Atény/Brusel - Řecko podniklo ze středy na čtvrtek první krok pro to, aby získalo od zemí eurozóny další půjčku. Tu tamní vláda potřebuje, aby se vyhnula bankrotu a nedošly jí peníze.
Parlamentem prošla první sada reforem, které věřitelé po Řecku požadují výměnou za další záchranný balíček a které musely být schváleny právě nejpozději ve středu. Pro návrhy hlasovalo 229 poslanců ze tří set.
Čtvrteční vývoj kolem řecké krize jsme sledovali v online reportáži.
Náměstek řeckého ministra financí Dimitris Mardas v řecké veřejnoprávní televizní stanici ERT prohlásil, že banky se v Řecku znovu otevřou v pondělí, upozornil však, že výběry zůstanou omezené na nejvýše 60 eur denně. Vláda ale podle něj uvažuje o tom, že lidem umožní sloučit výběry za několik dní do jednoho.
"Když si někdo nebude chtít vybrat 60 eur v pondělí a bude si je chtít vybrat například v úterý, bude si moci vyzvednou 120 eur, nebo 180 eur ve středu," uvedl Mardas podle agentury Reuters. "Toto je návrh, který procházíme, a domníváme se, že to je technicky možné," dodal také.
Řecké ministerstvo financí uvedlo, že změny týkající se daně z přidané hodnoty (DPH) začne zavádět od pondělí. Zvýšení DPH by se mělo týkat veřejné dopravy a jídel v restauracích.
"Pustíme se do nezbytných kroků, aby provádění nových opatření mohlo začít v pondělí 20. července," uvedlo podle Reuters ministerstvo v prohlášení.
Plány na zvýšení DPH pro řecké ostrovy, které v současnosti uplatňují slevu na DPH, nebudou pravděpodobně zavedeny dříve než na podzim, napsal Reuters.
Změn v systému DPH se obávají řečtí podnikatelé, kteří mají strach, že přijdou o zákazníky a klesnou jim tržby.
Jednání o detailech v pořadí už třetího záchranného programu budou moci začít poté, co skončí nutné schvalovací procedury v zemích eurozóny. Nový program musí totiž v několika státech potvrdit národní parlamenty. Finsko tak učinilo již dnes, když "velká komise" 25 poslanců z 200 členů parlamentu jménem celé sněmovny dala vládě příslušný mandát.
Česku a dalším nespokojeným zemím nehrozí ztráty z překlenovací půjčky Řecku. Peníze na ni půjdou ze staršího unijního záchranného fondu, za který ručí všechny země EU, tedy i Česká republika, ale budou kryty výnosy řeckých dluhopisů držených Evropskou centrální bankou (ECB). Ta ohlásila, že zvýšila objem nouzového financování řeckých bank.
Akciové trhy ve Spojených státech v první polovině dnešního obchodování posilovaly díky pokroku při řešení řecké dluhové krize. K růstu akcií přispěly rovněž dobré čtvrtletní výsledky některých amerických podniků.
Krátce před polednem newyorského času (18:00 SELČ) vykazoval Dow Jonesův index nárůst o 0,2 procenta na 18.087 bodů. Širší index S&P 500 dopoledne stoupl o 0,7 procenta na 2121 bodů a index technologického trhu Nasdaq Composite se zvýšil dokonce o 1,1 procenta na 5153 bodů.
"Nyní, když je o Řecko prozatím postaráno, se pozornost přesunuje k vývoji ve Spojených státech," uvedl analytik Mark Luschini ze společnosti Janney Montgomery Scott.
Šéf ECB Mario Draghi dnes také upozornil, že zvýšení limitu ELA plně odpovídá požadavku řecké centrální banky.
Dodal, že ECB nadále vychází z předpokladu, že Řecko je a bude členem eurozóny. Řecká dluhová krize nicméně podle něj prokázala křehkost eurozóny a potřebu větší integrace v rámci tohoto uskupení.
České republice nehrozí ztráty při případném nesplacení půjčky Řecku z Evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM).
Ztráty totiž budou pokryty výnosy řeckých dluhopisů držených Evropskou centrální bankou (ECB). V tiskové zprávě to dnes oznámilo ministerstvo financí.
Vzájemné toky zboží, služeb a kapitálu mezi Českou republikou a Řeckem mají jen malou intenzitu.
