Téma "karty nebereme" silně rezonovalo mimo jiné letošním karlovarským filmovým festivalem. "Letos se na festivalu hodně řešila nemožnost placení kartou, a to i v podnicích, kde se jí předtím mimo festival platit dalo," popisuje pro Aktuálně.cz Zuzana, jedna z jeho pravidelných návštěvnic. "Stačilo ale odejít mimo kolonádu, tedy hlavní festivalový tah, a člověk se problému vyhnul. Paradoxně jsme letos dokonce objevili podnik, kde naopak karty brát začali," pokračuje.
Na problémy s přijímáním výhradně hotovosti si ale lidé toto léto stěžují i jinde po Česku, nejčastěji se jedná o kempy či kiosky s občerstvením v turistických destinacích či parcích. Kritiku za to sklidil třeba i ostravský taneční festival Beats for Love. Přechod na bezhotovostní systémy je podle jeho organizátorů nejen finančně nákladný, ale především technicky náročný. Ředitel marketing festivalu Matyáš Ožana rovněž argumentoval tím, že bezhotovostní platby nejsou stoprocentně spolehlivé, což při výpadku systému může mít výrazný dopad na ekonomiku festivalu.
Prodejce od zavádění platebních terminálů podle jejich slov nejčastěji odrazuje provize bance. Výše provize se mírně liší u jednotlivých poskytovatelů terminálu. Kromě společnosti, která platební terminál poskytuje, jde část peněz z tohoto poplatku také třetím stranám, tedy karetní asociaci a bance, s jejíž kartou zákazník zaplatil.
Aktuálně.cz v roce 2021 spočítalo, že za úhradu oběda v ceně 150 korun restaurace na provizi zaplatí jednu korunu a 12 haléřů.
Redakci tehdy oslovení restauratéři vysvětlili, že důvod pro to, nutit zákazníky platit jen v hotovosti, je jinde. "Důvod je úplně jednoduchý. Češi nejsou na rozdíl od zahraničí zvyklí dávat dýška. Je prostě vyzkoušené, že pokud člověk zaplatí kartou, tak obsluhující nedostane ani korunu," uvedl předloni pro Aktuálně.cz majitel restaurace v Jihočeském kraji, který si nepřál své jméno ani název podniku uvést.
S tím nesouhlasí prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. "Výmluvy o vysokých investičních či provozních nákladech už opravdu neplatí. Navíc na trhu poskytovatelů bezhotovostních karet existuje konkurence. Neobstojí ani argument, že úhrada kartou připraví personál o spropitné," tvrdí.
"Stejně tak není pravda, že kvůli kartám přicházejí podnikatelé o značnou část zisku, když jde maximálně o desetihaléřové až korunové položky. Nesmysl je i poukaz na absenci internetového pokrytí, stejně jako výmluva na drahé pořízení terminálu. Mnohé banky je totiž poskytují zcela zdarma. Výhody tedy jednoznačně převažují," pokračuje Prouza.
Zároveň ale připouští, že nechuť zavádět platební terminály či je dokonce rušit v poslední době mezi obchodníky skutečně sílí. Důvodem je podle Prouzy snaha vymazat elektronickou stopu a udržet se v šedé ekonomice. Stát tím totiž přichází o kontrolu nad jejich tržbami.
Rušení ano, ale okrajové
Také mluvčí ČSOB Michaela Průchová bez uvedení důvodu připouští, že po zrušení elektronické evidence tržeb (EET) se některé podniky, které dříve platební karty akceptovaly, skutečně rozhodly platby kartou omezit.
EET byla zrušena po šesti letech fungování na konci loňského roku. Už tehdy některé profesní svazy a analytici upozorňovali na to, že to může mít na rozvoj šedé ekonomiky vliv.
Například Asociace restaurací a hotelů ČR, která čítá 1788 členů, se tehdy postavila proti rušení EET. "Myslím, že EET fungovalo dobře bez nějakých zásadních problémů a byla to jedna z cest, nejen v našem oboru, jak zajistit nějakou vyšší morálku, co se daňové disciplíny týče," argumentuje její prezident Václav Stárek. Valná většina členů podle Stárka platební karty přijímá.
