Praha - Obyvatelům metropole hrozí, že v budoucnu budou bydlet v mnohem tmavších bytech než dosud. Město totiž chystá úpravu Pražských stavebních předpisů a jednou z hlavních novinek má být snížení požadavků na osvětlení bytů.
"Podle současných stavebních předpisů by se nepostavily Vinohrady, ale projde panelák na zelené louce," vysvětluje důvod změny předpisů Adam Švejda, mluvčí Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, který novou vyhlášku chystá.
Nová pravidla tak umožní zastavět proluky ve městě a mají naopak omezit rozrůstání města na úkor zelených ploch v jeho okolí.
"My můžeme nyní stavět na zelené louce, ale nemůžeme stavět ve městě, kde je spousta volných parcel. A pokud stavíme, tak příšernosti, abychom splnili podmínky," poukazuje Švejda.
Pokles na třetinu
Zatímco nynější vyhláška stanoví, že ve všech obytných místnostech bytu musí být zachovaná stejná minimální hodnota osvětlení, chystaná nově definuje "hlavní obytnou místnost".
Jak se měří světlo
Protože množství světla během dne kolísá i podle denní doby, oblačnosti či výšky slunce nad obzorem, stanovil se pojem „denní osvětlenost“. Velmi zjednodušeně lze říct, že za základ – tedy 100 procent – se počítá hladina světla při rovnoměrně zatažené obloze, do výpočtů se ovšem zahrnuje i odražené světlo. Měření je vyloučeno při přímém slunečním světle.
A v ostatních místnostech pak může být hladina osvětlení výrazně nižší, zhruba třetinová. A stejně tak stačí, když dosavadní minimální denní osvětlení zůstane na třetině obytné plochy.
Nová vyhláška totiž umožní, aby ve většině prostor nově stavěných bytů bylo 0,3 procenta běžného denního osvětlení.
"Nyní musí být minimální hodnota osvětlení 0,7 procenta běžného denního svitu. A to je ještě minimum ze dvou krajních hodnot měření, které musí být v průměru 0,9 procenta. To je obrovský skok," říká projektantka a specialistka na akustiku a denní osvětlení Svatava Koubelová.
"Hodnota činitele osvětlenosti pod 0,3 procenta uprostřed místnosti je nepřijatelná. Prostor s hodnotami menšími než 0,5 procenta se řadí do kategorie prostory bez denního světla," upozorňuje docent Jan Kaňka z pražského ČVUT, který je jeden z největších tuzemských odborníků na světlo. A poukazuje, že pro čtení, psaní i běžné domácí práce je minimální hodnota 0,5 procenta.
A při hodnotě osvětlení 0,3 procenta již místnost podle norem nevyhoví ani pro činnosti jako mytí, převlékání či přípravu jídla.
Tak si vezmete lampičku
A Kaňka poukazuje i na to, že některé státy mají výrazně vyšší limity. Například ve Velké Británii se v obytných místnostech požaduje hodnota denní osvětlenosti 1-2 procenta, Itálie pak vyžaduje nejméně dvě procenta.
"Hodnota 0,3 procenta znamená šero po většinu roku a nemůže být přiměřená poměrům u nás ani v žádné jiné zemi s podobnými klimatickými podmínkami," podotýká Kaňka.
IPR ale oponuje, že pro většinu nových staveb se nic nezmění. „Snížené požadavky se uplatní pouze v prostředí města v uliční frontě s uzavřenou stavební čarou,“ upozorňuje Švejda. Jinými slovy: pouze v klasických starých čtvrtích jako Dejvice či Vinohrady, kde je souvislá řada domů.
A Švejda argumentuje i tím, že nový návrh stanoví jasná pravidla. Dosud se totiž výstavba v blokové zástavbě řeší pomocí výjimek, a tedy víceméně nahodile.
Pražské stavební předpisy
Norma, která platí pouze v Praze. Ta má vlastní stavební předpisy kvůli svému velkoměstskému charakteru; podobné speciální normy mají i jiná velká města ve světě, která se musí vypořádávat s větším tlakem na výstavbu. Předpisy pro výstavbu v Praze ostatně platily dříve než ve zbytku Čech a na Moravě.
První verze nové vyhlášky, kterou IPR představil počátkem letošního roku, se setkala s ostrou kritikou a přišlo k ní 1744 připomínek. Kritikům vadí například špatná provázanost se stávajícími normami či to, že developeři nebudou muset tvořit tolik parkovacích míst jako dosud. Developeři změnu naopak vítají, protože jim uvolňuje ruce.
IPR sice tvrdí, že většina připomínek byla vyřešena, tomu ale MMR oponuje. „IPR některé naše připomínky akceptoval, ale v některých zásadních věcech rozpor přetrvává,“ uvedla ředitelka odboru stavebního řádu MMR Marcela Pavlová a poukázala především na nadále špatnou provázanost chystané vyhlášky s celostátními normami.
"Když bude člověk chtít číst, vezme si lampičku, tak jako dříve v minulosti," hájí návrh Švejda s tím, že vše vyřeší trh. "Když nebude v domě světlo, tak to trh určí, lidé je nebudou kupovat," argumentuje. A upozorňuje na to, že pražské stavební předpisy se týkají pouze obytných místností; požadavky na osvětlení škol či kanceláří řeší jiné vyhlášky s celostátní působností, a zůstávají tak stejné.
Kaňka sice připouští, že z hlediska samotného vidění je umělé světlo srovnatelně kvalitní jako světlo denní. "Z hlediska dlouhodobého působení na zdraví (lidé žijí v bytech roky, jsou zde malé děti, staří a nemocní lidé) a z hlediska ekonomického (je zadarmo) a ekologického (obnovitelný zdroj bez odpadů) ale nelze denní světlo umělým nahradit," reaguje.
"Nevšiml jsem si, že by v týmu zpracovatelů Pražských stavebních předpisů byl nějaký fyziolog, hygienik nebo lékař," podotýká.
Mrakodrap před okny
Předpis ale bude znamenat i to, že se stávající obyvatelé budou mnohem hůře bránit tomu, když jim přímo proti oknům vyroste mrakodrap a zastíní jim výhled.
"Jedná se o návrh, který umožní při šířce ulice 20 metrů stavět po obou jejích stranách řady domů vysoké 50 metrů. Dnes jsou přitom běžně vysoké okolo 20 metrů, jako například ve Vinohradech a Dejvicích," poukazuje Kaňka.
Při uvedené výšce zástavby 20 metrů pak bude nově stačit odstup pouhých šest metrů. Podle Kaňky tak vzniká podezření, že účelem návrhu je umožnit kompaktní zástavbu dvorů ve stávající blokové zástavbě.
"Tato okolnost by se neměla tajit a diskuse by měla probíhat o tom, zda Pražané takovou kompaktní zástavbu dvorů ve svém městě chtějí," poukazuje Kaňka.
Jinde přísnější než v Praze
A s kritikou se přidává i ministerstvo pro místní rozvoj. "Dochází ke změkčování standardů například v oblasti pohody bydlení, což MMR považuje za nežádoucí," uvedla ředitelka odboru stavebního řádu Marcela Pavlová, která s připomínkami docenta Kaňky plně souhlasí.
Ta upozorňuje ještě na jedno nebezpečí, spojené s tím, že jde "pouze" o obecní vyhlášku, kde není legislativní proces tak náročný jako při vydávání celostátně závazných norem a zákonů. "To může vyvolat, že na území České republiky budou platit jiné a přísnější požadavky na stavby než ty na území hlavního města Prahy," varuje Pavlová.