Vývoz českých firem do Řecka se od ledna do května letošního roku drží na zhruba 3,3 miliardy korun a dovoz mírně přesahuje 2,3 miliardy korun.
V obou případech to je pouze 0,25 procenta celkového objemu obchodu se zbožím mezi Českem a EU. V dnešní tiskové zprávě to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
Řecké banky by se měly otevřít v pondělí. S odkazem na zdroj z bankovní sféry to napsala agentura Reuters.
Pokud projde překlenovací financování, Řecko bude moci své nedoplatky Mezinárodnímu měnovému fondu podle Dijsselbloema splatit už v pondělí.
V tuto chvíli všech 28 zemí diskutuje nad využitím EFSM k překlenovacímu financování, uvedl šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Země mimo eurozónu podle něj žádají minimalizaci rizik.
Dijsselbloem: We are currently w all 28 in discussions how to use #EFSM for bridge financing for Greece. Non-€ states wants risks minimized
— Open Europe (@OpenEurope) 16. Červenec 2015Ministři financí eurozóny se na principech čerpání sedmi miliard eur z EFSM podle agentury Bloomberg dohodli, podrobnosti by měli zveřejnit v pátek. Očekává se, že Atény dostanou peníze v pondělí, aby s nimi mohly obratem uhradit závazky u ECB a možná i u Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Euroskupina, která po dnešním jednání "v principu" souhlasí s novou pomocí, zároveň vyzvala Řecko, aby přistoupilo k druhému vyžádanému balíku strukturálních reforem, který musí být přijat do 22. července.
Nezbytné je, aby strukturální změny pro udržitelný rozvoj řecké ekonomiky provádělo politické vedení, které jim věří a které je ochotné za ně tvrdě bojovat. Vláda v čele s premiérem Alexisem Tsiprasem k nim ale nepatří, napsal dnes na svém serveru řecký list To Vima.
"Nakonec bude nutné provést vše, co v průběhu tolika letech politický systém odhlasovával, ale přitom se umně vyhýbal realizaci, aby nenastal konflikt s klientelistickými zájmy," upozorňuje ve svém článku komentátor Jorgos Papaioannu.
"Existují otázky ohledně implementace: vůle i kapacit," neodpustil si Draghi poznámku směrem k řeckému premiérovi. "Je na řecké vládě, aby tyto pochybnosti rozehnala."
Draghi: There are questions about implementation: will and capacity, up to the Greek Government to dispel these doubts
— ECB (@ecb) 16. Červenec 2015ECB navýšila program nouzového financování řeckých bank na týden. Za sedm dní bude jednat znovu.
"Co se stane, pokud Řecko v pondělí nesplatí ECB 3,5 miliardy eur?," zaznělo na konferenci.
"Podle mých informací ke splátce dojde, stejně tak ke splacení dlužných částek Mezinárodnímu měnovému fondu," reagoval Draghi.
To zřejmě znamená, že si je jistý tím, že Řecko obdrží diskutovaný překlenovací úvěr.
Draghi se také ohradil proti názoru, který mezi spoustou Řeků rezonuje, a to, že za zavřené banky a omezení výběrů může právě ECB.
Jde podle něj o zodpovědnost řecké vlády. Dodává, že kapitálové kontroly chrání vkladatele.
Draghi: Capital controls are responsibility of Greek government
— ECB (@ecb) 16. Červenec 2015Podle Draghiho je nesporné, že dluhová úleva je pro Řecko nezbytná. Otázkou zůstává, jaká by měla být její nejlepší podoba. "Myslím si, že bychom se na to měli soustředit," uvedl prezident ECB.
Draghi: "It's uncontroversial that debt relief is necessary.the issue is what's the best form of debt relief. I think we shld focus on this"
— James Mackintosh (@jmackin2) 16. Červenec 2015Strukturální reformy, ke kterým se řecký premiér Tsipras na víkendovém summitu zavázal, by podle prezidenta ECB Draghiho mohly Řecku pomoct stát se časem prosperujícím členem eurozóny.
Na otázku možného Grexitu Draghi odpověděl, že není na ECB, aby rozhodovala o tom, kdo má být v měnové unii.
Objem nouzových úvěrů řeckým bankám se zvýšil o 900 milionů eur.
