Reportáž – Stačí se lehce podrbat prsty na nose. Muži ve stáncích se vším možným zpozorní a za chvíli se přiblíží jeden z obchodníků. „Crystal?“ řekne tiše a v očích má tázavý pohled. Teď už stačí jen kývnout. Koupit si pervitin v asijských tržnicích u hranic s Německem je stejně jednoduché, jako si tam pořídit sádrového trpaslíka na zahradu. A ví to i rostoucí počet Němců, kteří sem přijíždějí v poslední době stále častěji pro své „zboží“.
Dovoz pervitinu z Česka do Bavorska a Saska roste ročně až o stovky procent. Zatímco před pěti lety našla policie v Německu 4,2 kilogramu této „české“ drogy, loni to bylo už 77,3 kilogramu.
Jakmile se v německých médiích v posledních měsících mluví o Česku, téměř výhradně je to právě v souvislosti s drogami. Přesněji řečeno s crystalem, jak Němci pervitinu říkají. „Největší část pochází z Česka,“ potvrzuje Sandra Clemensová ze Spolkového kriminálního úřadu trend nedávných několika let. Přímo v Německu se podle ní pervitin téměř vůbec nevyrábí.
Lákadla téhle módní drogy jsou jednoduchá: dá se snadno sehnat, je relativně levná a „sedí“ k životu mladých i lidí ve stresující práci. A z člověka udělá supermana. Na chvíli. Člověk na pervitinu nemusí spát, nemá hlad ani žízeň. Místo toho má spoustu energie, sebevědomí a hormon štěstí dopamin vystřelí do neuvěřitelných výšin.
„Tolik štěstí nenajdeš nikde jinde v životě,“ cituje magazín Focus mladou Němku, která je nyní na odvykací kúře. „Party má začít ve čtvrtek a v neděli ještě nekončit – to je heslo dnešní mládeže. Bez pauzy, aby člověk nic nepropásl,“ říká k tomu Uwe Wicha z kliniky pro drogově závislé v idylické vesnici Großrückerswalde na německé straně Krušných hor. Mezi jeho klienty přitom téměř ze sta procent patří právě ti, kteří jsou závislí především na pervitinu.
Po pocitech obrovského štěstí, energie i sebedůvěry totiž přichází tvrdý dopad. Kromě neuróz a neschopnosti fungovat bez dávky přicházejí po dlouhodobém užívání závažné zdravotní potíže, vypadávání zubů, rychlé stárnutí i trvalé poruchy mozku.
Jak Wicha upozorňuje, český crystal se šíří rychle z příhraničí dál na západ: už nyní platí za nejrozšířenější drogu v Drážďanech či Lipsku a „etabluje“ se už i v Berlíně. Kdo bral heroin, přechází na levnější zboží z Česka. „Je jen otázkou času, kdy bude všude,“ podotýká Wicha. Nejsou to přitom zdaleka jen stále mladší lidé na nekonečných party, kdo sahá po pervitinu. Berou jej i ženy v domácnosti, které hledají únik ze stereotypu, nebo politici a lidi v dalších profesích, kteří mají pocit, že musí zvýšit svůj výkon. Podle studie německé vlády dokonce polovina lidí, kteří užívají crystal, označuje za hlavní důvod právě svou práci. A lidí na pervitinu dál přibývá.
Zastavit smutný trend se snaží policie na obou stranách hranice. „Neuplyne den, abychom v našem revíru neměli nějaký případ, kdy chytíme někoho s pervitinem,“ říká německý policista během hlídky v těsné blízkosti u českých hranic. Přes tmavá skla slunečních brýlí a bez náznaku úsměvu na tváři tvrdým pohledem sleduje okolo projíždějící auta, cyklisty i houbaře. Za chvíli si tento zhruba čtyřicetiletý svalnatý a vysoký muž v civilu přes sebe přehodí černou bundu, aby zakryl zbraně na opasku, a se stejně vyzbrojeným kolegou vystupují z auta.
Drogová turistika pro všechny generace
Vlaková stanice Johanngeorgenstadt – hraniční přechod Potůčky – je právě tím místem, kudy se pervitin z Česka do Německa dostává nejčastěji. „Hranici sem přejdou pěšky po téhle cestě, po pár metrech je už Česko. Tady nastoupí do vlaku a odjedou,“ ukazuje na zatím prázdné vagony druhý, zhruba padesátiletý policista. Sám tu nedávno chytil pašeráka s víc než půl kilem pervitinu. Tentokrát ale nic podezřelého prý nevidí. Jak vypadá podezřelý člověk, ovšem říct nechtějí. „Je to o zkušenosti. Chytili jsme tu už i třeba čtyři mladé ženy s malým dítětem, co pašovaly pervitin,“ říká mladší z dvojice. Nejvíc oba ale dosud šokoval pár německých důchodců, kteří přenášeli přes hranice velké množství téhle stále oblíbenější drogy. „Věděli moc dobře, co dělají. Potřebovali si přivydělat k penzi, a tak do toho šli,“ vypráví policista.
