Podle ministerstva financí šlo o neúměrně drahý nástroj, který stál daňové poplatníky přes dvě miliardy korun a náklady na něj by se postupem let dále zvyšovaly. Finanční přínos je navíc podle ministerstva sporný.
Stát v roce 2016 zavedl dva nástroje proti daňovým únikům. Prvním bylo kontrolní hlášení a druhým EET. Evidence tržeb však byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce roku 2022 a stala se fakticky dobrovolnou. Od ledna 2023 ji pak zákon zrušil.
"Již v roce 2022, kdy vláda o zrušení rozhodla, bylo ze strany ministerstva financí jasně konstatováno, že ač půjde o ztrátu jednoho z řady kontrolních nástrojů, jde z hlediska veřejných rozpočtů o finančně efektivní řešení," uvedlo ministerstvo financí v reakci na pondělní kontrolní závěr. Rozpočtový přínos zmiňovaný ve zprávě úřadu pokládá za sporný. Podle ministerstva je pravděpodobné, že by se postupem let přínos EET blížil nule, případně by byl záporný, a to hlavně kvůli poklesu hotovostních operací, kterých má být v roce 2025 podle odhadů proti bezhotovostním platbám jen asi pětina.
Nejvyšší kontrolní úřad uvádí, že finanční správa během šesti let odhalila prostřednictvím kontrolního hlášení přes deset milionů rizikových transakcí. Doměřila téměř 11 miliard korun na DPH. Generální finanční ředitelství vynaložilo na systém kontrolních hlášení, která musí podávat plátci DPH, v letech 2015 až 2022 celkem 257,6 milionu korun. Kontrolní úřad vyhodnotil tyto peníze jako účelně vynaložené. Mezi nejčastější zjištění patřilo uplatňování odpočtu DPH z fiktivních faktur. V řadě případů také podnikatelé neprokázali, že nákupy zboží nebo služeb použili pro svoji ekonomickou činnost.
Prostřednictvím EET doměřila finanční správa v letech 2017 až 2019 na daních z příjmů a na DPH 652 milionů korun. "Následným zrušením EET v lednu 2023 ztratili správci daně jeden z významných nástrojů pro cílené prověřování daňových úniků, v případě DPH pro odhalování daňových subjektů, které se nezaregistrovaly k DPH, přestože překročily zákonný limit pro povinnou registraci," stojí ve zprávě úřadu. Původně byl tento limit jeden milion korun, od loňského roku se zvýšil na dva miliony korun.
Finanční správa v letech 2017 až 2022 s využitím dat z EET zaregistrovala k DPH 7167 daňových subjektů, které překročily zákonný limit. V letech 2017 až 2019 šlo průměrně o 2076 subjektů ročně. Po pozastavení EET v letech 2021 a 2022 poklesl počet nových registrací jen asi na 20 ročně. Na zavedení a provoz EET vynaložily ministerstvo financí, Generální finanční ředitelství a Generální ředitelství cel v letech 2015 až 2023 celkem 2,24 miliardy korun, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Z celkového počtu daňových subjektů přihlášených k EET tvořili více než 50 procent plátci DPH.
Ministerstvo financí dodalo, že se snižujícím se podílem hotovostních plateb, na které byla EET zaměřena, by klesal i přínos tohoto nástroje při odhalování daňových úniků. "Stát má jako daňový správce řadu dalších nástrojů, jak s těmito úniky účinně bojovat, ať už jsou to například kontrolní hlášení anebo analytická a vyhledávací činnost," uvedlo ministerstvo financí.
Stínový premiér hnutí ANO Karel Havlíček označil v reakci na pondělní zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu rozhodnutí nynější vlády o zrušení EET za zločinecký počin. Podle něj tento krok okradl stát i slušné firmy. Hnutí ANO chce v případě svého návratu do vlády v upravené podobě evidenci tržeb obnovit.