Jak upozorňuje The Guardian, jde o poměrně malou částku, takže kapitálové kontroly v Řecku potrvají. Krok ECB by měl ale v nejbližších dnech zabránit tomu, že bude v bankomatech dále docházet hotovost.
"Evropská centrální banka dál jedná za předpokladu, že Řecko je a zůstane členem eurozóny," prohlásil Draghi.
Evropská centrální banka se dnes rozhodla navýšit program nouzových půjček (ELA) pro řecké banky.
Na tiskové konferenci ECB to právě oznámil její prezident Mario Draghi.
Právě probíhá tisková konference šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho. Ta se sice v první řadě týká rozhodnutí ECB o úrokových sazbách, očekává se ale především spousta otázek na Řecko.
Jde totiž o první tiskovku ECB od zavedení kapitálových kontrol v Řecku.
Ekonomy i novináře přitom zajímá, zda ECB navýší nouzové půjčky pro Řecko, nebo co se stane, pokud jí země v pondělí nesplatí 3,5 miliardy eur.
Nizozemští poslanci právě projednávají třetí záchranný balíček pro Řecko.
Podle think-tanku Open Europe zatím zaznívá řada kritických argumentů, například, že 75 procent Nizozemců je podle průzkumů proti další pomoci Řecku. Další zákonodárce říká, že Grexit je nevyhnutelný, neboť dokonce německý ministr financí Schaüble o tom mluví
Další poslanec připomíná, že navzdory předchozím půjčkám se řecká ekonomika propadla a teď eurozóna ordinuje zemi ten samý recept. "Řecká dohoda je nedůvěryhodná, v první řadě proto, že ani samotní Řekové jí nevěří," zaznělo též.
Mezi dvanáctkou osob, které řečtí státní zástupci nakonec po násilných protestech před řeckým parlamentem obžalovali, nebyl podle listu Kathimerini žádný Řek. Čtyři z nich byli Němci, tři Poláci, dva Francouzi a jeden Rakušan, Nizozemec a Ukrajinec. Podle řeckého tisku se dopustili škody na veřejném majetku ve stanici metra.
Ačkoliv se Řecko díky dohodě s eurozónou nyní vyhnulo bankrotu, má před sebou stále nezanedbatelná rizika, varuje ratingová agentura Moody´s.
"I v případě, že se (země eurozóny) dohodnou na dalším záchranném balíčku, vzhledem k dosavadnímu vývoji, hlubokým ekonomickým problémům a rozdělení společnosti, je vysoce nejisté, že řečtí politici budou mít kapacitu na to, aby dosáhli dohodnutých cílů a splnili podmínky věřitelů," uvádí agentura.
Ta také připomíná, že veřejný dluh země se na konci loňského roku pohyboval okolo 177 procent HDP a šance, že v dalších třech až pěti letech dojde ke zlepšení, je silně nejistá.
Jak Sobotka, tak ministr financí Andrej Babiš (ANO) již v pondělí uvedli, že Česko odmítá garantovat případnou půjčku Řecku a neposkytne Řecku ani žádnou přímou pomoc.
Poskytnutí překlenovací půjčky Řecku ze zdrojů EU je pro Česko přijatelné v případě, že s půjčkou budou spojeny právně závazné záruky, které zabrání ztrátě peněz, uvedl pak ve středu podle agentury Reuters Babiš.
Premiér Bohuslav Sobotka dnes zkritizoval Evropskou komisi. Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM), který chce komise použít na krátkodobou pomoc Řecku, je podle něj mrtvý a polozapomenutý. Pokud ale komise o vhodnosti zapojení tohoto mechanismu, za jehož půjčky ručí i ČR, přesvědčí ministry zemí financí unie, Praha tomu nemůže zabránit, uvedl dnes v prohlášení.
O možných předčasných volbách se ministr vnitra Voutsis zmínil během rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kokkino. To, že Řekové půjdou letos již podruhé volit poslance, je podle něj vysoce pravděpodobné. "Když to nebude v září, bude to v říjnu," řekl s tím, že rozhodnutí by mělo padnout do 22. července.
Finové sice další záchranný balíček pro Řecko schválili, jak ale uvedl tamní ministr zahraničí Timo Soini, příliš na výběr nebylo. "Neměli jsme žádnou dobrou možnost, museli jsme volit mezi morem a cholerou," prohlásil podle reportéra finského listu Kauppalehti.
