Pokud se budou snižovat mimořádné výdaje spojené s krizí, mohla by do budoucna klesat i sazba daně z neočekávaných zisků. Před středečním jednáním vlády to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Koalice zatím na parametrech daně nenalezla definitivní shodu, v jednáních bude pokračovat do pátku, kdy má daňový balíček schvalovat sněmovna. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je shoda na většině základních parametrů.

"My jsme řekli, že chceme mimořádnou daň použít pouze na mimořádné výdaje spojené s krizí. Pokud budou mimořádné výdaje klesat, tak by do budoucna mohla klesat i mimořádná daň," připustil Síkela. Koaliční TOP 09 dříve navrhla, aby v prvním roce platila sazba 60 procent a v následujících letech sazba 40 procent.

Podle Fialy je shoda na naprosté většině základních parametrů, o některých se vede debata. Po jednání vlády uvedl, že všichni chtějí mít jistotu, že přijaté rozhodnutí bude správné. "Debata bude ještě v příštích dnech probíhat, ale předpokládám, že v pátek budeme mít jasno," poznamenal.

Příjmy z daně z neočekávaných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se zastropováním cen energií. Daň by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Novou daň vkládá do daňového balíčku, který aktuálně projednává Sněmovna, pozměňovací návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS).