Brusel/Berlín - Mobilita zaměstnanců v praxi příliš nefunguje. Jednotlivé země EU totiž často vytváří byrokratické obstrukce, a firmy tak raději své pracovníky nikam nevysílají.
S žíravou kritikou současné praxe dnes přišla Evropská komise. Ta ve svém materiálu rozebírala směrnici o vysílání pracovníků z roku 1996. Tedy normu, která by měla usnadnit například vyslání českého programátora do německého ústředí firmy.
"Mobilita má zásadní význam pro řešení nedostatku pracovní síly v EU. Podniky se na vnitřním trhu nesmí setkávat se zbytečnými překážkami při poskytování služeb formou vysílání pracovníků," řekl v Bruselu eurokomisař pro zaměstnanost Vladimír Špidla.
Vůbec nejhůře dopadlo v hodnocení EU sousední Německo. Podle Bruselu totiž Berlín zbytečně blokuje svůj pracovní trh, čímž znevýhodňuje firmy ze zemí východní Evropy včetně Česka.
Berlín chce dokumenty v němčině. Všechny
Německo přikazuje firmám z nových zemí EU, aby předkládaly dokumenty o sociálním pojištění svých zaměstnanců v němčině. Zbytečné byrokratické překážky tak kolidují se směrnicí o službách, která vysílání pracovníků do států Unie předpokládá.
Spolkový ministr práce Franz Müntefering ale s hodnocením, z něhož list Financial Times citoval již minulý týden, nesouhlasí. "Vláda se drží litery směrnice o vysílání pracovníků," zdůraznil. Europoslanec za CDU Thomas Mann pak postup Bruselu označil za "nesmysl".
Pomyslnou jedničku naopak od komise dostala Belgie. Tam je vyřízení dokumentů pro "převeleného" pracovníka bez větších komplikací.
Omezení pro Čechy nadále platí
Na základě směrnice působí v Německu asi 250 tisíc zahraničních zaměstnanců, v drtivé většině ve stavebním průmyslu.
Varování z Bruselu se ale nijak netýká klasického zaměstnaneckého poměru. Češi, společně se zeměmi střední a východní Evropy, tak nadále na německém trhu nebudou mít stejná práva jako ostatní země EU. Nic na tom nemění ani fakt, že tamní vláda nedávno naznačila, že by restrikce mohla uvolnit.
I se směrnicí o vysílání pracovníků má řada odborníků problémy. Trnem v oku je zejména expertům ve sféře informačních technologií. Předepisuje totiž minimální mzdu, která je v této branži stanovena na 7125 eur měsíčně. Pro německé zaměstnance nicméně žádná minima neexistují.
"Žádný podnikatel není schopen někoho najmout za takový plat," řekl FTD Bernhard Rohledern z firmy Bitkom. V branži IT tak stále chybí na 20 tisíc expertů.
