Kábul/Washington - Po dlouhých měsících nejasností Washington a Kábul v úterý konečně podepsaly bilaterální klíčovou bezpečnostní dohodu, která americkým jednotkám umožní na území Afghánistánu zůstat i poté, co se většina mezinárodních sil NATO koncem tohoto roku stáhne.
"Na základě našich národních zájmů a jako nezávislá země podepisujeme tuto dohodu pro stabilitu, dobrou vůli a prosperitu našeho lidu, pro stabilitu regionu a světa,“ reagoval na stvrzení ujednání nový afghánský prezident Ašraf Ghaní.
Dohodu - jejíž podmínky byly dojednány už v loni - podepsali americký velvyslanec James Cunningham a nově jmenovaný poradce pro národní bezpečnost Hanif Atmar, uvedla agentura Reuters.
"Podpis (bilaterální) dohody vysílá zprávu, že prezident (Ašraf) Ghaní plní své závazky,“ řekl AFP pobočník hlavy státu Daúd Sultanzoy.
"Slíbil, že bude podepsána den po jeho inauguraci. A to také bude," uvedl ještě před ceremoniálem. Později přijde na řadu i bezpečnostní dohoda s NATO.
Prezident podpisem pověřil někoho jiného
Plánované stvrzení americko-afghánského dokumentu ohlásil začátkem týdne poradce Bílého domu John Podesta.
Washington podle zdrojů serveru The Guardian z amerického ministerstva zahraničí stále doufá, že afghánský prezident dohodu následně podepíše i osobně.
Stvrzení ujednání Ghaní na svého ministra zřejmě přesunul kvůli tomu, že se v jednání v tuto chvíli dostatečně neangažují ani špičky americké diplomacie - například ministr zahraničí John Kerry, místo kterého dohodu podepsal právě americký velvyslanec.
V době, kdy USA vedou na Blízkém východě - v Sýrii a Iráku – operace zaměřené proti Islámskému státu (IS), pro ně má bezpečnostní ujednání s Kábulem strategický význam.
Výcvik afghánských jednotek
Na základě bilaterální smlouvy budou zahraniční vojáci zejména cvičit afghánské bezpečnostní složky, část z nich by se podle BBC měla podílet také na protiteroristických operacích. V rámci ujednání si USA mohou na území Afghánistánu rovněž ponechat své základny.
Zcela zásadním bodem dohody je pro americkou stranu imunita vojáků před trestním stíháním. USA trvají na tom, že jejich vojáci se budou zodpovídat americké justici, a ne místním soudům.
Pro Afghánce jsou pak citlivým tématem domovní prohlídky. Staví se zejména proti nočním raziím s ohledem na soukromí a "posvátnost" žen v jejich domovech.
Většina jednotek NATO by měla Afghánistán opustit ještě letos v rámci ukončení bojové mise vedené Spojenými státy. Celkem by v zemi mělo na začátku roku 2015 zůstat v rámci menší nebojové mise (operace Rozhodná podpora) pod vedením Washingtonu okolo 12 000 zahraničních vojáků. Z toho přibližně 9800 budou představovat Američané.
Zbylý vojenský personál bude patřit dalším členským zemím NATO, připomněla agentura Reuters. Jedná se například o Německo, Itálii nebo Turecko.
Do konce roku 2015 by měl přitom počet amerických vojáků klesnout asi na polovinu, o rok později by měli zemi opustit už téměř všichni. Podle informací AP v Afghánistánu po roce 2016 zůstane asi 1000 Američanů.
Například v roce 2011 bylo v Afghánistánu okolo 140 000 vojáků NATO, z toho bylo přes 100 000 Američanů. Počty vojáků v Afghánistánu NATO snižuje
Tálibán dohodu odsoudil
Podpisu dohody s USA dlouhodobě bránil tehdejší afghánský prezident Hamíd Karzáí. Toho ale letos na vrcholném postu nahradil právě nově zvolený Ašraf Ghaní, který její stvrzení sliboval už během prezidentské volební kampaně.
Ghaního vítězství bylo po měsících rozepří potvrzeno teprve minulý týden, inaugurován byl toto pondělí.
Ve svém proslovu uvedl, že Kábul potřebuje zlepšit vztahy se svými západními spojenci, zároveň vyzval povstalce z Tálibánu, aby se zapojili do mírových vyjednávání. „Bezpečnost je hlavním požadavkem našeho lidu, už jsme unaveni touto válkou,“ uvedl Ghaní.
Tálibán nicméně dojednanou bezpečnostní dohodu nahlas odsoudil. Podle jeho představitelů se jedná o "zlověstné spiknutí" Washingtonu.
"Chtějí nalákat lidi hromadou rafinovanosti a podvodů. Myslí si, že afghánský lid neví o jejich spiknutí a o jejich zlověstných cílech," sdělil Tálibán v prohlášení rozeslaném médiím.
Tálibánu se podařilo využít povolebními spory zablokované situace v Kábulu. Dokonce dokázal získat zpět pod kontrolu i některá území – například v provinciích Helmand Kunduz.
Exprezident Afghánistánu podpisu dohody bránil
Afghánský exprezident Karzáí dohodu zpočátku podporoval. Když ji loni v listopadu projednávala rada afghánských kmenových stařešinů a politických představitelů (tzv. Velká rada neboli Lója džirna), apeloval na ni, aby ji podpořila.
Vzápětí ale představil další "předběžné podmínky“ a trval na tom, že dohodu by měl podepsat až jeho nástupce.
Mimo jiné požadoval, aby se Washington zavázal ke spuštění mírového procesu s Tálibánci a aby američtí vojáci ukončili veškeré operace v domovech afghánských civilistů. Dohodu odmítal i s tím, že válka není bojována v zájmu Afghánců, a upozorňoval na civilní oběti, které zemřely během amerických vzdušných náletů.
