I když Twitter nepatří mezi největší sociální sítě, vzrůstá v poslední době nejen množství peněz, které na něm utrácejí reklamní agentury, ale také jeho vliv na uvažování o současném světě.
Vědci z Cornell University dokonce použili krátké vzkazy - "tweety" jako ukazatel globálních nálad.
Nejšťastnější jsme po ránu
Podle výzkumu publikovaného v prestižním časopisu Science jsou lidé nejšťastnější ráno. S postupujícím dnem se ale čím dál tím víc noří do chmur a vrchol špatné nálady přichází těsně před spaním.
Tipujete, že za to může práce? Chyba - pokles dobré nálady byl stejný v pracovní dny i o víkendu. Podle autorů studie je tak zjevné, že na chmurných myšlenkách přibývajících přes den nemá vliv zaměstnání, ale jiné faktory.
Náladu uživatelů Twitteru podle průzkumu kazí špatné zprávy, a to i v případě, že se týkají někoho úplně cizího. Na náladu má vliv i roční doba: podle studie jsou lidé průměrně šťastnější od prosince do pozdního června, kdy se na severní polokouli postupně prodlužují dny.
Podle dalšího výzkumu univerzity ve Vermontu mají na uživatele Twitteru kromě starých zvyků na prožívání štěstí také média. Uživatelé Twitteru byli nejšťastnější na vánoční a novoroční svátky, ve svátky Sv. Valentýna, na americký svátek Den díkůvzdání či na Velikonoce.
Stejně šťastní však byli lidé i v den, kdy ve Velké Británii proběhla svatba prince Williama s Kate Middleton. Naopak špatnou náladu měli například na 10. výročí útoků 11. září, ale také po smrti Usámy Bin Ládina či Amy Winehouse.
Obrovský vzorek
"Twitter nabízí bezprecedentní příležitost pro sociální a behaviorální vědce, ke studiu společenského chování a interakce v reálném čase. A to s velkou přesností, hodinu po hodině, den po dni, celý rok, na velkém rozsahu populace zahrnující miliony lidí," řekl v telefonním rozhovoru pro Reuters sociolog a spoluautor výzkumu na Cornell University Michael Macy.
Twitter má v současnosti okolo 100 milionů aktivních uživatelů.
Výzkumníci na Cornell University podrobili zkoumání 509 milionů "tweetů" od 2,4 milionů uživatelů z 84 zemí světa v období od února 2008 do ledna 2010. Podle nich jde o nejreprezentativnější vzorek "výzkumu nálad", jaký byl dosud zkoumán.
