"No tak chlapi, rychle osedlat a letíme, už nás čekají na dvorku. Dneska bude pekelné barbecue, u toho rozhodně nemůžeme chybět."
Datum vydání exkluzivní PlayStation 3 akce s okřídleným plazem v hlavní roli se nezadržitelně blíží, a proto je nezbytné jim provést dentální prohlídku, pojďme se tedy tomuto killer titulu podívat na zoubek.
Analogové páčky jsou minulostí
Kdo nikdy neslyšel o studiu Factor 5, budiž, komu však nic neříká ani hra Lair, měl by dostat pořádně za uši. Už je to totiž nějaký ten pátek, co si charismatický Ken Kutaragi, otec značky PlayStation, znenadání vytáhl ze svého saka stříbrný Sixaxis, aby byl zanedlouho nato prezentován jeho potenciál na několika hrách, mezi nimiž samozřejmě nechyběl ani rádoby dračí simulátor, na němž dělá již zmíněné kalifornské studio.
Právě gyroskopické ovládání hraje při kontrole draka prim podobně jako ve futuristické multiplayerové arkádě Warhawk. Hráč se ujme role dračího jezdce, bojovníka za jednu ze dvou znepřátelených civilizací. V dobách zuřící války jsou draci jakožto zbraně hromadného ničení zcela nepostradatelní, takže se budeme muset náležitě ohánět, abychom nezklamali našeho pána a nakonec nebyli na straně poražených v tom lepším případě, s ugrilovanými půlkami v tom horším.
Jak bylo řečeno, veškerý pohyb bude zajištěn jednoduchým nakláněním gamepadu, což se podepíše především na přirozenosti ovládání. Analogy tak zůstanou pouze pro otáčení pohledu. Zbytku ovládacích prvků náleží funkce osedlání, zrychlení, eventuálně zastavení či chrlení ohně. Dovednosti našeho svěřence budeme moci patřičně zužitkovat hned na dvou frontách, respektive ve vzduchu a na zemi. Někdo si rád propeče několik naleštěných plecháčů přímo v centru města, jiní se naopak dají na dráhu zapřísáhlého stíhače. Podle hratelných verzí jsou souboje se vší precizností propracované do nejmenšího detailu. Kupříkladu létajícího šupinatce bude možné z bezpečné vzdálenosti sestřelit ohnivou koulí, dezorientovat ho efektním skokem a následným probodnutím jeho jezdce, zneškodnit nečekaným nabráním ze strany, případně mu jednoduše předvést jeden z vašich combotanečků.
Lair bude disponovat rozlehlými lokacemi, čítajícími několik stovek čtverečních kilometrů, kde je volnost pohybu nasnadě. Ne jinak tomu je i v případě svobody konání. Jakým způsobem jednotlivé úkoly hráč splní, závisí pouze na jeho rozvaze a strategickém myšlení, neboť osvobodit obléhané město nebo ubránit obchodní karavanu jsou poslání vskutku otevřená. Tvůrci se rovněž pyšní pestrým výčtem úkolů, kdy výsledek úrovně nikdy nebude stanoven předem. Po restartu se může klidně stát, že budete na rozdíl od minula zapotřebí úplně někde jinde a zcela odlišnou měrou.
Konflikt jak má být
Monumentální stavby, kolosální mosty, středověké hrady, vlnící se temné moře, obloha prozářená slunečními paprsky, pole posetá katapulty, nebesa plná krvelačných okřídlenců či hradby přeplněné bojující pěchotou - tak to je Lair v obrazech prostřednictvím psaného slova. Jinak řečeno, designérské hody. Factoři se již několikrát předvedli, ještě když měli v kancelářích namísto vývojářských kitů konzole PlayStation 3 modré kostky od Nintenda a Luke Skywalker jim byl svatější než napalmový dech dračí bestie, dnes ovšem posouvají herní hranice do diametrálně odlišné dimenze.
Prostředí je doslova nasáklé životem, několikatisícová vojska zuřivě válčí a na obloze se to draky jenom hemží. Veškeré dění kolem vás je natolik uvěřitelné, že vás ihned vtáhne do hry. Hutnou atmosféru navíc umocňuje nevídaný vizuální zážitek. Přestože si grafické oddělení rozhodně nemůže dát za rámeček děsné textury terénu (možná by jen stačilo navštívit Johna Carmacka a trochu mu proklepnout hadr), vše ostatní vypadá na jedničku. Především pak váš okřídlený oř působí mohutným a odstrašujícím dojmem. I pěšáci dostali do vínku velkou míru detailu. Připočteme-li k tomu jejich dech beroucí počet, dozajista by chlapci z Creative Assembly s jejich strategickou sérií Total War složili raději zbraně, než jít do srovnávacího křížku. Pravda, zbrojnoši v Lair sice neoplývají oslňující umělou inteligencí, na druhou stranu bude o opravdovou pastvu pro oči řádně postaráno.
V srpnu pro USA a o měsíc později pro zbytek světa dojde konečně na lámání chleba. Těšit se můžeme nejen na zuby nehty tajený příběh plný zvratů, ale také na CG filmečky, jenž jsou v dnešní době, pokud tedy opomeneme ty z dílen studia Blur pro rouškou tajemna zahalený Blizzard, již ojedinělou záležitostí. Co stoprocentně zamrzí, je absence multiplayeru, což nám alespoň trochu vynahradí hudební stránka hry od Johna Debneyho, jehož nejznámější soundtrack je Sin City (i přes skoro dvacetiletou kariéru).
