Praha - Sníh v městských ulicích postupně ztrácí bílou barvu, nabaluje se na něj špína a vypadá stále odpudivěji. Nicméně, jak konstatují odborníci, nepředstavuje novou zátěž pro zdraví lidí.
"Na sněhu je vidět stejná špína, jaká se usazuje v ulicích běžně, jenže si jí tak snadno nevšimneme. Odteče podobně, jako jindy odtéká dešťová voda. Z pohledu lidského zdraví to není problém, protože nikdo snad nebude vodu ze sněhu pít," říká František Kožíšek ze Státního zdravotního ústavu v Praze.
"Je těžko představitelné, že by riziko vystavení lidského organismu infekčním zárodkům v městském sněhu bylo větší než v jiných obdobích roku," potvrzuje docent Milan Tuček z Ústavu hygieny a epidemiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
"Bakterie nebezpečné pro lidi potřebují teplotu lidského těla. A těm se v chladném sněhu nedaří," navazuje Zdena Stašková z pražské hygienické stanice a dodává: "V létě se bakterie udrží mnohem déle." Ve sněhu vidí doktorka Stašková jen standardní komunální špínu, která ničím "navíc" lidské zdraví neovlivní.
Sůl může vadit
Problémem však špinavý sníh může být pro životní prostředí.
Když roztává v ulicích, odtéká - podobně, jako by to bylo po dešti - postupně do dešťové kanalizace, která obvykle ústí do nejbližší řeky. "Na jejich konci většinou nebývají čistírny odpadních vod, protože vodní zákon neřadí srážkové vody, včetně sněhu, mezi vody odpadní," konstatuje Eva Veverková z Ministerstva životního prostředí.
Ve sněhu se však koncentrují rovněž motorové oleje uniklé z aut a také sůl používaná pro rozmrazování chodníků a silnic. Sůl se dostává až ke kořenům stromů, škodí rostlinám i živočichům. Proto se například nesmí solit v chráněných oblastech - s výjimkou míst, kde by ponechání sněhu bylo příliš rizikové pro lidi.
Z toho důvodu je lepší nevyvážet všechen znečištěný sníh na jediné místo, kde by se pak skokově zvýšila ekologická zátěž. "V Praze se soustřeďuje odklízený sníh na náplavce u Vltavy a do řeky se dostává postupně," uvádí Eva Veverková.