Soini: This was not a good day, there were no good option, we had to choose between plague and cholera. #Greece
— Jarno Hartikainen (@JarnoHa) 16. Červenec 2015Podle ekonomického serveru Makropolis, který se zaměřuje na politickou, ekonomickou a sociální situace v Řecku, by k předčasným volbám v zemi pravděpodobně mohlo dojít v září či říjnu. Odkazuje se na prohlášení řeckého ministra vnitra Nikose Voutsise.
Interior Minister Nikos Voutsis tells StoKokkino FM that snap elections are likely in September or October #Greece #euror
— MacroPolis (@MacroPolis_gr) 16. Červenec 2015Řecko v noci na dnešek přijalo první balík reforem včas a v souladu se závazky z nedávného eurosummitu, uvedla mluvčí Evropské komise Annika Breidthardtová. Řecký parlament podle ní udělal významný krok na cestě k obnovení důvěry mezinárodních partnerů.
Rozhodnutí napomůže nejen začátku jednání o velkém třetím záchranném programu, ale také znamená splnění předběžných podmínek k získání krátkodobé překlenovací půjčky ze staršího celounijního mechanismu. Tu Atény potřebují, aby mohly v pondělí splatit své závazky Evropské centrální bance (ECB) a nejspíš také dlužnou částku Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF).
Správní rada Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) by měla během zítřejší odpolední telekonference rozhodnout o zahájení diskuzí o dalším záchranném balíčku pro Řecko. Informuje o tom zpravodaj finského listu Kauppalehti.
ESM governing council will have teleconf tomorrow at 4pm BXL time to make formal decision to start negotiations. #Greece
— Jarno Hartikainen (@JarnoHa) 16. Červenec 2015Podle mluvčího šéfa euroskupiny Jeroena Dijsselbloema telekonference ministrů financí eurozóny již skončila.
Call #Eurogroup has finished. More on the outcome early afternoon #Greece
— Michel Reijns (@MichelReijns) 16. Červenec 2015
Jako další bude o třetím řeckém záchranném programu jednat Nizozemsko, a to už dnes odpoledne. Podle reportérky Aktuálně.cz v Bruselu Silvie Houskové přitom právě tady mohou nastat největší problémy. "Premiér Mark Rutte tam má jen těsnou většinu a mnoho poslanců s dalšími půjčkami pro Řecko nesouhlasí," uvádí.
Německý parlament bude o mandátu hlasovat zítra, ale jelikož má kancléřka Angela Merkelová díky velké koalici pohodlnou většinu, předpokládá se, že bude Německo souhlasit.
Finové ale znovu vyloučili, že by bylo možné škrtnout část řeckého dluhu.
Finnish govt allows #ESM negotiations to start but rules out debt relief. Finnish PM: No increase in liabilities
https://t.co/v00L2yHuIX
— Open Europe (@OpenEurope) 16. Červenec 2015"Něvěřím, že (reformy) pomohou řecké ekonomice, a říkám to otevřeně, ale také říkám, že je musíme zavést (…) Vláda se zavázala, že udělá se stejným zápalem, jako jsme v uplynulých šesti měsících vedli nerovný boj v zahraničí, vše, co bude v našich silách, pro to, aby dala naši zemi do pořádku."
Celý noční projev řeckého premiéra Tsiprase si (s anglickými titulky) můžete pustit ZDE.
Finský parlamentní výbor pro záležitosti EU podpořil jednání o překlenovacím úvěru i o třetím řeckém záchranném balíčku.
*FINNISH PARLIAMENT GRAND COMMITTEE APPROVES GREEK BAILOUT TALKS
— Stavros Kallinos (@StKallinos) 16. Červenec 2015Podle agentury Bloomberg zástupci eurozóny v zásadě schválili překlenovací půjčku Řecku, která má činit 7 miliard eur. Oznámena by tak mohla být zítra.
Euro Area said to agree in principle to €7bn #Greece bridge loan. Eurozone bridge loan to Greece would be announced tomorrow, BBG reports.
— Holger Zschaepitz (@Schuldensuehner) 16. Červenec 2015Řecká krize neotřásá jen eurozónou. Podle BBC bude mít podobný vliv i na Mezinárodní měnový fond. Částka, kterou půjčil Řecku, je sice ve srovnání se zeměmi měnové unie zanedbatelná, může být však ohrožena jeho reputace.
