Boston /Od našeho zpravodaje/ - Nahradit laboratorní zvířata lidskými buňkami ve zkumavce a počítačovou technikou při zjišťování nebezpečnosti chemických sloučenin chtějí američtí vědci.
O něco podobného usilují i výzkumníci v Evropě.
Cílem je snížit utrpení pokusných živočichů a přitom současně získat spolehlivější a rychlejší výsledky toxikologických testů. Někteří vědci dokonce doufají, že by takto bylo možné zhruba za deset let některé pokusy na zvířatech úplně ukončit. Jiní však pochybují, že to bude možné.
Drahé, dlouhé a kruté
Americký Národní zdravotní ústav a vládní Agentura pro ochranu životního prostředí podepsaly pětiletou dohodu o společném hledání nových postupů při testování potenciálně nebezpečných chemikálií.
Jejich zástupci to oznámili to na výročním zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) v Bostonu.
"Pokusy na zvířatech jsou drahé, trvají dlouho, zahyne při nich mnoho laboratorních zvířat a ještě výsledky zjištěné na organismu pokusného živočicha nemusí být vždy platné i pro člověka," shrnul Francis Collins z Národního zdravotního ústavu.
Dva dny místo dvanácti let
Vědci budou nyní zkoumat, jak by šlo nahradit pokusy na zvířatech jinými prostředky.
Jako nejslibnější se zatím zdá postup, při němž jsou testované chemické látky vneseny do zvířecích nebo lidských buněk rozmnožovaných v laboratoři. Robotické zařízení zaznamená reakce, které se pak porovnají s databází dřívějších pokusů s podobným výsledkem. Počítačové modelování poté předpoví celkový vliv zkoumané látky na živý organismu.
Zařízení, které už mají k dispozici badatelé Národního zdravotního ústavu, dokáže během dvou dnů posoudit až 200 000 chemických sloučeniny. Při pokusech na zvířatech by totéž trvalo dvanáct let.
Odvážný a nejistý cíl
Faktem však zůstává, že tímto postupem je možné rovnou vyřadit jenom prokazatelně nebezpečné sloučeniny. Látky, které se projeví jako neškodné, však stejně musí pro jistotu projít ještě testováním na zvířatech.
"Naším cílem je do deseti let pokusy na zvířatech při zjišťování toxicity chemických látek úplně vynechat," řekl Christopher Austin z Národního zdravotního ústavu. A připustil: "Je to ovšem cíl velmi odvážný."
Ne všichni výzkumníci věří, že to půjde, čili že bude možné v přístroji modelovat všechny možné interakce chemikálií na živý organismus.
Ještě jinak je tomu u nových medikamentů. Výzkumy jejich léčivého účinku jsou složitější než pouhé testování toxicity chemických látek. Takže se bez pokusů na zvířatech neobejdou.
Evropa se také snaží
Také Evropská unie podporuje výzkumy, které mají omezit využívání zvířat k pokusům. Program REACH, který přijala, vyžaduje náročnější testování chemických sloučenin uváděných na trh. A to se zpravidla neobejde bez pokusů na zvířatech.
Výzkumníci ve Společném výzkumném středisku Evropské unie v italské Ispře proto rovněž zkoumají, jak pokusné živočichy nahradit pouze buněčnými kulturami. Vyvinuli už i postup, při němž se případné nežádoucí znečištění léků bakteriálními toxiny zjišťuje nikoli vpíchnutím vzorku králíkovi, ale kontaktem s lidskými bílými krvinkami v laboratorní misce. Jejich postup se už používá ve stovkách laboratoří po celém světě.
Evropská unie chce také zakázat experimenty na zvířatech, které slouží jen kosmetickému průmyslu. A tak se všechny poznatky, včetně těch, které díky nové dohodě dosáhnou američtí výzkumníci, budou velice hodit i na Starém kontinentě.
O zmenšeném utrpení laboratorních zvířat nemluvě...
Čtěte také: Nová priorita EU: Zakázat pokusy na opicích
