Většina pivařů, kteří se nespokojí s poměrně unifikovanou nabídkou velkých pivovarů, hledá alternativy u jejich menší konkurence. Kromě toho ale v Česku přibývá stále více lidí, kteří se rozhodli vařit si pivo úplně sami. Jedním z nich je i Jiří Mezihorák z Brna. Pivo je jeho velkým koníčkem, a tak s kamarádem loni v listopadu poprvé vyzkoušeli, jestli ho zvládnou vyrobit i vlastními silami.
První várku uvařili z koncentrátů, postupně však přešli na náročnější výrobu ze základních surovin: sladu, chmele a kvasnic. "Od té doby jsme uvařili už celkem 15 várek," říká Jiří Mezihorák. Metodou pokusů a omylů postupně dospěli k výsledku, za který by se nejspíše nemusely stydět ani některé minipivovary. A to s minimálními náklady. "Jedno pivo nás vyjde po započítání surovin a energií na výrobu zhruba na deset korun," upřesňuje Mezihorák.
Podobných "homebrewerů", jak si domácí vařiči piva říkají, jsou v Česku řádově už tisíce. Tvrdí to alespoň Petr Měrka, který kromě toho, že pivo sám vaří, pořádá také pravidelná setkání amatérských sládků. Pátého ročníku jeho akce Kostelecké chmelovárek, konané letos v dubnu v moravském Kostelci u Holešova, se zúčastnilo se svými doma uvařenými pivy více než 100 soutěžících a celkem přes dvě stovky amatérských pivovarníků. Kromě ochutnávání a hodnocení nejrůznějších druhů doma uvařených piv pro ně byly připraveny také přednášky profesionálů z oboru.
Není to přitom jediná akce podobného typu. Vedle toho se koná soutěžní přehlídka doma uvařených piv třeba také v Brně v rámci akce Moravian Homebrewers Meeting, porovnat své výtvory s jinými mohli amatérští pivovarníci také během červnového pivního festivalu ve Žďáru nad Sázavou.
Pivovar za pár tisíc
Zařízení domácího mikropivovaru není nijak obtížné ani nákladné. V Česku dnes funguje hned několik kamenných i internetových obchodů, kde se dá startovací sada pro "homebrewery" pořídit za pár tisíc. "Naše celková investice do vybavení - dvou velkých nerez hrnců, scezovačky, nádoby na kvašení, teploměru nebo cukroměru - se pohybovala kolem tří tisíc korun," říká Mezihorák.
V obchodech se kompletní sady "mikropivovarů" pohybují od jednoho do tří tisíc korun. Utratit se za domácí pivovárek dá pochopitelně ale i mnohem více peněz - záleží na konkrétním výběru komponentů, objemu plánovaného "výstavu" a tomu přizpůsobené velikosti varných a kvasných nádob a podobně. Důležité jsou pochopitelně také odpovídající prostory - přestože je možné pár desítek litrů piva uvařit i doma v kuchyni na sporáku, několikadenní intenzivní vůni sladu a chmele nejspíše těžko ocení i další členové domácnosti pivovarníka.
Ve stejných obchodech, které nabízejí vybavení domácího pivovaru, se dají koupit také suroviny. Jejich ceny se odvíjejí především od toho, jaký druh piva a podle jakého receptu chce amatérský sládek uvařit. Například rozdíly v ceně chmele mohou být poměrně velké.
"České chmele stojí v maloobchodě kolem 50 korun za 100 gramů. My jsme ale chtěli vařit pivo india pale ale a kvůli tomu jsme museli kupovat ty americké. Sto gramů amerických odrůd amarillo nebo citra stojí asi dvojnásobek," vypočítává Jiří Mezihorák. Rozdíly jsou i v ceně sladu, nicméně průměrně se dá dvoukilové balení vhodné k výrobě ležáku, které stačí na uvaření asi 10 litrů piva, pořídit také kolem padesátikoruny.
Sládci: Kvalitu doma udržíte těžko
A jak je domácí výroba piva náročná časově? Potenciální amatérský sládek musí počítat s tím, že jen kompletní uvaření jedné várky piva zabere i v domácích podmínkách prakticky celý jeden den. "Včetně následného úklidu nám většinou trvá uvaření jedné várky asi osm hodin," upřesňuje Jiří Mezihorák. Samotné vaření a kvašení je však pouhým začátkem; ještě před konzumací je potřeba nechat pivo zrát, což trvá několik týdnů.
Profesionální sládkové se na domácí vaření piva většinou dívají s lehkým nadhledem, i když nevylučují, že i v "polních" podmínkách se dá vyrobit poměrně slušné pivo. "Doma na sporáku je v každém případě obzvláště složité uvařit stejně dobré pivo vícekrát," upozorňuje sládek Josef Krýsl, který se živí stavbou minipivovarů. Jeho profesionální výrobu piva hlídá v pivovarech speciální software zaznamenávající vše od surovin po teploty při varu, v domácích podmínkách je však něco takového nemožné. Jiří Mezihorák se svými kolegy homebrewery si proto alespoň vede deník s recepturami, do nichž údaje o každé várce zaznamenávají.
Vaření piva většinou u domácích pivovarníků zůstává v rovině koníčka; "výstav" nepřekračuje pár desítek či stovek litrů ročně. Přesto se mezi nimi najdou i tací, kteří dospějí k názoru, že se naučili pivo vařit tak dobře, aby je mohli vyrábět ve větším množství a poté prodávat. "Občas se stane, že nám pivo nabídne větší homebrewer, kterému třeba jeho známí pivo chválili. Většinou bývá nepitelné," potvrzuje spolumajitel brněnské Ochutnávkové pivnice. Rozhodně tedy neplatí "moudro" některých amatérských sládků, že kdo umí uvařit podle receptu třeba dobrou polévku, zvládne stejně kvalitně i pivo.
-------
Jak se daří malým českým pivovarům?
Jaké jsou příběhy zakladatelů nejznámějších minipivovarů, například Pivovarského domu Chýně, Břevnovského klášterního pivovaru nebo Pivovaru Kocour?
Velké téma o malých českých pivovarech najdete v aktuálním letním dvojčísle týdeníku Ekonom. Přečíst si ho můžete i na iPadu a iPhonu, tabletu Samsung a dalších zařízeních se systémem Android.
