Paříž - Země světa chtějí do konce století udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období a co nejvíce se přiblížit hodnotě ještě o půl stupně nižší. Zástupci 196 zemí po odkladech schválili v sobotu večer text, ve kterém se předpokládá, že by v druhé polovině století mělo být dosaženo rovnováhy mezi emisí skleníkových plynů a jejich absorpcí přírodou.
"Nevidím žádné námitky. Dohoda je přijata," prohlásil v sobotu v půl osmé večer francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. Jeho oznámení o konsensuálním přijetí textu bylo v jednacím sále na pařížském výstavišti Le Bourget přivítáno bouřlivým potleskem. Klimatická konference OSN začala ve francouzské metropoli v závěru listopadu a původně měla skončit už tento pátek.
Na dohodě se shodli zástupci 196 delegací po dnech a nocích intenzivního vyjednávání. Detaily se řešily i v sobotu, kdy byly na poslední chvíli upravovány podrobnosti v poslední verzi kompromisního návrhu. Jeho schválení se tak proti plánu zpozdilo o několik hodin.
"Dámy a pánové, dokázali jste to! Uspěli jste tam, kde se to před šesti lety nepodařilo," řekl večer delegátům francouzský prezident Francois Hollande s připomínkou neúspěšné kodaňské konference. Připomněl, že univerzální a závazná dohoda byla uzavřena navzdory dřívější skepsi.
"Budete si dlouho pamatovat, že se to stalo v Paříži, 12. prosince 2015. A až se nás budou ptát, co byl smysl našeho života, čeho jsme dosáhli, budeme moci říkat mnoho věcí... ale jedna se bude vracet. Budete moci říct, že jste 12. prosince byli v Paříži na klimatické konferenci," podotkl zjevně pohnutý Hollande. Konferenci, jejíž úspěch je provázen uznáním kvalit francouzské diplomacie, hostila Francie měsíc po teroristických útocích, které v Paříži vzaly život 130 lidem.
Ministr zahraničí Spojených států John Kerry uzavření dohody bezprostředně označil za "úžasné vítězství pro celou planetu a budoucí generace".
Také zástupce Číny Sie Cen-chua má pařížský dokument za milník ve světovém úsilí reagovat na klimatické změny, i když podle něj není dokonalý a vyžadoval by v určitých oblastech vylepšení.
Bezprostředně po přijetí dohody ale nadšenou atmosféru v sále zchladil Paul Oquist, hlavní vyjednavač Nikaraguy. Dal jasně najevo, že text jeho zemi nevyhovuje, i když Managua nechtěla dohodu blokovat. "Rádi bychom vysvětlili, proč konsensus nemůžeme podporovat," řekl předtím, než skoro deset minut kritizoval podrobnosti nejrůznějších částí přibližně třicetistránkového dokumentu.
Podle dohody mají země představit své národní klimatické cíle snižování emisí skleníkových plynů. Tyto cíle mají být pravidelně monitorovány a státy je budou moci zpřísňovat. Současné závazky, které už předložilo okolo 180 států, totiž deklarovaný cíl zatím zajistit nedokážou.
Důvěru mezi zeměmi má zajistit vyšší průhlednost při informování a také každých pět let prováděné společné hodnocení dosažených výsledků, první v roce 2023.
Dohoda také předpokládá, že vyspělé země pomohou těm rozvíjejícím se. Z právně závazného textu vypadla konkrétní zmínka o 100 miliardách dolarů, kterými by vyspělé státy měly po roce 2020 každoročně pomáhat těm méně rozvinutým. S touto podporou se ale počítá dál s tím, že 100 miliard je spodní hranice.
Rozvinuté země se snažily zapojit do financování státy jako Čína nebo Indie, které jsou sice podle definice stále rozvojové, avšak mají rozhodně více možností než třeba chudé africké země. V sobotu představený návrh ale jen uvádí, že finančně by měli pomáhat ti, kdo "jsou v pozici tak učinit".
Výsledný kompromis pařížské dohody je tak výsledkem jednání mezi státy, které trvaly na co nejambicióznější podobě dokumentu, a těmi, které - jako Čína či Indie - chtěly méně tvrdé podmínky.
