Kábul - Na 2500 kmenových stařešinů a politických představitelů země se sjelo do afghánské metropole Kábulu.

Právě oni - členové takzvané Velké rady (Lója džirna) - rozhodnou o osudu bezpečnostní dohody s USA.

Ta stanovuje pravidla přítomnosti amerických vojáků v Afghánistánu i po roce 2014 a její podobu ve středu s Washingtonem doladil prezident Hamíd Karzáí.

"To oni ji musí schválit," řekl americký ministr zahraničí John Kerry. Pokud návrh projde Velkou radou, bude ho ještě muset schválit afghánský parlament.

Vzájemná nedůvěra

Karzáí na samém začátku shromáždění řekl, že Velká rada by se měla k důležité bezpečnostní dohodě postavit kladně a podpořit ji. Na druhou stranu ale připustil, že mezi oběma státy panuje pouze malá důvěra, uvedla agentura Reuters.

"Během posledních deseti let jsem s nimi bojoval a oni vůči mně použili propagandu," dodal prezident. "Moje důvěra k Americe není dobrá. Nedůvěřuji jí a oni nedůvěřují mně," připustil Karzáí.

Návrh dohody afghánská strana zveřejnila na internetových stránkách ministerstva zahraničí. Server nicméně upozorňuje, že není jasné, zda jde o verzi úmluvy, na kterou odkazoval Kerry.

Podle Afghánistánu je text finální, USA si ale nechávají prostor k dalšímu jednání. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jennifer Psakiová uvedla, že na dohodě se stále pracuje.

Domovní prohlídky versus imunita

Klíčovými tématy dohody, o níž se jedná už dlouhé měsíce a měla by platit alespoň do roku 2024, jsou například podmínky, za nichž by američtí vojáci mohli podnikat domovní prohlídky.

Pro Afghánce jde o velmi citlivé téma, staví se zejména proti nočním raziím s ohledem na soukromí a "posvátnost" žen v jejich domovech.

Zcela zásadním bodem pro americkou stranu je pro změnu imunita vojáků před trestním stíháním.

USA trvají na tom, že jejich vojáci se budou zodpovídat americké justici, a ne místním soudům. Podle BBC afghánská strana tuto možnost připustila.

Role amerických jednotek by měla být omezena. "Je to výhradně trénink, příprava a asistence. Americké síly nebudou mít bojovou roli a bilaterální bezpečnostní dohoda je způsob, jak se pokusit přesně objasnit pro Afghánce i armádu Spojených států pravidla s ohledem na přetrvávající vztah," cituje Kerryho BBC.

Silnější než parlament

Karzáí Velkou radu svolal, protože dohoda je podle jeho slov záležitostí národního významu. Velká rada má přitom v zemi podle ČTK větší pravomoc než parlament.

Zpravodaj BBC David Lyon navíc upozornil, že Karzáí má na zasedání důležitou úlohu. Jelikož mnozí ze stařešinů neumí číst, bude záležet právě na způsobu, kterým dohodu Velké radě představí.

Hrozby Tálibánu

Většina vojáků USA a dalších zahraničních jednotek má Afghánistán opustit do konce roku 2014. Bez přítomnosti amerických jednotek budou afghánské složky čelit Tálibánu samy.

Islamistické hnutí přitom označilo shromáždění za frašku a komplot USA. Delegátům, kteří dohodu schválí, pohrozilo odplatou. Na posledním zasedání v roce 2011 přitom vypálilo dvě rakety, delegáty ale nezasáhlo.

Zasedání v areálu kábulské polytechnické univerzity by mělo trvat přibližně pět dní. Okolí místa hlídají stovky vojáků.