Zahraničí - Přísná kontrola hranic jako obrana před šířením chaosu, zadržení předních představitelů režimu a zřízení táborů pro miliony uprchlíků. Tak vypadá plán čínské vlády pro případ, že nastane krizový okamžik: zhroucení režimu severokorejského vůdce Kim Čong-una.

Plány, které zveřejnila japonská média, pocházejí z interních dokumentů armády. Nenaznačují, že by takový vývoj bezprostředně hrozil, reagují však na neudržitelnou situaci v zemi. Teprve jednatřicetiletý Kim Čong-un je totiž ještě méně zvladatelný než jeho předchůdci.

Na konci března ohlásil „novou formu“ jaderného testu – zřejmě nálože na bázi uranu. Na to Čína tentokrát reagovala nezvykle otevřenou kritikou. „Nesouhlasíme s testem. Jsme proti akcím, které vyostří situaci,“ vzkázala mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing.

Další formou nátlaku na Severní Koreu může být také zastavení dodávek ropy z Číny. Nejméně první tři měsíce letošního roku do KLDR neproudila ani kapka – oficiální důvody výpadku nejsou známy.

Satelitní snímky ale podle Americko-korejského institutu při Škole Johna Hopkinse pro mezinárodní studia přesto potvrzují, že na testovacím místě Punggje-ri vrcholí přípravy na detonaci.

Číně tak zřejmě dochází trpělivost a její krizové plány jsou důkazem, že se chystá na všechny varianty vývoje.

Nouzové varianty

Plán, jak se vyrovnat s následky v případě náhlého zhroucení Kimova režimu, vytvořila čínská armáda loni v létě. Reagovala tak podle japonské agentury Kjódó na třetí jaderný test KLDR. Nouzový program počítá se dvěma variantami: totalitní systém se buď zhroutí zevnitř, nebo jeho konec vyvolá zásah ze zahraničí.

V obou případech by Čína, očekávající několik milionů běženců, vystavěla těsně za svou hranicí uprchlické tábory. Každý z nich s kapacitou pro 1500 lidí. Do oblasti by zamířily také čínské speciální jednotky s cílem zjišťovat identitu uprchlíků a nevpustit do země „nežádoucí opoziční síly“.

Severokorejští političtí vůdci a generálové by měli získat „ochranu“ – ovšem v podobě speciálních táborů, kde by byli všichni pohromadě, a čínské úřady by tak mohly snadno kontrolovat, zda nepoškozují čínské zájmy.

Už nyní přitom armáda doporučuje začít ve větší míře monitorovat čínsko-korejskou hranici dlouhou přes 1400 kilometrů.

Kimova brutalita

Aby zabránila jadernému testu, začala Čína také úzce spolupracovat se severokorejským „nepřítelem“, sousední Jižní Koreou. Do července hodlají v Soulu uspořádat summit, na který má přijet i čínský prezident Si Ťin-pching.

Severní Korea má v Číně svého jediného spojence z řad světových velmocí. Bez čínské ropy a potravin hrozí severokorejské ekonomice kolaps. KLDR od ní každý měsíc odebere na 300 tisíc barelů ropy a Peking naopak dováží z Koreje uhlí. Vzájemný obchod loni dosáhl rekordních 6,56 miliardy dolarů.

Mladý Kim však pobouřil Čínu ještě před ohlášením jaderného testu. A to svými čistkami uvnitř režimu. Na přelomu roku dal popravit celou rodinu svého strýce, vlivného generála Čang Song-tcheka. Ten přitom patřil ke klíčovým čínským spojencům v zemi.

Lucie Beranová