Znáte velbloudí zmrzlinu, čokoládu nebo lahodné sýry? Že ne? Pak není na vině vaše lahůdkářství, ale EU. Ta totiž dovoz těchto produktů nepovoluje. Již několik let se to marně snaží zvrátit svérázná Britka žijící v Mauritánii.
"Naše výrobky jsou unikátní a chceme je proto prodávat všem, kteří by je chtěli ochutnat. Brusel to ale občanům unie neumožňuje," postěžovala si Nancy Abeiderrahmaneové reportérům agentury AFP.
V roce 1994 si poblíž mauritánské metropole Nouakchottu se svým manželem otevřela moderně zařízenou mlékárnu na zpracování velbloudího mléka. Od místních pastevců, kteří denně na farmu putují často desítky kilometrů, odebírá nutričně výživné mléko a dále ho zpracovává. Nomádům přitom platí v přepočtu deset korun za litr mléka, což je v relativně chudé zemi dobrý výdělek.
Velbloudí mléko je plné živin
Tiviski (pramen), tedy mlékárna paní Nancy, se dobře etablovala například v severní Africe. Odbytiště v Evropě ale hledá marně. Unie totiž velbloudí mléko nevede jako prověřenou komoditu a Mauritánie navíc není na seznamu schválených exportérů živočišných výrobků. "Na vrata Bruselu ale bušit nepřestanu," slibuje svérázná podnikatelka.
Těšit ji může fakt, že OSN dává velbloudímu mléku zelenou. Obsahuje třikrát více vitamínu B a C než běžné kravské mléko. Zemědělská organizace Spojených národů (FAO) tak má ve svém portfoliu hned několik "velbloudích programů".
Svůj boj vede i české pivo
Právě snaha o etablování unikátních komodit vede mnohé výrobce k žádosti o zvláštní ochranu výrobků. Svou známku zaručující jedinečný původ tak mají u nás například pohořelický kapr, štramberské uši nebo žatecký chmel.
Pivovarníci by ale rádi registrovali také české pivo. To je založeno na poctivém vaření a kvašení. Počítačem obsluhované míšení polotovarů tu nemá místo.
