Raísí a Amírabdolláhján společně s dalšími sedmi lidmi, včetně guvernéra íránské provincie Východní Ázerbájdžán, zahynuli při nedělní nehodě vrtulníku v hornaté oblasti na severozápadě země nedaleko ázerbájdžánských hranic. Přesouvali se ze slavnostního otevření přehrady s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem. V místech byl silný déšť, mlha a vítr. Podle státní televize helikoptéra patrně narazila do horského vrcholu.
Záchranné týmy bojovaly celou noc s nepřízní počasí a obtížným terénem, aby se v pondělí časně ráno dostaly k troskám. Následně oznámily, že na místě nejsou patrné známky života. O úmrtí Raísího a Amírabdolláhjána zprvu informovala místní média, později informaci potvrdila íránská státní televize.
V reakci na potvrzení úmrtí se sešli k mimořádnému jednání zástupci tří větví státní moci; zákonodárné, soudní a výkonné, kterou už zastupoval viceprezident Mochbar. Chameneí ho krátce poté dočasně pověřil výkonem prezidentské funkce. Mochbar má podle Chameneího i íránské ústavy maximálně 50 dní na uspořádání prezidentských voleb. Chameneí vyjádřil v reakci na smrt politiků soustrast a vyhlásil pět dní státního smutku, který bude také jeden den držet Pákistán a Turecko a tři dny Libanon.
Íránu v souvislosti se smrtí Raísího kondoloval čínský prezident Si Ťin-pching či ruský prezident Vladimir Putin, kteří Raísího označili za dobrého přítele svých národů. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že prezident Ebrahím Raísí a šéf diplomacie Hosejn Amírabdolláhján byli opravdovými, spolehlivými přáteli Ruska. "Jejich role při posilování oboustranně přínosné rusko-íránské spolupráce je nedocenitelná," uvedl Lavrov podle agentury TASS. Teherán podle západních rozvědek předal Rusku dodávky dronů, které ruská armáda denně používá k útokům proti Ukrajině.
Izrael, který je pro režim v Teheránu úhlavním nepřítelem, nebyl nijak zapojen do smrti Raísího, řekl agentuře Reuters nejmenovaný izraelský zdroj. Totéž později v oficiální reakci uvedl Tel Aviv.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že Raísího považoval za "cenného kolegu a bratra". Zármutek vyjádřili také jeho egyptský protějšek Abdal Fattáh Sísí, indický premiér Narénda Módí, katarský emír Tamim bin Hamad Sání, syrský prezident Bašár Asad či irácký premiér Muhammad Súdání.
Kondoloval i Hamás či Hizballáh
Smutek nad smrtí Raísího vyjádřilo rovněž islamistické radikální hnutí Hamás, proti kterému Izrael vede od loňského října válku v Pásmu Gazy. Hamás v kondolenci zdůraznil, že íránský prezident podporoval palestinský odpor. Soustrast vyjádřilo také Íránem podporované libanonské šíitské hnutí Hizballáh či jemenští šíitští povstalci Húsíové.
Libanonský Hizballáh v kondolenci označil Raísího za "ochránce hnutí odporu", což je neformální Íránem vedená koalice různých skupin, které odporují izraelskému a americkému vlivu na Blízkém východě.
Lídr nejvyššího revolučního výboru jemenských povstalců Muhammad Alí Húsí na síti X vyjádřil "nejhlubší soustrast íránskému lidu, íránskému vedení a rodinám prezidenta Raísího a jeho delegace". "Prosíme boha, aby jejich rodinám dopřál trpělivost, a útěchu," dodal.
Šéf Evropské rady Charles Michel vyjádřil lítost nad úmrtím Raísího jménem Evropské unie, která Teherán kritizuje za porušování lidských práv, dodávání zbraní Rusku i za jeho podporu húsíjských rebelů v Jemenu.
Svoji podporu těch, kteří v Íránu bojují za lidská práva, zdůraznily dnes i Spojené státy, které nad úmrtím íránských politiků vyjádřily soustrast. Mluvčí americké diplomacie nicméně dodal, že incident nemění americký postoj vůči blízkovýchodnímu rivalovi - USA se podle něj nadále budou stavět proti rozvoji jaderného programu Teheránu, "šíření nebezpečných zbraní" i "podpoře terorismu". Zesnulý prezident Raísí měl podle mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho kvůli podpoře extremistických skupin "na rukou krev".
Jistou domácí kontroverzi vzbudila kondolence polského prezidenta Andrzeje Dudy. Prezident v příspěvku na síti X připomněl letecké neštěstí u Smolensku, kde v roce 2010 zemřel tehdejší polský prezident Lech Kaczyński a desítky představitelů polského veřejného života. Kritici, mezi nimi místopředseda parlamentního klubu vládní Občanské koalice Roman Giertych, poukázali na represe íránského režimu a jeho podporu ruské útočné války proti Ukrajině.
"Byl jsem odpůrcem prezidenta Lecha Kaczyńského, ale porovnávat ho se zločincem, který v posledních dvou letech pověsil přes 1000 lidí, je naprostým přeháněním," poznamenal Giertych.
Třiašedesátiletý Raísí byl zvolen prezidentem v roce 2021 a od svého nástupu do funkce nařídil zpřísnění mravnostních zákonů, dohlížel na krvavé potlačení protivládních protestů a tvrdě se prosazoval v jaderných rozhovorech se světovými mocnostmi.
Chameneí, který má v rukou konečnou moc s rozhodujícím vlivem na zahraniční politiku a íránský jaderný program, se již dříve snažil Íránce uklidnit a prohlásil, že nedojde k žádnému narušení státních záležitostí. Výkonem prezidentské funkce dočasně pověřil dosavadního viceprezidenta Mohammada Mochbara. Vláda v Teheránu v pondělí podle agentury AFP uvedla, že Raísího smrt "nezpůsobí sebemenší narušení" správy Íránu.
Havárie se odehrála v době, kdy Blízkým východem zmítá válka mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy, během níž Raísí pod vedením Chameneího minulý měsíc zahájil bezprecedentní útok z vlastního území na Izrael pomocí dronů a raket. Za Raísího vlády Írán obohatil uran více než kdykoli předtím na úroveň vhodnou pro výrobu jaderných zbraní, což dále vystupňovalo napětí se Západem, neboť Teherán rovněž dodával bezpilotní letouny Rusku pro jeho válku na Ukrajině a ozbrojeným skupinám v celém blízkovýchodním regionu.
Video: Vědkyně varuje před domino efektem z Íránu. Může to ohrozit celý svět (25. 4. 2024)
