Rozhovor – Od Strany zelených dostal nabídku, aby kandidoval v předčasných volbách, on se ale do politiky nehodlá vrátit. Nebo alespoň zatím to tak je. Někdejší disident, ministr vnitra a muž, který stál při takzvaném sarajevském atentátu na opačném břehu než Václav Klaus – dnes podnikatel Jan Ruml.
Šéfuje firmě Secar Bohemia, která mimo jiné provozuje systém zabezpečení vozidel Sherlog. Zajímá ho tedy nyní víc než volby krize a znovuožívání autoprůmyslu?
Insider: Všichni vás znají spíš jako politika a bojovníka za lidská práva. Jak jste se do byznysu a pozice generálního ředitele firmy, která zabezpečuje auta před krádeží, vůbec dostal?
Jan Ruml: Po čtrnácti letech v politice to v roce 2004 bylo, myslím, rozumné rozhodnutí. Dva roky jsem se živil poradenskou činností na živnostenský list, pak jsem mezi lety 2006 a 2008 byl předsedou dozorčí rady vydavatelství Respekt Publishing. V německém modelu jsem vlastně celé vydavatelství, v němž vycházel časopis Respekt, řídil.
V Secar Bohemia jsem se stal ředitelem v roce 2010, vystřídal jsem v pozici svého bratra, který zůstal členem představenstva.
Nechybí vám politika?
O návratu zatím neuvažuju. Nemohu jej ale úplně vyloučit. Ve veřejném prostoru jsem činný stále. Jsem členem několika neziskových organizací, často přednáším.
Vy sám ve firmě držíte nějaký podíl? Kdo je vůbec jejím vlastníkem?
Majiteli Secar Bohemia jsou čtyři Češi, kteří také mají buď přes Secar Bohemia, či samostatně podíl v ostatních společnostech celého holdingu. Já sám jsem pouze na manažerské pozici. Žádný podíl ve firmě nedržím.
Většina firem, které vyrábí pro autoprůmysl, má za sebou nebo ještě dokonce zažívá těžké období. Jak se vám vlastně povedlo udržet se v posledních letech nad vodou?
Na krizi jsme zareagovali hned tím, že jsme změnili strukturu společnosti. Vytvořili jsme holding. Secar Bohemia tedy, jakožto matka, poskytuje služby svým produktovým dceřiným společnostem. Dalším krokem, který se nám velmi vyplatil, byly investice. V dobrých dobách jsme si naspořili do rezervního fondu dost peněz, takže jsme na krizi mohli zareagovat vstupem na zahraniční trhy. Nyní tak máme v zahraničí čtyři společnosti. Tři v Latinské Americe – v Chile, Argentině a v Peru. Nabízíme tam elektronické knihy jízd. V Saúdské Arábii jsme se zase uplatnili s technologiemi pro detekci úniku látek. Tyto čtyři firmy, předpokládám, nás budou v budoucnu živit. V zahraničí jsme proinvestovali takových 25 milionů korun.
A zisky?
My jsme měli poměrně velké zisky až do roku 2010, tehdy jsme se pohybovali někde okolo patnácti milionů korun. V roce 2011 už byl zisk jen jedenáct milionů a loni pět milionů. Letos očekáváme právě díky zahraničí přibližně tentýž zisk. Předpokládáme, že tyto čtyři nové zahraniční společnosti vygenerují obrat až jeden milion dolarů.
Jak se krize projevuje na tržbách?
Tržby jsou poměrně stálé. Od roku 2010 se pohybují okolo 280, 290 milionů korun.
Chystáte se kromě zabezpečení aut vstoupit i do jiného segmentu?
Spíš půjde o rozšíření našich stávajících služeb v oblasti zabezpečení majetku. Zákazníkům chceme kromě aut nabídnout i zabezpečení budov. Přišli jsme s projektem, který jsme nazvali Max. Je to taková malá nenápadná krabička ve tvaru vázičky. Pokud do objektu pronikne někdo, kdo u sebe nemá autorizační čip, vyšle zařízení signál na naše operační středisko.
Čím chcete v této oblasti konkurovat další řadě firem, které nabízejí mnohdy propracovanější systémy?
Všichni naši konkurenti mají celý systém postavený na síti GPS nebo GSM, přičemž signál se dá úplně bez problému odrušit rušičkou, kterou lze pořídit za tisíc korun. My jsme unikátní tím, že používáme radiovou síť. Po celé České republice a na Slovensku máme asi 120 věží. Signál tak máme téměř všude a navíc je nezrušitelný. Podle dosavadních zkušeností jsme schopni nalézt devadesát devět procent ukradených aut. A právě tuto síť chceme využívat i při lokalizaci objektů.
Lidé jsou v posledních letech čím dál tím méně ochotni utrácet. Projevuje se to i v zabezpečování aut nebo majetku?
Myslím, že během posledních let zájem trochu ochladl, protože přeci jen ta zařízení nejsou nejlevnější. Lidé si radši připlatí pojistku na krádež automobilu s vidinou toho, že případně získají zpět celou částku za koupi.
Změnily se za uplynulé roky počty krádeží vozidel?
Za posledních pět šest let ubylo krádeží aut asi o polovinu. Dnes se krade asi deset tisíc vozidel ročně. Bez zabezpečení je nízká šance, že bude auto nalezeno. Policie je v tomto velmi neúspěšná. Z našich zkušeností se vozidla osazená Sherlogem vrací v devadesáti procentech svému majiteli.
Ptala se: Kateřina Vokurková
