Praha - Proč mzdy v Česku rostou pomaleji, než by podle výkonu ekonomiky měly? Jedním z hlavních důvodů je vysoké zdanění práce. Podle ekonoma Davida Marka ze společnosti Deloitte platí zaměstnavatelé na povinných odvodech za zaměstnance tolik, že jim na samotné zvýšení mezd už mnohdy nezbývá.
Potvrzují to i údaje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) za loňský rok. Celkové zdanění práce průměrného bezdětného českého zaměstnance podle nich dosahuje 42,7 procenta. Jinými slovy: z toho, kolik zaměstnanci skutečně stojí svoji firmu, 42,7 procenta peněz nedostanou.
Zároveň platí, že pokud by lidé dostali všechny peníze, které "od nich" získá stát na dani z příjmů, zdravotním a sociálním pojištění, byla by jejich výplata o 74,5 procenta vyšší než nyní.
"Daňové zatížení práce je u nás vysoké především kvůli vysokému sociálnímu a zdravotnímu pojištění," říká hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Nad průměrem vyspělého světa
Statistiky ukazují, že celková daňová zátěž - tedy včetně odvodů na pojištění - v Česku je vyšší než ve většině ostatních vyspělých ekonomik. V žebříčku 34 členských zemí OECD skončila Česká republika na osmém místě.
Na prvním místě se umístila Belgie, kde celková daňová zátěž práce dosahuje 55,6 procenta, následuje Rakousko s 49,4 procenta.
Deset zemí OECD s největším daňovým zatížením práce:
| Země | Daňová kvóta |
| 1. Belgie | 55,6 % |
| 2. Rakousko | 49,4 % |
| 3. Německo | 49,3 % |
| 4. Maďarsko | 49 % |
| 5. Francie | 48,4 % |
| 6. Itálie | 48,2 % |
| 7. Finsko | 43,9 % |
| 8. Česko | 42,7 % |
| 9. - 10. Slovinsko | 42,5 % |
| 9. - 10. Švédsko | 42,5 % |
Zdroj: OECD
Naopak nižší daňovou kvótu mají ze zemí EU například Velká Británie (31,1 procenta) a Polsko (35,6 procenta). Vůbec nejméně je práce v rámci OECD zatížena v Chile (sedm procent), na Novém Zélandu (17,3 procenta) a v Mexiku (19,5 procenta). Průměr celé OECD činí 35,96 procenta, tedy méně než v České republice.
Co všechno si vezme stát
Kromě patnáctiprocentní daně z příjmu patří do "zdanění práce" již zmíněné odvody. Na sociální pojištění (důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) platí firma 25 procent z hrubé mzdy každého zaměstnance, zaměstnanci se pak strhne dalších 6,5 procenta. Na zdravotní pojištění odvádí zaměstnavatel devět procent z hrubé mzdy zaměstnance, samotnému pracovníkovi se pak z hrubé mzdy strhává 4,5 procenta. Všechny tyto srážky tvoří takzvanou daňovou kvótu.
Příklad daňové kvóty v ČR ve druhém čtvrtletí 2015 (bezdětný zaměstnanec):
| Sloupec | Položka | Částka |
| A | Průměrná hrubá mzda za druhé čtvrtletí 2015 | 26 287 Kč |
| B | Zdravotní pojištění placené firmou (9 % z A) | 2 365,8 Kč |
| C | Sociální pojištění placené firmou (25 % z A) | 6 571,8 Kč |
| D | Celkové odvody, které firma zaplatí (B + C) | 8 937,6 Kč |
| E | Superhrubá mzda (A + D) | 35 224,6 Kč |
| F | Daň z příjmů fyzických osob (15 % z E) | 5 283,7 Kč |
| G | Sleva na poplatníka | -2 070 Kč |
| H | Zdravotní pojištění placené zaměstnancem (4,5 % z A) | 1 182,9 Kč |
| I | Sociální pojištění placené zaměstnancem (6,5 % z A) | 1 708,7 Kč |
| J | Celkové srážky z hrubé mzdy (F + G + H + I) | 6 105,3 Kč |
| K | Čistá mzda (A - J) | 20 181,7 Kč |
| L | Celkové zdanění práce (D + J) | 15 042,8 Kč |
| M | Daňová kvóta (Kolik % z E zaměstnanec nedostane) | 42,7 % |
Zdroj: Výpočet Aktuálně.cz. Superhrubou mzdu by si zaměstnanec vydělal, kdyby mu firma přidala peníze, které za něj musí platit státu.
Tabulka ukazuje, že na celkové daňové kvótě se nejvyšší měrou podílejí odvody pojistného. "V nejbližší době nevidím prostor pro to, aby se situace výrazně zlepšila. Česko navíc začne v horizontu několika let čelit stárnutí populace a bez výraznější reformy penzí nemá v tuto chvíli šanci pomýšlet na nižší odvody sociálního nebo zdravotního pojištění," dodává Bureš.
Záleží na výdělku i rodinném stavu
Z výpočtů Aktuálně.cz je také patrné, že čím víc si zaměstnanec vydělá, tím je celkové daňové zatížení práce vyšší - byť roste stále pomalejším tempem. Kolik činí daňová kvóta pro různě vysoké výdělky, ukazuje tabulka.
Daňová kvóta v Česku pro různé typy mezd:
| Hrubá měsíční mzda | Daňová kvóta |
| 12 000 Kč | 35,7 % |
| 15 000 Kč | 38,3 % |
| 18 000 Kč | 40 % |
| 20 000 Kč | 40,9 % |
| 25 000 Kč | 42,4 % |
| 30 000 Kč | 43,4 % |
| 35 000 Kč | 44,2 % |
| 40 000 Kč | 44,7 % |
| 50 000 Kč | 45,5 % |
| 70 000 Kč | 46,4 % |
| 100 000 Kč | 47 % |
Zdroj: Výpočet Aktuálně.cz
Pro bezdětnou rodinu, kde má jedna osoba průměrnou a druhá podprůměrnou mzdu, dosahuje daňová kvóta 40,39 procenta. To je stále v dané kategorii osmé nejvyšší číslo v OECD. Lepší výsledek dostaneme, když porovnáme daňovou zátěž rodin se dvěma dětmi, kde vydělává jen jedna osoba - díky slevám na děti nebo na manželku dosahuje daňová kvóta "jen" 26,79 procenta, což je 16. nejvyšší z 34 zemí OECD.
Vysoké náklady na práci nad rámec vyplácené mzdy podle ekonoma Davida Marka patří mezi hlavní důvody, proč mzdy v Česku nerostou tak rychle. Dalšími důvody jsou vysoký podíl průmyslu nebo také malá odborová angažovanost ve srovnání se zbytkem Evropy. Samotné firmy pak často argumentují, že se teprve vzpamatovávají z několikaletého útlumu, a jsou tedy opatrné.
