Za kulisy událostí – Řecko i Španělsko se v tomto roce vrátí k rozpačitému růstu. Podle Evropské komise by měl řecký hrubý domácí produkt růst o 0,5 procenta, španělský o 1,2 procenta. Jak ale zdůrazňují ekonomové, které Insider oslovil, to, „že se země dostaly z ohrožení života, neznamená, že jsou zdravé“.
Klesat bude HDP letos jen ve třech zemích EU, předpokládá Komise, a to v Chorvatsku, ve Finsku a na Kypru.
Proč jih poroste
Zadlužené jihoevropské křídlo v čele s Řeckem a Španělskem hlásí obrat k lepšímu, alespoň co se týká ekonomického růstu.
Ke zlepšení přispěly jednak vládní škrty, které se v obou zemích staly podmínkou pro finanční injekce, ale také uvolněná měnová politika Evropské centrální banky (ECB). Jak připomíná Jaroslav Brychta z X-Trade Brokers, ECB drží hlavní úrokovou sazbu na rekordně nízkých 0,25 procenta.
„Pokud se radikálně nezmění přístup ECB, nečekám, že by se tyto země měly dostat do podobných problémů, jako řešily před dvěma až třemi lety. Je však nezbytné, aby státy nezvrátily již přijaté bolestivé strukturální reformy a úsporná opatření,“ myslí si analytik České spořitelny Jan Jedlička.
HDP zdaleka nevypovídá o všem
Jak ale odborníci upozorňují, jednotlivé ukazatele se zlepšují pouze v meziročním srovnání. „Je to sice odraz ode dna, ale předkrizové hodnoty jsou na míle vzdálené,“ říká analytik Home Credit Michal Kozub.
„Na první pohled se země na periferii dostávají mimo akutní ohrožení. Ale být mimo ohrožení života není to samé jako být zcela zdravý,“ zdůrazňuje a zmiňuje vysokou zadluženost nebo rekordní míru nezaměstnanosti jak ve Španělsku, tak Řecku.
„Málo se například ví, že Řecko je po takzvané pomoci ještě zadluženější než kdy dříve,“ souhlasí ekonom Pavel Kohout. Finanční trhy si podle něj na špatnou makroekonomickou situaci již zvykly a čekají, že v případě potřeby zasáhne ECB nebo podobná „vyšší moc“ a situaci zachrání.
Pokud země podlehnou iluzi, že se jim začíná dařit, a rezignují na další reformy, do dvou let se ocitnou ve stejné nebo ještě větší krizi než před lety, dodává Kozub.
Koho čeká pokles HDP
Jednou ze tří ekonomik v EU, které letos mají naopak klesat, je Finsko. Spolu s ním je ve skupině Kypr, někdejší daňový ráj, jemuž loni zkolaboval bankovní systém a který následně získal od Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu (MMF) desetimiliardovou záchranu.
Dále ještě unijní nováček Chorvatsko. To se stejně jako dalších šest zemí Unie potýká s deflací a spolu s Řeckem hlásí nejdelší propad ekonomiky v EU.
Finsko naopak donedávna patřilo k bezproblémovým zemím EU. Do roku 2008 vykazovalo rozpočtový přebytek, země se navíc stále může chlubit nejlepším možným úvěrovým hodnocením. V rámci toho ratingové agentury posuzují, zda tamní vláda dokáže v budoucnu platit své dluhy.
Problém jménem Nokia
Nejsevernější člen eurozóny se vyhnul dluhové krizi, doplatil ale na jiný problém. Tím je donedávna hlavní motor tamní ekonomiky, společnost Nokia – někdejší jednička ve výrobě mobilních telefonů, která zaspala nástup smartphonů.
Letos na jaře ji koupila společnost Microsoft, mezitím ale stihla Nokia propustit desítky tisíc zaměstnanců, zavřít továrny v Německu, Maďarsku či Rumunsku.
Problémy jedné firmy zasáhly Finsko hlavně proto, že do roku 2000 přispívala Nokia k celkovému HDP země čtyřmi procenty, mezi lety 1998 a 2007 se podílela na finském exportu celou pětinou a 23 procent vybraných podnikatelských daní pocházelo právě od ní.
„Tato krize je v mnoha ohledech horší než propad v devadesátých letech po rozpadu Sovětského svazu. Teď jsme přišli o většinu výroby, ve které jsme byli konkurenceschopní. Přišli jsme o recept na růst,“ říká profesor Aalto University Matti Pohjola.
Čeští ekonomové ale zatím nemají o Finsko obavy. Jak připomíná analytik České spořitelny Jan Jedlička, země je podle statistik třetí nejkonkurenceschopnější ekonomikou světa a lidé tu dlouhodobě nežili na dluh.
Francii trápí stagnace i dluhy
„U Francie je ovšem situace horší,“ myslí si analytik Home Credit Michal Kozub o druhém největším trhu v EU. Tamní ekonomika se v předchozích dvou letech držela jen těsně nad nulou, v prvním čtvrtletí se už růst úplně zastavil.
Francouzskou ekonomiku táhne dolů hlavně slabá spotřeba domácností, která se v prvním čtvrtletí meziročně snížila o 0,5 %. Podle MMF mohou návrat k růstu ohrozit i chystané vládní škrty, v jejichž rámci se mají v následujících třech letech veřejné výdaje snížit o 50 miliard eur.
Podle ekonoma Pavla Kohouta je Francie ve větších problémech, než se na první pohled zdá. „Daně jsou tak vysoké, že další zvyšování je již nemožné. Zákoník práce obsahuje 3400 stran a efektivně brání vzniku nových pracovních míst,“ vyjmenovává.
Země má navíc problém s vysokým rozpočtovým schodkem (loni činil 4,3 procenta HDP) i vládním dluhem (93,5 procenta HDP). „Míra byrokracie a štědrá sociální politika dělají své. Francie nikdy neměla blízko k umírněné rozpočtové politice,“ říká Kozub.
Tereza Holanová
