Afghánistán

Nejméně osm lidí zemřelo a 22 dalších utrpělo zranění při bombovém útoku v západní části afghánské metropole Kábulu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na zdravotnické zdroje. K atentátu, který mířil na čtvrť obývanou menšinovými šíity, se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

Většina Afghánců patří k sunnitské větvi islámu, šíitský islám vyznávají například menšinoví Hazárové. Sunnitští radikálové na šíity hledí jako na odpadlíky od víry a často na ně útočí.

V pátek při pumovém atentátu v šíitské čtvrti na západě Kábulu zahynulo osm lidí a 18 utrpělo zranění. Útočníci nálož odpálili také na rušné obchodní ulici, poblíž mešity. K činu se rovněž přihlásila sunnitská teroristická organizace Islámský stát.

V severoafghánském městě Mazáre Šaríf při útoku na tři minibusy s pasažéry přišlo o život devět lidí a 15 dalších bylo zraněno. K akci se později přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Výbuch je hlášen také z Kábulu. Podle tamních zdravotníků si vyžádal životy pěti lidí a 17 osob bylo zraněno.

Mluvčí kábulské policie Chálid Zadrán řekl, že se exploze ozvala v mešitě, kam lidé přišli k večerním modlitbám. Zástupci kábulské nemocnice oznámili, že si výbuch vyžádal 22 obětí, z nichž pět zemřelo.

V Mazáre Šarífu, který je střediskem provincie Balch, se staly terčem atentátu tři autobusy, oznámila policie.

Rada bezpečnosti OSN v úterý jednomyslně schválila prohlášení, v němž vyzývá afghánské vládnoucí hnutí Tálibán, aby rychle změnilo politiku omezování lidských práv a základních svobod žen a dívek.

Rada o textu navrženém Norskem vyjednávala čtrnáct dní. Všech jejích 15 členů se shodlo, že je "hluboce znepokojuje drolící se respekt k lidským právům a svobodám žen a dívek ze strany Tálibánu".

Jako příklady text podle agentury AFP uvádí omezení "dostupnosti výuky a studia, zaměstnání, svobodného pohybu a plnohodnotného a rovnoprávného práva podílet se na veřejném životě". Rada vyzývá Tálibán, aby dívkám otevřel znovu školy, a vyjadřuje znepokojení nad nejnovějším příkazem zahalování tváře na veřejnosti.

Podle diplomatů vyjednávání o prohlášení trvalo tak dlouho kvůli Číně a Rusku, které si nepřály, aby se text zaměřil jenom na lidská práva. Proto se v jedné části prohlášení mluví i o "znepokojení nad nestálou situací Afghánistánu v humanitární, politické, ekonomické, sociální a bezpečnostní oblasti".

Bombový útok v sunnitské mešitě a v náboženské škole v severním Afghánistánu si v pátek vyžádal životy nejméně 33 lidí a dalších 43 lidí zranil. Mezi mrtvými jsou i studenti. S odkazem na mluvčího vládnoucího islamistického hnutí Tálibán o tom informují světové agentury.

K výbuchu došlo ve městečku Imám Sáhib v provincii Kunduz. Úřady nejprve hovořily o nejméně 20 mrtvých nebo zraněných. Mluvčí islamistického hnutí Tálibán, které se loni v srpnu vrátilo v Afghánistánu k moci, Zabíhulláh Mudžáhid později na Twitteru informoval, že bylo zabito nejméně 33 lidí a dalších 43 jich bylo zraněno. Mezi oběťmi je podle něj i mnoho studentů. "Pachatelé těchto incidentů jsou… zlé živly a jsou vynakládány velké snahy na jejich zatčení a potrestání," sdělil mluvčí.

Kdo za explozí stojí, není v tuto chvíli jasné. Podle místního velitele exploze zasáhla mešitu během pátečních modliteb.

V posledních dnech v Afghánistánu došlo k několika útokům, ke kterým se posléze přihlásila místní odnož sunnitské teroristické skupiny Islámský stát. Ve čtvrtek došlo k výbuchu v šíitské mešitě v severoafghánském městě Mazáre Šaríf, při kterém podle agentury AP zahynulo nejméně 12 věřících, a v Kunduzu, kde exploze zasáhla automobil přepravující mechaniky, které si najal Tálibán

Spojené státy zrušily plánovaná jednání se zástupci islamistického hnutí Tálibán v katarské metropoli Dauhá kvůli rozhodnutí islamistických vládců Afghánistánu neotevřít dívkám střední školy. S odkazem na americké představitele o tom informuje agentura Reuters.