Zatímco zástupci MMF totiž opakovaně zdůrazňují, že současná řecká krize vyžaduje škrtnutí části dluhů, zástupci eurozóny tuto možnost razantně odmítají. Nejde přitom jen o tradičně disciplinované Německo, proti jsou i finský či slovenský ministr financí.
"Vidíme obrázek rozdělení a bezmocnosti, který může poškodit organizaci, která byla v posledních sedmdesáti letech ve světě nejdůležitějším věřitelem poslední instance," uvádí BBC.
Podle zdrojů agentury Bloomberg ponechá ECB nouzové půjčky Řecku dnes na stejné úrovni.
Použití fondu EFSM se však bude schvalovat písemnou procedurou a ta se ukončí až v pátek ve 12 hodin. "Pokud by ECB dnes strop pro nouzové půjčky nezvýšila, mohla by to stihnout ještě před víkendem nebo si může už i počkat až na pondělní splátku," uvádí reportérka Aktuálně.cz.
Od naší zpravodajky z Bruselu:
Evropská centrální banka (ECB) dnes nemusí zvýšit limit pro čerpání nouzových půjček pro řecké banky, které zoufale potřebují likviditu.
Odsouhlasení prvních reforem a dohody s věřiteli řeckým parlamentem je jen jednou z podmínek požadovaných ECB. Ta si chce být údajně před povolením dalších půjček jistá, že budou mít Atény v pondělí peníze na splátku půjčky ve výši 3,5 miliardy eur.
"To se stane ale až poté, jestli členské země Evropské unie schválí kvalifikovanou většinou překlenovací půjčku Řecku ve výši 7 miliard eur z fondu EFSM. Za půjčky z tohoto fondu se ale zaručují všechny země EU a mnohým státům mimo eurozónu se to nelíbilo," píše z Bruselu Silvie Housková.
Experti proto podle ní navrhli, že v případě, že by Řecko nevyjednalo třetí záchranný program a 7 miliard nevrátilo, bude pokrývat veškeré ztráty eurozóna. Země platící eurem tak teď de facto žádají státy mimo eurozónu jen o svolení s využitím fondu EFSM.
Bankovní prázdniny v Řecku byly prodlouženy do 17. července, píše The Guardian. Banky nemohou otevřít, dokud jim ECB nepotvrdí další finanční podporu.
Zavřené jsou banky od pondělí 29. června, poté co Řekové po oznámení referenda o evropských návrzích začali masivně vybírat své vklady.
Z 38 osob, které včera večer během násilných protestů před řeckým parlamentem zadržela řecká policie, jich 25 bylo zatčeno, informuje list Kathimerini.
Řecko údajně žádá, aby byl program nouzových půjček (ELA) navýšen o 1,5 miliardy eur.
Sources suggest #ECB has not yet decided on #Greece ELA, but #Greece requesting increase of €1.5bn (@RANsquawk)
— Open Europe (@OpenEurope) 16. Červenec 2015Poslanec Syrizy Janis Varufakis, který byl do začátku června řeckým ministrem financí, na svém blogu červeně opoznámkoval poslední návrhy reforem, na kterých se zástupci eurozóny - včetně řeckého premiéra Tsiprase - na víkendovém summitu dohodli.
K známce, že je nezbytné obnovit důvěru v řecké politiky, například dopisuje: „"To znamená, že řecká vláda musí představit nová striktní opatření zaměřená na nejslabší Řeky, kteří již velmi trpěli." Dále zmiňuje, že se řecká vláda musí podrobit "rozpočtovému waterboardingu" (druhé slovo se používá pro jednu z nejkrutějších mučících technik, pozn. red.) a píše o "ponížení vlády".
Za větu: "Řecká vláda se musí zavázat k tomu, že své (reformní) návrhy posílí," mimo jiné dodává: "Tedy, že je udělá ještě více nehumánními."
Nechybí ani komentář: "Trojka (věřitelé, pozn. red.) vrací úder a požaduje po Řecku, aby ji pozvalo zpět do Atén jako dobyvatele," a dodává, že se řecký parlament po pěti měsících nezávislosti tedy opět musí stát jen přívěskem mezinárodních institucí.
Evropské akciové trhy zahájily dnešní obchodování dalším vzestupem a jejich hlavní index vystoupil na maximum za více než šest týdnů. Investoři tím reagují na souhlas řeckého parlamentu s prvním balíkem reforem.