Zatímco v českém příhraničí se prodává gram pervitinu většinou za 30 až 40 eur (v některých případech se ale dá sehnat i pod 20 eur), v Německu se jeho cena pohybuje od 60 do 120 eur za gram. Čím dál na západ od českých hranic, tím je cena téhle módní drogy vyšší.
V posledních pěti letech přitom cena na tržnicích na západě Čech v důsledku větší výroby a konkurence mezi jednotlivými kriminálními skupinami ještě o pět až deset eur klesla, a pervitin je tak ještě dostupnější. „V porovnání s ostatními drogami je pervitin z Česka levný a snadno dostupný. A riziko, že vás při dovozu chytí, je pořád nízké,“ vysvětluje Wicha, proč přibývá v příhraničí Němců, kteří si pravidelně jezdí pro svou potřebnou dávku.
Kromě téhle drogové turistiky jednotlivců ale roste i organizovaný byznys s pervitinem. A byznys je to skutečně výnosný: zatímco náklady na výrobu jednoho kila pervitinu z polských léků jsou asi 170 tisíc korun, „velkoobchodní“ cena jde podstatně výš.
„Kriminální skupiny v Německu kupují jedno kilo pervitinu z Česka asi za 350 tisíc až 450 tisíc korun,“ říká k tomu ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych. Právě v blízkosti hranic s Německem je většina tuzemských laboratoří s největší výrobou pervitinu, určenou hlavně na export. Proti tomu ve vnitrozemí se jedná spíš o malé varny, kde si závislí připravují drogy hlavně pro sebe.
Pod taktovkou vietnamské mafie
Vývoz pervitinu do Německa přitom kontroluje především vietnamská mafie. „Do této velkoobjemové produkce určené k pokrytí poptávky z Německa jsou až na výjimky zapojeny zejména kriminální skupiny osob původem z Vietnamu. Ty jsou schopny ve své režii získat potřebné suroviny, drogu produkovat a následně i distribuovat či organizovat kurýrní přepravu větších množství,“ popisuje Frydrych.
I samotná „obchodní“ místa, kde je situace nejhorší, jsou právě v asijských tržnicích v příhraničí. Snad nejvíc „proslavená“ je v tomhle směru tržnice v Aši. „Je to jako boj s desetihlavou saní. V posledních letech ale sleduji mnohem větší snahu to řešit a potírat. Problém je v tom, že se naší policii logicky daří jen velmi těžko proniknout do vietnamské komunity,“ míní starosta Aše Dalibor Blažek.
Pomoci s bojem proti vietnamské drogové mafii má brzy skupina policistů přímo z Vietnamu, kteří přijedou do Česka. Jejich úkolem bude kromě jiného proniknout do sítě místní mafie a pomoci tak české policii. Chystá se i další citelná rána pro vietnamské výrobce a obchodníky s drogami. Ministerstvu vnitra se totiž podařilo prosadit, že odsouzení Vietnamci si budou odpykávat tresty ve své vlasti bez ohledu na to, jestli s tím budou souhlasit. „Tohle jim bude vadit nejvíc, bojí se vězení ve Vietnamu,“ říká k plánu předseda Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter. Novinka má začít platit od letošního podzimu.
Zároveň se proti kriminálním skupinám hodlá vymezit i naprostá většina běžných Vietnamců, kteří nemají s drogami nic společného. V tržnici ve Svatém kříži na Chebsku proto minulý týden nabídli policii, že může do prostor tržnice kdykoli vstoupit a kontrolovat veškeré tamní stánky.
Proti crystalu má pomoci i užší spolupráce mezi policií v Česku a v Německu. V polovině července se saský a český ministr vnitra dohodli, že mezi policejními týmy na obou stranách hranice nabude na intenzitě výměna informací i přímá spolupráce na jednotlivých konkrétních případech. Přitom již dnes je běžná denní koordinace a telefonické porady mezi českými a německými policisty. Zapojit se do boje proti drogové mafii má ještě víc než dosud i tajná služba. Podobná spolupráce se chystá i s Bavorskem.
Pavla Francová
