Vědci: Výsledek klimatické konference musí Česko brát vážně. A rychle jednat

ČTK ČTK
Aktualizováno 12. 12. 2015 23:31
Podle vědců a ekologů by vláda měla co nejdříve schválit antifosilní zákon a prosadit jej v parlamentu. Pařížská dohoda je podle expertů příležitostí pro rozvoj nových technologií, inovací a podnikání. Je ale potřeba postupovat rychle a politici i národ mají brát výsledek konference a její závazky vážně.
Bedřich Moldan: V efektivitě využívání energie zatím naprosto zaostáváme.
Bedřich Moldan: V efektivitě využívání energie zatím naprosto zaostáváme. | Foto: Pavel Baroch

Praha - Výsledek pařížské konference OSN o ochraně klimatu je velkým závazkem pro Českou republiku. Podle vědců a ekologů, které v sobotu oslovila ČTK, by vláda měla co nejdříve schválit antifosilní zákon a prosadit jej v parlamentu.

Ještě více by se měly podporovat domácí obnovitelné zdroje a začít odstavovat uhelné elektrárny. Pařížská dohoda je podle expertů příležitostí pro rozvoj nových technologií, inovací a podnikání. Je ale potřeba postupovat rychle a politici i národ mají brát výsledek konference a její závazky vážně, shodli se experti.

ČR by měla podle profesora ekologie Bedřicha Moldana učinit jakýsi vnitřní obrat a vzít závazky z pařížské konference vážně, aby se staly příležitostí pro nové technologie a nové přístupy.

"V efektivitě využívání energie zatím naprosto zaostáváme. Aby prostě zejména ministerstvo průmyslu a obchodu se na to zaměřilo a ne, aby pan (ministr) Mládek pořád dával návrhy na prolomení limitů (těžby uhlí). Vláda nějak na tyto výzvy příliš neslyší," řekl Moldan.

"Vláda musí odepsat všechny jeho zásoby a přijmout antifosilní zákon. Zemní plyn a ropu snížit alespoň na třetinu do roku 2030," reagoval Jan Hollan z Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Ministerstvo životního prostředí podle mluvčí Petry Roubíčkové antifosilní zákon podporuje, materiál již projednala tripartita. "Předpokládáme, že se po Novém roce dostane na program schůze vlády," řekla. ČR v současnosti produkuje přibližně 12 tun emisí oxidu uhličitého (CO2) ekvivalentu na osobu ročně, cílem podle ministra Richarda Brabce je toto číslo výrazně snížit a přiblížit se průměru EU, což je sedm tun CO2 ekvivalentu na obyvatele. Vláda podle Brabce chystá řadu opatření vedoucích ke snížení emisí skleníkových plynů.

"Mezi ně patří například snižování emisí díky programu zateplování domů v programu Nová zelená úsporám, snižování emisí v dopravě díky podpoře čistých technologií, postupné uzavírání hnědouhelných elektráren, které dosluhují, přechod energetiky na vyšší využití jádra a obnovitelných zdrojů energie nebo decentralizované zdroje v domácnostech, například malé solární elektrárny," uvedl ministr.

Ze schválené klimatické dohody vyplývá, že se má lidstvo v tomto století zbavit závislosti na fosilních palivech, směřovat k zastavení růstu globální teploty optimálně na hranici 1,5 stupně Celsia a nepřekročit hranici dvou stupňů. "Posun konference je v tom, že se globální změny klimatu stávají celosvětovým statkem a všichni se k tomu stavějí čelem," ohodnotil ředitel Centra výzkumu globální změny Michal V. Marek.

Chybí konkrétní kroky

Experti Klimatické koalice v ČR vidí ale zásadní nedostatek v tom, že chybí konkrétní kroky, které povedou k potřebnému snížení globálních emisí skleníkových plynů do poloviny století. Jednotlivé státy budou muset přijmout zákony a strategie pro dostatečné snížení emisí, uvedli v sobotu. Aktuální závazky, včetně těch, co předložily EU a ČR, by prý nestačily ani na splnění cíle dvou stupňů Celsia.

Podle analytika z nezávislého centra Glopolis Vojtěcha Koteckého je smlouva nakonec lepší, než optimisté předvídali před dvěma týdny, natož pak před dvěma lety. "Aby se neproměnila v kus papíru, musí po ní následovat praktické domácí programy, které skoncují s plýtváním fosilními palivy a rozhýbou čisté inovace. A to včetně Česka," řekl Kotecký. Odpovědnost podle jeho kolegy, analytika Františka Marčíka, teď leží na vládách jednotlivých států.

 

Právě se děje

Další zprávy