Byznys – Státem vlastněná Česká exportní banka (ČEB) hasí dva nové problémy na východním trhu. V Rusku se soudí o 55 milionů eur z nespláceného úvěru na stavbu elektrárny Krasavino ve Vologodské oblasti, na Ukrajině řeší nedobytnou půjčku ve výši 15 milionů eur. Věřitelem je v tomto případě cihelna Kuzminěckij kirpičnyj zavod.
Kromě toho se v Rusku ČEB už dva roky snaží zachránit peníze z rizikových úvěrů poskytnutých před krizí několika ruským sklářským firmám na nákup technologií od turnovské společnost Sklostroj. I když banka už na jaře oznámila, že jednu z těchto pohledávek ve výši 750 milionů korun se jí podařilo prodat za slušných 70 procent původní hodnoty, pořád jí z těchto obchodů hrozí miliardové ztráty.
Ruská elektrárna
Jak píše ruský týdeník Premiér, letos v srpnu podala ČEB arbitrážní žalobu na Vologodskou oblast (leží na severovýchodě evropské části Ruska) kvůli dluhu 54,9 milionu eur. Ten zůstává nedoplacený z desetiletého úvěru, který banka v celkové výši 87 milionů eur poskytla v roce 2007 na stavbu elektrárny ve městě Krasavino.
Kromě toho se ČEB obrátila na ruský arbitrážní soud se dvěma dalšími žalobami, jimiž žádá o převod elektrárny a příslušných pozemků do svého vlastnictví. Podle smlouvy je má totiž v zástavě jako záruku za úvěr.
Týdeník Premier varuje, že pokud by ČEB s nárokem na téměř 55 milionů eur u soudu uspěla, může to zcela rozvrátit už tak vysoce zadlužený rozpočet Vologodské oblasti. Je tedy pravděpodobné, že se ruská strana bude pokoušet české nároky odrážet všemi možnými prostředky.
Češi přitom do projektu vstupovali před vypuknutím krize s velkými nadějemi, doufali totiž, že jim otevře dveře ke stavbám dalších podobných energetických zařízení.
Právní etapa elektrárny v Krasavinu byla dokončena v roce 2008, celý zdroj odstartoval provoz v roce 2010. Investoři ho v souladu s úvěrovou smlouvou vložili do majetku státní společnosti Vologdaoblkommunenergo (patří Vologodské oblasti). Potíže se objevily vzápětí po dokončení: ukázalo se totiž, že elektrárna nemůže využívat celou svou projektovanou kapacitu, protože tomu brání zastaralé rozvodné sítě. Vologda tak musela do projektu dodatečně vložit ještě 132 milionů rublů. A když byly modernizované rozvody dokončeny, přišel další zádrhel, zbankrotovala textilka, která byla hlavním odběratelem energie z elektrárny. Zdroj se tak octl v platební neschopnosti. Letos na Vologdaoblkommunenergo podala místní distribuční společnost konkurzní žalobu, což vyprovokovalo ČEB, aby žádala o okamžité splacení celého zbytku své půjčky.
Banku navíc znepokojila nedávná restrukturalizace Vologdaoblkommunenergo. Firma v souladu s novou ruskou antimonopolní legislativou oddělila svá aktiva související s výrobou a s distribucí elektřiny do dvou samostatných společností (obě jsou v majetku státu). ČEB se ale bojí, že celá transakce skončí tak, že z věřitelské „Vologdy“ zůstane prázdná skořápka bez majetku, zatímco elektrárna a další cenná aktiva se přesunou mimo kontrolu banky k dalším vlastníkům. Týdeník Premier zmiňuje spekulace, že oblastní vláda pro elektrárnu hledá nového majitele.
Ruská média píší, že zájmy české banky nejsou ohroženy, protože její úvěr je ručen do výše půl miliardy rublů přímo vologodskou oblastní vládou. „To ale není pravda, taková záruka tam není,“ říká mluvčí banky Věra Dušková, podle níž se o řešení případu nyní v Rusku jedná.
Ukrajinská blamáž
Ještě komplikovanější je ukrajinský případ. Začíná půjčkou, kterou ČEB poskytla na stavbu nových provozů cihelny Kuzminěckij kirpičnyj zavod v roce 2008. Cihelna je soukromý podnik, vlastní ji podnikatelé Taras Onufrik (80 procent) a Igor Parchomenko.
Úvěr na modernizaci cihelny činil celkem 25 milionů eur, z toho 15 milionů do projektu vložila ČEB, zbývajících 10 milionů česká společnost TML Investment. Není úplně jasné, proč se banka do obchodu pouštěla právě s tímto spoluinvestorem – jednateli TML jsou totiž jednak Čech Marek Holtman, jednak sám majoritní vlastník Kuzminěcké cihelny Onufrik. Ten, jak jsou dnes šéfové banky přesvědčeni, TML dokonce majetkově kontroluje, což by znamenalo, že půjčoval zmíněných 10 milionů eur své vlastní firmě.
Právě Onufrikova dvojitá role dnes pozici ČEB v případu mimořádně komplikuje.
Cihelna přestala dluh vůči ČEB splácet hned po úderu krize, v roce 2008. Žádala o restrukturalizaci dluhu a rozložení splátek do delšího období. Jenomže věřitel nesplnil jednu z předem domluvených podmínek úvěru, nezatížil nově vybudované výrobní provozy zástavním právem. A tak banka od jednání odstoupila a zažádala o splacení celé půjčené sumy. Cihelna nezaplatila, ČEB se obrátila na český Arbitrážní soud při Hospodářské komoře, který má podle smlouvy případné spory řešit, a vyhrála.
Česká arbitráž potvrdila, že cihelna je povinna uhradit bance 15 milionů eur plus dalších 300 tisíc jako sankce. Rozsudek následně potvrdil také soud na Ukrajině, jeho verdikt ale zrušil odvolací Apelační soud po protestech cihelny. Banka podala proti tomuto rozhodnutí stížnost, případ je otevřený.
Jenomže ke splacení své části úvěru Kuzminěckou cihelnu vyzval také další z věřitelů, Onufrikova TML. A ta nechala také soudně zablokovat aktiva cihelny, aby se k nim ČEB nedostala. Pro českou stranu tím prudce vzrostlo riziko, že o peníze přijde. Zástupci banky pro ukrajinská média prohlašují, že Onufrik se snaží vyvést aktiva, jimiž měl být úvěr ČEB zajištěn, z dosahu banky.
Mluvčí ČEB Věra Dušková nechtěla poslední vývoj ukrajinského případu ani jeho pozadí komentovat. „Kompetentní pracovníci jsou momentálně v zahraničí, nemám aktuální informace,“ uvedla.
Zuzana Kubátová
