Demonstrace budou v úterý pokračovat ve Štrasburku, kde budou europoslanci diskutovat o kontroverzní směrnici o službách. Schvalování nové evropské legislativy je pak naplánováno na čtvrtek.
Takzvaná Bolkensteinova direktiva, označovaná tak podle svého autora bývalého komisaře Fritse Bolkensteina, rozděluje Evropu.
Na jedné straně stojí nové členské země, jimž vadí postupné oslabování principů směrnice, na druhé odbory a levé křídlo Evropského parlamentu.
Služby volnější...
Směrnice má uvolnit trh se službami. Jejich poskytovatelé by mohli krátkodobě bez překážek překračovat hranice a krátkodobě pracovat v jiném členském státě unie.
Nesmí jim být přitom kladeny žádné překážky a musí s nimi úřady zacházet jako s místními pracovníky. Především úřady nesmějí požadovat zvláštní povolení.
Podle odhadů eurokomisaře pro vnitřní trh Charlieho McCreevyho by uvedení nové legislativy v život podpořilo hospodářský růst a mohlo vytvořit až šest set tisíc nových pracovních míst. Přitom už nyní ve službách pracuje bezmála 70 procent evropské populace.
Jenže ve starých zemích unie, tedy především Francii a Německu, začal opět obcházet "duch polského instalatéra". Ten se stal totiž symbolem "sociálního dumpingu", tedy levné pracovní síly, která z nových členských zemí vtrhne na trhy starých států a připraví o práci místní.
... ale méně než se čekalo
Původně široce podporovaná směrnice se po vstupu bývalých komunistických zemí stala pro odboráře v původní patnáctce způsobem, jak pracovníci z Východu překonají omezení uvalená na volný pohyb pracovních sil.
Nejkontroverznější článek nové legislativy už europoslanci ze dvou nejsilnějších stran odstranili. Šlo o princip země původu. Podle něj by se poskytovatelé služeb v zahraničí řídili právem své země.
Ze směrnice byly už také vyloučeny mnohé služby. Především finanční a dopravní. O vyřazení dalších, jako jsou sázky a loterie nebo právní služby, panuje shoda. Kromě toho europoslanci vyloučí služby veřejného zájmu, tedy například zdravotnictví nebo školství.
O dalších ještě diskutují. Jde o služby "veřejného hospodářského zájmu", tedy rozvody vody, plynu a elektřiny.
Neoslabujte, volá i Česko
Takové oslabování principu volného pohybu služeb, který je zakotven už v zakládajících smlouvách z Říma, se však nelíbí některým členským zemím a podnikatelům. Obávají se, že vypouštění částí směrnice bude nadále podporovat protekcionismus, který je zatím pro trh služeb typický.
Představitelé šesti států včetně České republiky poslali komisi dopis, v němž požadují, aby bruselská exekutiva nepodpořila oslabování směrnice. Šéf komise José Barroso ale už řekl, že kompromis navržený parlamentem odsouhlasí.
