Byznys – Konflikt proevropsky a prorusky orientovaných sil na Ukrajině pokračuje. Pohybuje se bohužel po vzestupné spirále, která hrozí větším střetem Ruska a Západu a přibývajícími vzájemnými restrikcemi. Nelze tedy vyloučit, že se tato situace dotkne více i České republiky. Dá se říci, nakolik to může být?
Pro zjednodušení lze odhad případného dopadu rozdělit do několika oblastí a sledovat je například podle místa na „trase Moskva – Praha“:
a) Ohrožení českých aktiv v Rusku
Příkladem zde mohou být aktivity některých českých finančních skupin.
Např. nejznámější aktivum Kellnerovy PPF, Home Credit, vytvořilo za šest měsíců roku 2013 80 % svých výnosů právě v Rusku s tamními aktivy ve výši 10,6 miliardy eur (tj. cca 292 miliard korun). Podobně realitní segment PPF měl v Rusku k 30. 6. 2013 alokováno 833 mil. eur aktiv (bezmála 23 miliard korun), což generovalo 65 % všech výnosů z realit.
Finanční skupina Karla Komárka (KKCG) provozuje v Ruské federaci skrze společnost LLC MND Samara ropný terminál v Samarské oblasti u města Okťjabrsk. Jeho hodnota se odhaduje někde mezi 2 až 3 miliardami korun.
Majetková expozice přímo v Rusku je patrně nejvíce citlivá na případné vyhrocení vztahů Západu a Ruska. Rusku s Putinem v čele by totiž nedalo práci po těchto aktivech sáhnout v rámci vzájemných sankcí. Zabavování a převody majetku byly již dříve využity v Putinově souboji s reálnou nebo potenciální opozicí v Rusku.
Ohrožený majetek může být v řádu několika stovek miliard korun.
b) Dopady v obchodní výměně.
Obrat obchodu s Ruskem zaujímá v českém zahraničním obchodě na první pohled nevelký podíl přes 4 %. Je třeba však uvážit, že i export do dalších zemí se může stát později tokem zboží na Východ (a naopak). Jestliže například obchodní výměna našeho největšího partnera (cca 30 %), Německa, je zhruba ze 7 až 8 % vedena s Ruskem, pak by se možná další tři procenta v koláčovém grafu struktury našeho zahraničního obchodu dále zbarvila červeně, aby byla znázorněna propojenost s Ruskem.
Zatím asi nelze o dopadech ukrajinských událostí v zahraničním obchodu hovořit, pohyby v řádu desetin procenta mohou souviset s jinými faktory (např. měnové kurzy). Výraznější projev by asi v horším případě nemusel přesáhnout jedno až dvě procenta vzájemného obratu. Ve finančním vyjádření by to mohl být úbytek o cca 1,5 miliardy korun.
c) Dopady na českém území.
Ruský kapitál.
S přítomností ruského kapitálu v Česku bývá spojováno obvykle bankovnictví (ve skutečnosti jen do 3 %), distribuce PHM (Lukoil), ocelářství a strojírenství nebo reality. Vlastnická práva jsou ale někdy hůře čitelná, neboť někdy mohou být uplatňována cestou českých prostředníků.
V Česku nelze očekávat nějaké znárodňování majetku v reakci na ukrajinský konflikt jako v Rusku. To by mělo být demokracii západního směru cizí. Spíše může růst monitoring takových firem, jejich vyloučení z účasti na veřejných zakázkách a jiná administrativní a hospodářská omezení.
Turistický ruch.
Ruští návštěvníci Česka představují významnou skupinu v segmentu vícedenních návštěv. Podle podkladů, které si nechává zpracovat ministerstvo pro místní rozvoj, zaujímají zhruba 11 % v této skupině. Na počtu všech cizinců, kteří navštíví či projdou naší zemí, je to něco přes 4 %. To není mnoho, ale Rusové mají bezkonkurenčně vyšší útraty. Jestliže Němec v roce 2013 utratil v průměru 1856 korun za den, pak Rus 4143 korun. Omezení pohybu ruských občanů v Česku by se tedy dotklo podnikatelů v cestovním ruchu, a to zejména v Praze.
Buď jak buď, ekonomická stránka ukrajinského konfliktu bledne a zůstává podřadnou, pokud je tu nebezpečí ozbrojených střetů, i kdyby to byly jen střety občanské a na území Ukrajiny. Jejich odvrácení je prioritou.
Petr Hlinomaz
Zdroj grafu: MPO, dle údajů za první dva měsíce roku 2014
