
Rozdílné názory na rozpočtovou kázeň vzdalují i tradiční spojence uvnitř EU. Vláda kancléřky Angely Merkelové je přesvědčena, že ekonomické reformy a úsporná opatření se jiným zemím vyplatí stejně, jako se Spolkové republice vyplatilo, když před deseti lety přijala tzv. Hartzovy reformy.
Nedávnou změnu ve francouzské vládě Berlín vítal, zvláště když vedení klíčového ekonomického resortu opustil výmluvný kritik úspor a mluvčí levicového křídla vládních socialistů Arnaud Montebourg. Jeho nástupce, mladý a reformám nakloněný Emmanuel Macron, se už vyslovil třeba pro zrušení 35hodinového pracovního týdne. Zároveň však navazuje na dosavadní kurz a tvrdí, že příliš striktní výklad rozpočtových pravidel svazuje vládě ruce.
Nového spojence ve svých snahách Francie vidí v italském premiérovi Matteu Renzim. Ten spolu s Hollandem prosazuje, aby se do státních výdajů pro účely rozpočtového schodku nezapočítávaly výdaje na investice a školství. A shodně argumentují, že tvrdá úsporná opatření brání návratu ekonomického růstu.
Jak je nálada v Berlíně citlivá, ukazuje reakce na výroky šéfa Evropské centrální banky. Mario Draghi na pravidelném výročním setkání se svými kolegy prohlásil, že „je tu prostor dosáhnout přátelštější skladby rozpočtové politiky“. Což bylo pochopeno jako nepřímá podpora opakovaných Hollandových požadavků a kancléřka po Draghim okamžitě telefonicky požadovala vysvětlení.
Evropský centrální bankéř ji ujistil, že z jeho strany o změnu dosavadní politiky nejde a že v další části svého projevu zdůraznil nezbytnost reforem.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble nicméně dal najevo, že nevěří v účinek dalších intervencí ECB, které Draghi minulý týden ohlásil. „Měnovou politikou lze získat jedině čas. A to, co nyní potřebujeme, jsou investice,“ uvedl.
Nervozitu v okolí kancléřky Merkelové dokládá i striktní reakce na návrh šéfa druhé největší německé banky v zemi zavést v eurozóně společné dluhopisy, což Berlín vytrvale odmítá. Předseda správní rady Commerzbank Martin Blessing v ekonomickém deníku Handlesblatt napsal, že takzvané eurobondy již fakticky existují a že jejich zavedení by navíc prospělo postavení společné měny ve světě.
Německá vláda je přesvědčena, že by zemím jako Francie nebo Itálie eurobondy nepomohly a že by jen povolil tlak na zavedení odkládaných reforem.
Státní tajemník ministerstva financí Steffen Kampeter Blessingův nápad odmítl, a navíc mu ještě vzkázal, že napříště by se měl věnovat hlavně vedení banky. Německá vláda vlastní v Commerzbank zhruba 17 procent akcií, které nakoupila v době vrcholící finanční krize, aby finanční ústav zachránila před bankrotem.
Adam Černý