Podle České spořitelny mělo zrušení evidence jen okrajový vliv. Platební terminály nabízí skrze společnost Global Payments, u které je spoluvlastníkem. Global Payments zpracovává zhruba třetinu všech karetních transakcí v Česku. "Nejčastější důvod, proč nyní podnikatelé ukončují smlouvu a vrací platební terminál, je, že ukončují podnikání - například kvůli drahým energiím nebo obecně kvůli rostoucím nákladům," upřesňuje mluvčí České spořitelny Lukáš Kropík.
Bezhotovostních transakcí dlouhodobě přibývá
Data ukazují, že z dlouhodobého hlediska k hromadnému rušení platebních terminálů nedochází. Ba naopak - počet bezhotovostních plateb a využívaných terminálů exponenciálně roste. Z dat společnosti Dotykačka, která poskytuje pokladní systémy v 8000 podnicích, v gastronomii karty přijímá 67 procent podniků a stále jich přibývá. Meziročně se jedná o nárůst 13 procentních bodů. Bezhotovostní transakce tvoří v gastronomii už téměř polovinu tržeb.
Jen za poslední půlrok se u obchodníků počet platebních terminálů od České spořitelny zvýšil o 6,5 procenta. Ke konci června bylo možné fyzickou platební kartou či bezkontaktně zaplatit u více než 64 tisíců obchodníků. "Zájem o využívání platebních terminálů mezi obchodníky v posledních letech neustále roste," potvrzuje Kropík.
K velké oblibě bezhotovostních plateb podle něj přispěla pandemie koronaviru v roce 2020, kdy veškeré obchody své zákazníky nabádaly k "hygienické" formě placení.
Podobný trend vidí i ČSOB. Karetní transakce podle nich rostou meziročně zhruba o pětinu. "Průměrná transakce klesá i navzdory inflaci. To znamená, že klienti častěji používají svoji platební kartu i pro mikro platby, a to především díky digitalizaci karet v mobilu," popisuje Průchová.
Dodává však, že Češi jsou ve srovnání se zbytkem Evropy stále národem hotovosti. "Platí, že kdo byl zvyklý používat hotovost, jen tak se jí nevzdá," podotýká mluvčí.
"Nedávno jsme dělali průzkum se společností Dataservis. Vyšlo z něj, že tržby v restauracích, kde se platí kartou, mohou být až o 30 až 35 procent vyšší," uvádí Stárek jeden z důvodů, proč je podle něj vhodné zvážit platební terminál.
Výjimkou jsou podle něj malé vesnické hospody a právě jednotlivé fastfoodové stánky. "U nich je to pochopitelné. Přijde tam několik lidí na pivo. V takovém případě asi Češi nejsou úplně zvyklí chodit s kartou," říká.
Na festivalech bezhotovostně
Na největších hudebních festivalech v Česku se z bezhotovostních plateb až na výjimky stala samozřejmost. K trendu se snaží nabádat i stánkaře, kteří zajišťují jídlo, pití a další produkty.
Například hudební festival Rock for People nabízí již několik let bezhotovostní systém v podobě čipů na náramku. Do čipu si účastníci s předstihem nahrají peníze a následně v areálu platí pouze čipem. "Návštěvníci se nemusí bát, že ztratí peněženku," popisuje mluvčí festivalu Anna Vašátková.
Festival Colours of Ostrava, který začíná příští týden, nabídne plně bezhotovostní systém letos poprvé. Platit bude možné pouze kartou, popřípadě telefonem či hodinkami. Hotovost stánky v areálu přijímat dokonce vůbec nebudou. Řada fanoušků si podle mluvčího Jiřího Sedláka tento systém přála. "Je to obrovský a náročný projekt. Všem prodejním místům včetně stánkařů terminály poskytujeme my, takže jde o zasíťování 700 terminálů v rozsáhlém areálu. Připojení k internetu je jištěno třikrát - wi-fi, kabely a SIM kartou," říká Sedlák.
Bezhotovostně půjde platit třeba i na letošním festivalu Hrady. Ne ale ve všech stáncích. Organizátor zajišťuje možnost platby kartou i hotově na pokladnách při vstupu i prodejních místech s nápoji. Ostatní stánky s potravinami a dalším sortimentem jsou v režimu nájmu a záležet bude na jednotlivých nájemcích. Počet bezhotovostních transakcí však podle organizátorů každý rok stoupá.