Index FTSEurofirst 300 po zahájení obchodování přidával zhruba 0,6 procenta na 1595 bodů. Frankfurtský index DAX zahájil růstem o 0,8 procenta a pařížský CAC-40 získával 0,6 procenta. Evropské akcie ve středu zpevňovaly už šestý den po sobě.
Ministři financí eurozóny právě telefonicky jednají o dalším řešení řecké krize.
Evropská centrální banka by dnes mohla rozhodnout o tom, zda zvýší limit nouzových půjček (ELA) pro řecké banky. Ten nyní činí 89 miliard eur, naposledy jej ECB posunula směrem nahoru koncem června.
Podle BBC bude ECB pravděpodobně vyžadovat po Evropské unii potvrzení, že Řecko obdrží překlenovací úvěr, a zvládne jí tak v pondělí splatit dlužných 3,5 miliardy eur.
Vyhráno rozhodně není ani podle slovenského ministra financí. "Vítám pozitivní výsledek hlasování v řeckém parlamentu, toto je ale ta jednodušší část dohody," upozorňuje na Twitteru. Skutečné problémy a výzvy podle něj teprve mohou přijít.
I welcome the positive vote of the Greek parliament, but this is the easier part of the deal #Greece #eurozone #ECB #IMF
— Peter Kažimír (@KazimirPeter) 16. Červenec 2015Současný ekonomický vývoj v Řecku zatím nijak významně neovlivňuje zájem českých turistů. "Většina zájezdů směřuje na ostrovy v Egejském a Jónském moři, kde je situace o poznání klidnější než ve velkých městech na pevnině, jako jsou Athény či Soluň. Podle delegátů cestovních kanceláří na řadě míst jako turista v podstatě ani nepoznáte, že se v zemi něco děje," uvádí Zdeněk Lejsek z oddělení statistiky cestovního ruchu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Loni nechali čeští turisté v Řecku 2,3 miliardy korun, zatímco Řekové na svých cestách po Česku jen 0,9 miliardy korun.
Německý novinář Wolgang Münchau, který přispívá například do Financial Times, je přesvědčen, že Tsiprase nikdo nevydíral. Poté, co zavrhl možnost zavedení paralelní měny v Řecku, ale jednoduše neměl žádný plán B.
Tsipras was not blackmailed. He had no plan B after he ditched the parallel currency idea. http://t.co/VKWTz4IeXi
— Wolfgang Munchau (@EuroBriefing) 16. Červenec 2015Co mají německý kancléř Schaüble a řecký premiér Tsipras společného? Ani jeden z nich novému záchrannému programu nevěří, píše redaktor listu Handelsblatt.
#Greece: What do #Schäuble + #Tsipras have in common? Both don't believe in new rescue program http://t.co/V1yawMoHAu pic.twitter.com/eooDC5a3rR
— Torsten Riecke (@torstenriecke) 16. Červenec 2015Německý ministr financí Schaüble v dnešním rozhovoru pro rozhlasovou stanici Deutschlandfunk sice řekl, že "s plným přesvědčením" vyzve německý parlament, aby jednal o třetím záchranném balíčku pro Řecko. Zároveň si ale podle svých slov dále myslí, že dočasný odchod Řecka z eurozóny by byl zřejmě lepší možností.
A ještě jedna karikatura na řecké téma. "Nechápou, že pro Řecko ekonomické zákony neplatí." Odpověď: "Doufejme, že ani zákony gravitace."
#Greece #Crisis #EU #Eurozone #Cartoons
Posted by iktisatça on Wednesday, 15 July 2015
Klaus Regling, šéf Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který by měl Řecku poskytnout třetí finanční injekci, varoval, že bez této půjčky zřejmě řecké banky zkolabují. "Pokud by v zemi padla čtveřice největších bank, mělo by to závažné důsledky nejen pro Řecko… ale pro celou eurozónu," řekl podle listu The Guardian.
K nejtvrdším kritikům schválených reforem patřili v Syrize bývalý ministr financí Janis Varufakis a mluvčí řeckého parlamentu Zoe Konstantopoulová. Ta označila navrhované kroky za sociální genocidu. Varufakis, který začátkem července naštval evropské věřitele například tím, že je přirovnal k teroristům, nyní zase nazval podmínky eurozóny "novou Versaillskou smlouvou".