Tálibán, který je v Afghánistánu u moci od srpna 2021, ve středu zrušil plánovaný návrat dívek do středních škol. Uvedl, že střední školy zůstanou pro dívky uzavřené, dokud nebude vypracován plán výuky, který bude v souladu s islámským právem. Šest západních zemí, včetně USA, a také EU Tálibán vyzvaly, aby krok okamžitě zvrátil.

"Jejich rozhodnutí bylo hlubokým zklamáním a nevysvětlitelným obratem v závazcích vůči afghánskému lidu, v první řadě, a také vůči mezinárodnímu společenství," sdělil Reuters mluvčí amerického ministerstva zahraničí. "Zrušili jsme některé naše závazky, včetně plánovaných schůzek v Dauhá, a dali jsme jasně najevo, že toto rozhodnutí považujeme za potenciální zlom v našem angažmá," dodal.

Miliony Afghánců čelí extrémnímu hladu, vzdělávání a sociální služby jsou v zemi na pokraji kolapsu, řekl Radě bezpečnosti OSN generální tajemník organizace António Guterres. Zároveň vyzval k uvolnění zmraženého afghánského majetku. Vládnoucí islamistické hnutí Tálibán musí uznat základní práva žen a dívek v zemi, uvedl podle agentur Reuters a AFP také šéf OSN.

"Naléháme na Tálibán, aby využil tuto chvíli a získal důvěru a dobrou víru mezinárodního společenství skrze uznání a ochranu základních lidských práv, která náleží každé dívce a ženě," řekl Guterres při jednání Rady bezpečnosti. Mezinárodní společenství podle něj na druhé straně musí posílit podporu Afghánců, a to zejména uvolněním zmraženého majetku ze strany Světové banky a Spojených států.

"Více než polovina Afghánců čelí extrémní míře hladu," uvedl Guterres s tím, že některé rodiny musí "prodávat své děti, aby si koupily jídlo". Mezinárodní společenství by podle něj mělo zmírnit podmínky a pravidla, která brání afghánskému hospodářství v růstu a komplikují humanitární operace OSN. "Musíme dát finančním institucím a obchodním partnerům právní záruky, aby pracovali s humanitárními organizacemi beze strachu, že porušují sankční nařízení," dodal Guterres.

Zhruba 9,5 miliardy dolarů (206 miliard Kč) z afghánské centrální banky zůstává zablokováno mimo zemi. Afghánistán přišel o velkou část mezinárodní finanční podpory loni v srpnu, kdy Tálibán převzal kontrolu nad zemí.

Afghánský premiér Muhammad Hasan Achund ve středu vyzval vlády světa, aby oficiálně uznaly administrativu vládnoucího islamistického hnutí Tálibán a uvolnily rozvojovou pomoc a další finance. Afghánistán podle něj splnil všechny potřebné podmínky, napsala agentura Reuters.

"Žádám všechny vlády, zejména v islámských zemích, aby oficiálně uznaly naši existenci," uvedl Achund v projevu. Jde o jeho druhé významnější veřejné vystoupení od loňského září, kdy se funkce v čele nové vlády ujal, a první vysílaný projev, píše Reuters.

Země světa se vládu Tálibánu zdráhají uznat kvůli předchozímu kabinetu hnutí před více než 20 lety. Bojovníci Tálibánu se moci v Afghánistánu opět zmocnili loni v srpnu. Západní státy v čele s USA následně zmrazily majetek Afghánistánu v zahraničí v hodnotě miliard dolarů.

Achund a další představitelé afghánské administrativy vyzvali na konferenci za účasti zástupců OSN k uvolnění financí a uvedli, že jejich zmrazení uvrhlo Afghánistán do hospodářské krize. Reuters připomíná, že mezinárodní společenství zvýšilo humanitární pomoc, která je určená k řešení základních potřeb a zároveň obchází oficiální cesty.