Nedostatečný příjem tekutin může být velmi nebezpečný. Při mírnější dehydraci je člověk málo výkonný, může ho bolet hlava, trpět nevolností, mít sucho v ústech a závratě nebo náhlé záchvaty slabosti. Těžce dehydrovanému člověku hrozí oběhové selhání a šok.
Zatímco při běžném počasí tělo potřebuje dodat denně tak dva až dvaapůl litru tekutin, v horku při silném pocení člověku neuškodí ani dvojnásobek. Spotřeba roste i při sportu nebo třeba při průjmu, který často postihuje cestovatele v zahraničních destinacích.
Pitný režim musí hlídat
- starší lidé: mnohdy se u nich dostavuje pocit žízně později, navíc mají v těle méně tekutin, takže je pro ně ztráta tekutin citelnější- děti: na pití někdy zapomínají, proto by na ně měli rodiče dohlížet; neměli by je ale lákat na sladké nápoje, které ještě zvyšují pocit žízně a navíc se po nich tloustne
- těhotné a kojící ženy: zejména při kojení by žena měla pít víc, mimo letní měsíce se doporučují alespoň 3 litry tekutin, a v létě pak přiměřeně víc
- lidé trpící inkontinencí: problémy s úniky moči často způsobují, že člověk přestane pít; tím ale dále zvyšuje riziko kolapsu z nedostatku tekutin i dalších onemocnění močových cest
K pití si dejte i jídlo
Když se řekne tři litry denně, neznamená to, že člověk přes den nepije a dožene to večer pěti půllitry. "Člověk není velbloud, aby se napil jednou denně do zásoby," říká výstižně doktor František Kožíšek ze Státního zdravotního ústavu. Proto je třeba pít hodně, a to zejména ráno. Z těla se totiž tekutiny vylučují nejen močí, ale také pocením a povrchem dýchacích cest, takže po nočním spánku je člověk pěkně "vyprahlý".
Více se o jídle a pití dozvíte na specializovaném webu GURMÁN!
Součástí pitného režimu jsou kromě nápojů také potraviny. Pokud člověk konzumuje hodně ovoce a zeleniny nebo si dá dvakrát denně polévku, nemusí vypít celé optimální množství z lahví s vodou: Například v salátových okurkách je víc než 96 procent vody, v rajčatech, melounu, paprice nebo jahodách přes 99 procent, v mandarinkách a jablcích přibližně 85 procent a i takový banán tvoří téměř ze tří čtvrtin voda.
Alkoholu a kávy se nenapijete
Při výběru vhodných nápojů postačí hlídat několik pravidel:
- Nepít slazené nápoje, tloustne se po nich a naopak posilují pocit žízně; riziková jsou i umělá sladidla a ochucovadla, která mohou zvyšovat chuť k jídlu nebo kazit zuby.
- Nepít sycené nápoje, působí močopudně, kazí se po nich zuby a kardiaci mohou mít zdravotní potíže.
- Nepít ledově chlazené nápoje, pití by mělo mít spíš pokojovou teplotu.
- Nepít soustavně minerálky, mohou způsobovat vznik močových kamenů, zvýšený tlak a podobně; k dlouhodobému pití jsou vhodné maximálně slabé přírodní minerálky.
- Nepít kávu a alkohol, protože jsou močopudné.
"Tvrdý alkohol doporučuji pít jen jako součást míchaných nápojů s ovocem a sodovkou, víno je dobré kombinovat s minerálkou," radí lékař Milan Kudyn. Ještě vstřícnější je v doporučeních k milovníkům našeho národního nápoje: "Pivo je z velké části tekutina a alkoholu je v něm málo, takže víceméně podporuje pitný režim," říká smířlivě.
V jakém "skupenství" by tedy člověk měl nápoje konzumovat? Vhodné jsou:
- voda z kohoutku, kojenecká voda nebo slabá přírodní minerálka,
- ovocné nebo zeleninové šťávy ředěné vodou,
- slabé neslazené čaje; nejlepší je zelený, bylinkové čaje jsou také vhodné, bylinky by se ale měly střídat,
- ovoce a zelenina s vysokým obsahem vody - u sladkého ovoce ale pozor na kalorie!.
|