Rekonstrukce - Každý rok přijde o řidičák zhruba šest tisíc lidí. Ne každý má ale takové štěstí, že jeho bratranec zná cestičku k soudci. Navíc k takovému, který o sobě tvrdí, že trest zákazu řízení umí zkrátit.

David H. takového bratrance měl. 29. září 2011 se jeho „spojka“ - podnikatel Antonín M., jinak také (z fotbalu) dobrý známý soudce Josefa Knotka -, objevila v soudcově kanceláři.  Byly tři minuty po jedenácté dopoledne.

„Prej kdyby to šlo, že ten kluk to zaplatí, je to jeho bratranec,“ začal Antonín M. „A už má na půlku nárok, ale že prej to trvá dlouho, jestli by to nešlo co nejrychlejš. Von je muzikant a potřebuje řídit,“ vysypal ze sebe.

Soudce sice neměl právě tento případ svěřen, ale věděl si rady: „To pude, Tondo… Já si to tady nechám, není problém. Já mu to hned řeknu, to bude dělat náš mladej, a nazdar.“

Oba muži následně otevřeně řešili, že to celé nebude zadarmo.

Antonín M.: Kolik mu mám říct?

Knotek: Já nevim, zase nejsme nenažraný. Kolik bys to tak viděl?

Antonín M.: Tak pět, šest, deset je moc, myslíte? Ale zase von je muzikant a potřebuje řídit, jo. Vono je to jeho povolání. Nevím.

Knotek: Já nevim, víš co? Ať ti dá šest litrů a máme každej tři, ju? To je slušný, to je slušný tady za to. A já to uspíším.

Antonín M.: Jestli je to slušný, tak jo. Víc by asi bylo moc.

Knotek: Já nevím, to by musel říct.

Po chvíli si ještě upřesnili, za jak dlouho by případ mohl být vyřízen.

Antonín M.: Von říkal: Hlavně co nejrychleji.

Knotek: Tak já nemůžu, já mu to musím dát. To není moje.

Antonín M.: Jasný.

Knotek: To musí nějakejch čtrnáct dní projít.

Antonín M.: Jo? To by mohlo bejt? To by bylo supr.

Knotek: Do čtrnácti dnů.

Dohoda tedy byla jasná, ale soudce byl zatčen dříve, než na zmiňované peníze došlo. Kromě soudce pak s pomocí nahrávek žaloba posílá před soud i podnikatele Antonína M.