Rekonstrukce - Roman B. byl odsouzen na tři roky za leasingové podvody s auty, polovinu trestu si už odseděl ve vazbě. Před rokem a půl v létě mu přišel příkaz, aby nastoupil do vězení a odpykal zbytek trestu.

Hrál o čas, žádost o podmíněné propuštění si už sice podal, rozhodnutí však soud naplánoval až na říjen. Nakonec mu přálo štěstí, přesně v den stanoveného nástupu do vězení - 30. srpna 2011 - soud o propuštění na podmínku rozhodl. Verdikt také hned promptně poslal do věznice.

Dnes díky tajnému sledování litoměřického soudce Josefa Knotka víme, že celé to „štěstí“ uzrálo v pěti dnech krátce předtím.

25. srpna přišel do soudcovy kanceláře jeho známý Antonín K.

„Tak povídej, co máš na srdci, ale rychle,“ vyzval ho Josef Knotek.

Podnikatel odvyprávěl trable Romana B. a nadiktoval soudci nacionále mladého podvodníka. Soudce pak na chvíli opustil kancelář: „Už máme všechno,“ řekl, když se vrátil. „Takže Toníku, včera to Jelínek (soudce litoměřického soudu) nařídil a dneska to dal Jiřině  (zapisovatelce).“

O čem přesně mluvil, dnes víme.

Soudce Ladislav Jelínek, který měl případ na starosti, proces urychlil - posunul termín rozhodnutí. „Je to můj kamarád, já ti říkám, abys to věděl...,“ vysvětlil mu kolega Knotek později u sebe v kanceláři.

I díky této domluvě pak mohl o několik dní později advokátovi delikventa sdělit: „No tak to bude v pohodě, podle mého názoru, já už o tom s Láďou (soudcem Jelínkem) mluvil.“

Že tu ale nejde jenom o nezištnou výpomoc pro kamaráda, bylo od první schůzky s Antonínem K. jasné. Už na ní začali muži vyjednávat, kolik taková protekce u nezávislých soudců stojí.

„Já nevím, Jiřině že bysme dali něco,“ přemítal soudce Knotek. „Já nebudu nic chtít... Když tak jo, až to bude, až budou mít pépéčko (podmínečné propuštění) hotový.“

30. srpna pak přišlo závěrečné účtování, soudce Ladislav Jelínek vydal příznivé rozhodnutí.

„Oni to vzali, takže jsme jim to teďko dali, on měl dneska ve čtyři nástup, víš? Tak jsem to poslal do věznice hnedka a von s tím volal krajský soud do Ústí,“ hlásil Jelínek kolegovi splněný úkol.

Knotek měl zjevně radost a ptal se Jelínka, „co pije“. Mladší soudce opáčil, že Bushmills, ale upozornil, že to je „drahý“. Knotka to rozzlobilo. „Na to seru, na to, co je drahý, jak jako... se staraj, tady mi napiš dvě flašky skotský whisky a nazdar, na a dělej, napiš mi to. Předávám ti to já, byl jsi dobrej spolupracovník,“ přepsala Knotkův monolog policie.

("To si zaslouží, ještě byl ochotnej, říkal, tak já to udělám zejtra...," řekne o něco později na Jelínkovu adresu soudní zapisovatelce.)

Den poté, 31. srpna, už kamery v soudcově kanceláři zachytily předání peněz, jimiž Josef Knotek vyplatil za účast zapisovatelku Jiřinu Š., která mezi ním a soudcem Jelínkem plnila roli spojky.

„Knotek levou rukou sahá do kapsičky košile, kde něco přebírá, a pak vytahuje bankovku (nelze rozlišit, zda se jedná o jednu, nebo více bankovek), balíček, který si předává do pravé ruky a podává zapisovatelce přes stůl se slovy tady máš pět,“ stojí ve spise.

„Co bysme byli blbí, vyděláváme...,“ komentoval vyrovnání Knotek. „A kdybychom bejvali možná řekli dvacet, třicet, tak to taky přihráli. Já řikám, nemůžu si říct dvacet, tak desítku.“

Aby nikdo nemohl být na pochybách, jak se protekce u soudu zařizuje, zopakoval Josef Knotek postup za několik dní ve své kanceláři známé právničce: „Tonda tady byl... orodoval za nějakýho kluka, říká doktore, šlo by to udělat, strašnej průser, on má 30. srpna nastoupit a prostě žádost o půlku a já jdu za Jelínkem a říkám, kdy má B. půlku? 11. října, ty vole průser, on bude muset nastoupit a pak ho pustíš, pak mi to musíš udělat. A on říká: Kdy má nastoupit? Třicátýho? Tak on mazák Jelínek vstal, vzal spis a přehodil to na 30. srpna.“

Za tento příběh si vedle Knotka sedne na lavici obžalovaných právě kolega Jelínek, zapisovatelka Jiřina Š. a podnikatel Antonín K. V obžalobě státní zástupce píše, že Knotek měl přislíbeno od Antonína K. 30 tisíc, prokazatelně dostal nejméně 10. Jak to dělil dál, je patrné z textu výše.

Soudce Knotek se k obvinění dodnes v médiích nevyjádřil. „Před tím soudem nemáme potřebu to rozebírat, musím respektovat přání klienta,“ říká jeho advokát Pavel Polák.

Soudce Jelínek trvá na své nevině, Romana B. by podle svých slov pustil na podmínku tak jako tak a je přesvědčený, že k posunutí termínu byl oprávněný.

A co se týče rozhovoru o láhvi? „Dr. Jelínek rozhodně nevedl rozhovor se svým kolegou ohledně toho, 'co pije', v souvislosti s tím, že by to považoval za příslib odměny ve vztahu k rozhodování ve věci Romana B.,“ říká jeho advokát. „Ostatně i ze samotných, a pro nás stále sporných, odposlechů je zřejmé, že sám dr. Knotek mému klientovi sdělil, že je dobrý kolega a že mu půjčil zapisovatelku, když potřeboval. Spojitost s rozhodováním v oné věci tedy není dána a takto to nevnímal ani můj klient.“

Zapisovatelka Jiřina Š. se k případu vyjadřovat veřejně nechce, podle neoficiálních informací se při prvním výslechu částečně přiznala. Podnikatel Antonín K. vinu na policii popřel, aktuálně je podle svých spolupracovníků v zahraničí a na zanechané vzkazy nereagoval.