Pro připomenutí, ta byla uzavřena v roce 1919 po skončení první světové války a stanovila Německu, jakožto zemi odpovědné za vypuknutí tohoto konfliktu, obří válečné reparace.
Německý ministr financí Wolfgang Schaüble prohlásil v rozhovoru pro německý rozhlas, že provádění reforem v Řecku "bude monitorováno". Opět také zopakoval, že odpuštění řeckého dluhu v rámci eurozóny možné není, zároveň ale řekl, že netuší, jak se tamní ekonomika může bez dluhové úlevy ozdravit.
O Řecku píše na Twitteru prezident Hospodářské komory ČR:
Všichni dnes ráno happy z řecké dohody a parlamentu. Fajn, ale bez odpuštění velké části dluhu Řecko nemá v euro zóně šanci.
— Vladimír Dlouhý (@VladimirDlouhy) 16. Červenec 2015To, že více než čtvrtina poslanců vládnoucí Syrizy v noci reformy odmítla, pravděpodobně povede k přeskupení řeckého kabinetu. "Významný počet Ne, které členové Syrizy včetně několika ministrů návrhům řekli, staví Tsiprase do velmi obtížné situace," komentuje pro agenturu Bloomberg řecký profesor Nicholas Economides.
Současná vláda teď podle něj buď může pokračovat s tím, že bude dál spoléhat na hlasy proevropských opozičních stran, případně může vzniknout nová koalice nebo dojít k předčasným volbám.
Další balíček reforem musí řecký parlament schválit opět do týdne, tedy nejpozději ve středu 22. července. O čem bude jednat tentokrát, si můžete přečíst zde: Přehledně: Co žádá eurozóna od Řecka
Připomeňme si, čeho se týkalo noční hlasování řeckého parlamentu:
- zvýšení DPH. Ze 13 na 23 procent se má tato daň zvýšit u restaurací a poskytovatelů občerstvení. Snížená třináctiprocentní sazba se má nově vztahovat jen na základní potraviny, energii, vodu a ubytování. Druhá snížená šestiprocentní sazba zůstane pouze u léků, knih a lístků do divadel.
- zvýšení daně z příjmů firem z 26 na 29 procent
- zvýšení daně z luxusu
- posunutí věku odchodu do důchodu na 67 let. K tomu má dojít do roku 2022.
Kromě toho je součástí prvního balíku reforem zajištění plné právní nezávislosti statistického úřadu ELSTAT, zřízení rozpočtové rady či zavedení poloautomatických výdajových škrtů v případě, že se vláda odchýlí od stanovených cílů pro primární rozpočtové přebytky.
"Vláda v tato opatření nevěří," řekl řecký premiér o reformách. "Jak je proboha chce potom zavádět?" ptá se publicista a spisovatel Hugo Dixon.
Worrying quote from Tsipras: "The government does not believe in these measures."How on earth is he then going to implement them?
— Hugo Dixon (@Hugodixon) 16. Červenec 2015Proti dalšímu úspornému balíčku neprotestovali jen Řekové. Jeho odpůrci se včera večer sešli například i ve čtrnácti německých městech, včetně Berlína, Frankfurtu či Hamburku, aby ukázali svoji nespokojenost s tím, jak jejich vláda řeší řeckou krizi.
Včerejší protesty na hlavním náměstí Syntagma před řeckým parlamentem patří podle listu The Guardian k nejvíce násilným v posledních dvou letech.
Demonstrace v uplynulých týdnech byly většinou klidné, což potvrdil v červnovém rozhovoru i profesor z aténské univerzity Nikolas Charitakis.
"Nevím, zda jste byli na několika posledních demonstracích. Ony to vlastně ani nebyly demonstrace, lidi tam jen seděli, na podporu toho či ono. Lidé jsou unavení, dožadují se řešení a už je nebaví zdlouhavé vyjednávání," uvedl před třemi týdny pro Aktuálně.cz.
Jak ukazují studie Mezinárodního měnového fondu (MMF), samotné reformy Řecku stačit nebudou. Země podle MMF bez výrazné dluhové úlevy ze strany evropských věřitelů nikdy nedosáhne toho, aby byl její dluh udržitelný.
Šéfka MMF Christine Lagardeová proto v rozhovoru pro CNN International naznačila, že existují tři možná řešení. Buď protáhnout splatnost dluhů na desetiletí a samotné splátky odložit o zhruba třicet let, nebo posílat do Atén pravidelné peníze na splátky dluhů, nebo část současného dluhu odepsat.
