Brusel - Evropská komise navrhla stálý systém kvót pro přerozdělování uprchlíků.
Unie nejprve určí, kolik uprchlíků je každý stát schopen přijmout. Pokud počet žádostí o azyl překročí tuto hranici o 150 procent, kvóty se automaticky spustí.
Uprchlíci budou následně distribuováni do dalších členských států. Pokud tyto země nebudou chtít běžence přijmout, budou muset za každého odmítnutého uprchlíka zaplatit "solidární příspěvek" čtvrt milionu eur, tedy asi 6,8 milionu korun.
Do systému se budou započítávat nejen žádosti o azyl, ale například to, kolik uprchlíků která země už přesídlila ze třetích zemí. Například z uprchlických táborů z Jordánska či Turecka.
Nerovná zátěž
Na správné přerozdělování běženců mezi státy má dohlížet nová Evropská azylová agentura, která má podle návrhu Komise nahradit současný Evropský azylový podpůrný úřad.
Komise návrhem reaguje na migrační krizi v Evropě, která odhalila slabiny současného evropského azylového systému.
"Kvůli nedostatkům současného systému jsme viděli, že bylo během krize pod obrovským tlakem pouze několik států. Toto se nedá obejít. Ve chvíli, kdy se jeden stát dostane do úzkých, musí zafungovat solidarita a spravedlivé rozdělení zodpovědnosti v rámci EU," vysvětlil místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, proč návrh na zavedení stálých kvót Komise předkládá.
Otevřené dveře pro Turky
Kromě kvót Evropská komise představila i návrh, který otevírá cestu k bezvízovému styku Turecka s Evropskou unií.
Balanced, strong COM decisions on visa liberalisation, reform of European asylum system + the road back to Schengen pic.twitter.com/g4N3E0LTuH
— Margrethe Vestager (@vestager) May 4, 2016
"Turecko udělalo v minulých týdnech obrovský pokrok v plnění závazků potřebných pro vízovou liberalizaci. Pořád jich sice několik zbývá, ale pokud bude Turecko v nastaveném tempu pokračovat, zvládne splnit všechna kritéria potřebná pro bezvízový styk," uvedl Timmermans.
Ankaře podle něj zbývá splnit ještě pět ze 72 povinných kritérií pro bezvízový režim se schengenským prostorem.
Brusel navrhuje zahájit proces už teď, aby - pokud budou všechna kritéria splněna - Evropský parlament a členské státy stihly zrušení víz schválit do konce června.
Díky biometrickému pasu a takzvaným "chytrým hranicím" bude moct EU velmi dobře kontrolovat, jestli Turci zůstávají v Schengenu i po vypršení 90 dnů, kdy se mohou v Evropě volně pohybovat.
Bezvízový styk navíc podle Komise není "jednosměrka". Pokud ho bude Turecko zneužívat, může Unie víza znovu zavést.
Otisky prstů
Komise zároveň předložila návrh na posílení současného systému Eurodac, který shromažďuje a uchovává otisky prstů a informace o osobách přicházejících do Evropy. Nově by měly mít členské státy možnost uchovávat a hledat data osob třetích zemí, které nezažádají o azyl.
Státy tak budou moci tato data použít k jejich identifikaci a navrácení lidí do jejich země původu.
"Současná migrační krize nám ukázala, že status quo společného evropského azylového systému není nadále možný... Musíme předkládané návrhy přenést co nejrychleji do praxe," vyzval eurokomisař pro vnitro a migraci Dimitris Avramopulos.
"Ne" z Česka i V4
Český premiér Bohuslav Sobotka už v úterý uvedl, že Česko jakékoliv kvóty pro uprchlíky odmítá. "Stejně tak odmítáme i návrhy na sankce za jejich neplnění," uvedl v prohlášení. "Kvóty jsou v debatě o řešení migrační krize slepou uličkou a Evropská komise by už tuto myšlenku měla konečně opustit," dodal.
Očekávaný odmítavý postoj zazněl i od zástupců visegrádské čtyřky, jejímž členem Česko je. Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka by Evropská komise neměla předkládat něco, co Evropu rozděluje. Jeho maďarský kolega Péter Szijjártó označil návrh za nepřípustný a postoj Bruselu za vydírání.
Šéf polské diplomacie Witold Waszczykowski poznamenal, že si stále není jist, zda Evropská komise svůj návrh myslí vážně. Proti kvótám se vyslovil i slovenský státní tajemník Lukáš Parízek.
O návrhu Komise teď budou jednat ministři vnitra členských zemí. Pro jeho schválení jim bude stačit kvalifikovaná většina zemí, tedy nejméně 16 z 28 států, přičemž musí reprezentovat 65 procent celkového počtu obyvatel EU.
Sobotka už ale dříve uvedl, že se pokusí jednání o kvótách dostat na jednání evropských lídrů, kde se rozhoduje jednomyslně, a kterýkoliv stát tak může návrh vetovat.