Účinnost dohody je podmíněna ratifikací alespoň v 55 státech produkujících nejméně 55 procent skleníkových plynů. Ratifikační proces by měl začít v dubnu příštího roku.
Sobotka: Je to historický moment
Přijetí pařížské dohody, která od roku 2020 nahradí Kjótský protokol, považuje český premiér Bohuslav Sobotka za historický moment. Podle Sobotky je nutné zabránit tomu, aby změny klimatu negativně ovlivňovaly život příštích generací. Premiér to uvedl krátce po schválení dohody.
Upozornil na to, že nová dohoda ne ve všech ohledech odpovídá původní představě Česka. Jde například o ambicióznost závazků smluvních stran v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého. "Je ale důležité, že se podařilo dosáhnout tento historický kompromis, který je povzbudivým dokladem schopnosti mezinárodního společenství jednat tváří v tvář velkým výzvám," dodal.
Přelomové jsou podle premiéra nejen dohodnuté cíle, ale i to, že se do úsilí zapojuje celé mezinárodní společenství. Za významný pokrok proti Kjótskému protokolu označil to, že mezinárodní společenství bude mít smlouvu, která stanoví závazky pro všechny největší emitenty skleníkových plynů. "Za úspěch také považuji, že se podařilo dosáhnout zřízení mechanismu pravidelného hodnocení plnění závazků v oblasti snižování emisí," uvedl premiér.
Ministr životního prostředí Richard Brabec předpokládá, že pařížskou dohodu ratifikuje Parlament a proces završí podpis prezidenta Miloše Zemana. Brabec to řekl v sobotu v Paříži.
Je to ohromné, píše se na Obamově twitteru
Světoví vůdci uzavření pařížské dohody o klimatu označují za klíčový krok ve snaze o zachování udržitelného životního prostředí. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová ujednání považuje za zlom; nyní je podle ní důležité stanovit cenu za uhlík, který je součástí skleníkových plynů.
"Pařížská dohoda je zlomovým krokem vpřed při řešení výzvy, kterou představuje celosvětová změna klimatu," uvedla Lagardeová. "Vlády nyní musí přistoupit od slov k akcím," prohlásila s tím, že nyní je klíčové stanovit cenu za uhlík a učinit to teď.
"Poplatky za emise z fosilních paliv budou tím potřebným stimulem pro nízkouhlíkové investice," dodala šéfka MMF. Tyto peníze podle ní budou navíc dodatečným příjmem k podpoře chudých, ke snížení dluhů či ke zmenšení daňového zatížení domácností a podniků.
Americký prezident se k uzavření dohody osobně ještě nevyjádřil, chystal se tak učinit ve 23:30 SEČ. Mezitím organizace Organizing for Action s blízkými vazbami na Bílý dům, která vede Obamův twitterový účet, dohodu označila za obrovskou. "Je to ohromné: Takřka každá země světa právě podepsala pařížskou klimatickou dohodu," napsala organizace na Obamově účtu s tím, že k výsledku přispěla i americká diplomacie.
Přílišný optimismus není namístě, varují ekologové
"Někdy se zdá, že se státy Organizace spojených národů nedokážou shodnout na ničem, ale teď se spojilo takřka 200 zemí a odsouhlasilo dohodu. Dnes se lidstvo spojilo za společnou věc," konstatoval ředitel mezinárodní ekologické organizace Greenpeace Kumi Naidoo. "Pařížská dohoda je jen jedním krokem na dlouhé cestě," upozornil s tím, že ho další části cesty znervózňují. "Tahle dohoda nás nedostane z jámy, ve které jsme se ocitli, ale trochu narovná příkrý sráz," upozornil.
Před přílišným optimismem a pocitem triumfu varuje i mezinárodní síť nevládních ekologických organizací Přátelé Země (Friends of the Earth International). "Pokud bylo cílem pařížského klimatického summitu ponechat otevřené okno pro teplotní limit 1,5 stupně, (...) tak Paříž selhala," uvedla Lucy Cadenaová, která je energetickým koordinátorem Přátel Země. Dodala ale, že sobota je zlomovým bodem v rozložení moci a že hnutí je připraveno jako nikdy dříve, aby přinutilo vlády předkládat účty.