Pravděpodobná je podle ní první možnost. Zbylé dvě podle ní nebudou průchozí z politických důvodů.
Co předcházelo nočnímu hlasování o prvním balíčku reforem, který je podmínkou pro to, aby eurozóna zahájila s Řeckem jednání o další finanční injekci?
Projděte si včerejší online přenos, ve kterém jsme řecké dění podrobně sledovali.
Finský parlamentní výbor pro záležitosti EU se bude řeckou pomocí zabývat dnes v 11 dopoledne, uvedl na Twitteru tamní ministr financí Alex Stubb.
The Parliament of #Greece votes for the package at 2 am. The Government of #Finland will seek a mandate from the Grand Committee at 11 am.
— Alexander Stubb (@alexstubb) 16. Červenec 2015To, že řecký parlament schválením reforem splnil požadavek eurozóny, ještě automaticky neznamená další půjčku. O finanční pomoci, která má činit zhruba 85 miliard eur, musí hlasovat několik národních parlamentů v zemích eurozóny, včetně německého. Ten má naplánované hlasování na pátek.
"Náročné diskuse, které povedou ke schválení záchranného balíčku a které nejspíše zaberou většinu léta, poté teprve začnou," upozorňuje řecký deník Kathimerini.
O výsledku řeckého hlasování budou hned ve čtvrtek telefonicky diskutovat ministři financí eurozóny. Telekonference se uskuteční v 10 hodin. Na Twitteru to potvrdil mluvčí šéfa Euroskupiny Jeroena Dijsselbloema.
Jak vidí řeckou krizi list The Week.
#Grèce Le vote sur le plan de sauvetage a commencé
#Agreekment Dessin Adam Zyglis via TheWeek http://t.co/eELX6rFkEK pic.twitter.com/jFQ7N2TAST
— Sadia LM (@sAathenaAs) 15. Červenec 2015Ve vládní Syrize návrhy nepodpořilo 38 poslanců, z toho 32 zvedlo ruku proti reformám a ostatní se zdrželi hlasování.
Řecký ministr životního prostředí a energetiky a vůdce levého křídla strany Syriza Panajotis Lafazanis po hlasování oznámil, že dá svou funkci k dispozici, bude-li premiérem vyzván.
Byl totiž jedním z rebelů, kteří se postavili proti dohodě nebo se zdrželi hlasování.
Ministr zároveň nevěří, že by Řecko čekaly předčasné parlamentní volby. "Jsme zákonodárci této vlády, celým srdcem ji podporujeme. Podporujeme účast hnutí Syriza ve vládě a podporujeme premiéra. Nepodporujeme záchranný balík," shrnul Lafazanis stanovisko vnitrostranické opozice.
Tsipras svým spolustraníkům nejprve pohrozil, že pokud návrhy nepodpoří, podá demisi. Krátce před hlasováním ale své varování zmírnil vyjádřením, že nebude utíkat před zodpovědností.
Z vládního tábora čítajícího 162 zákonodárců jich podpořilo změny jen 124. Souhlas přitom vyjádřilo všech třináct poslanců, kteří náleží k menší koaliční formaci Nezávislí Řekové. Vládě přišla na pomoc také více než stovka poslanců tří proevropských opozičních stran. Tradičně proti byli komunisté a neonacisté ze strany Zlatý úsvit.
Plán premiéra Alexise Tsiprase podpořilo 229 poslanců ze tří set. Téměř čtyři desítky poslanců vládní strany Syriza ale premiérův plán odmítly. Mezi nimi i bývalý ministr financí Janis Varufakis.
O plánu teď mohou hlasovat i další evropské parlamenty. Výsledek hlasování v Aténách zřejmě podpoří úsilí eurozóny o schválení překlenovacího financování pro Řecko.
Řecký parlament v noci hlasoval o návrhu strukturálních reforem, které jsou podmínkou pro to, aby země eurozóny půjčily zemi další potřebné miliardy.
Přestože část poslanců vládnoucí Syrizy tyto úspory odmítla, reformní plán nakonec prošel.
Dobré ráno z redakce Aktuálně.cz. I ve čtvrtek pro vás sledujeme, jak se vyvíjí krize v Řecku.
