Praha - Ministerstvo financí plánuje státní rozpočet na příští rok se schodkem 100 miliard korun. Úřad to dnes uvedl na dotaz ČTK. Podle nedělního vyjádření ministra financí Andreje Babiše (ANO) má úřad návrh rozpočtu, jehož deficit by neměl přesáhnout tři procenta HDP, již připravený a podrobné parametry rozpočtu představí koaličním partnerům 9. dubna. Na letošní rok je schválen rozpočet s deficitem 112 miliard korun.

"Chceme snižovat provozní výdaje státu," uvedl v neděli v rádiu Frekvence 1 Babiš. Podle něj například různé externí zakázky na poradenské nebo právnické služby lze dělat interně na ministerstvech. "Chceme samozřejmě navyšovat důchody, počítáme s valorizací pro stání zaměstnance, potřebujeme stavět dálnice a potřebujeme opravovat silnice a potřebujeme peníze pro investice. A provozní náklady státu se dají určitě dramaticky snížit," uvedl dále Babiš.

Kalousek: Na investice nezbyde

Vzhledem ke zrychlení růstu ekonomiky přijde hlavnímu ekonomovi Patria Finance Davidu Markovi deficit ve výši 100 miliard poměrně málo ambiciózní. Nicméně stomiliardový deficit by podle něj znamenal zhruba půlprocentní rozpočtový impulz pro růst ekonomiky. "Při zlepšení ekonomické situace se pak vládě otevírá prostor k tomu, aby se vrátila ke snižování rozpočtového deficitu a přiblížila veřejné finance k trvale udržitelnému stavu," uvedl.

"Přestože ekonomika začala růst, vláda nechce pokračovat ve snižování deficitu, a tedy ve snižování tempa zadlužování, což není dobrá zpráva pro budoucnost," komentoval návrh bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že při odhadovaném dvouprocentním růstu ekonomiky by měl schodek rozpočtu klesat vice. "Jinak hrozí, že se vláda bude muset uchýlit k nežádoucím škrtům ve výdajích v době, kdy následně ekonomika zpomalí," uvedl.

Podle Kalouska například plánovaná valorizace sociálních dávek zvýší strukturální deficit, což je v přímém rozporu s fiskálním paktem, ke kterému se vláda verbálně zavázala. Strukturální deficit je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Letos by měl činit zhruba 2,5 procenta HDP, fiskální pakt požaduje 0,5 procenta HDP.

Tím, že strukturální deficit stoupne, podle Kalouska bude mnohem méně peněz na investice a prorůstové výdaje, a to ve srovnání s letoškem i předchozími vládami. "Je tedy zřejmé, že vláda nemíní nebo nechce naplnit své sliby z oblasti šetření nebo investičních výdajů," dodal Kalousek.

Schodek ve výši 2,7 %

Ministerstvo práce a sociálních věcí v polovině března navrhlo, aby penze od ledna příštího roku vzrostly o 1,3 procenta, zatímco podle současné legislativy by to bylo pouze o 0,5 procenta. Státní pokladna tak bude muset na důchody vyplatit o tři miliardy korun více. Cenový růst se při stanovení rozsahu zvýšení penzí zohledňuje pouze jednou třetinou. Vláda chce tento podíl zvýšit na plných sto procent. Návrh na změnu podmínek valorizace důchodů si vláda stanovila v programovém prohlášení.

Ministr Babiš pak minulý týden prohlásil, že státní pokladna mohla získat více peněz z dividend ČEZ. Podle něj by mohl elektrárenský gigant vyplatit celý loňský zisk mezi akcionáře. Stát by tak mohl získat zhruba 25 miliard korun, což je asi o deset miliard korun více než v předchozích letech.

Podle programového prohlášení se vláda zavázala po celé funkční období dodržovat kritéria pro přijetí eura, především tříprocentní hranici deficitu veřejných financí. Dále chce změnit zákon o rozpočtových pravidlech, pravidla pro čerpání fondů EU a zlepšit výběr daní.

Sobíšek vypočetl, že pokud by dosáhl schodek rozpočtu uváděných 100 miliard a ostatní složky veřejných financí by přidaly stejně jako v roce 2013 k deficitu 16 miliard korun, dosáhl by příští rok schodek veřejných financí 2,7 procenta HDP.

Při přípravě rozpočtu na příští rok chce vláda zejména hledat úspory v provozu, omezí především outsourcing právních služeb, marketingu či poradenství. "Kromě toho bude nezbytné provést prověrku mandatorních a kvazi-mandatorních výdajů státního rozpočtu," uvádí programové prohlášení vlády.

Například ministr obrany Martin Stropnický (ANO) uvedl nedávno, že rozpočet ministerstva obrany se v příštím roce zřejmě nebude příliš lišit od toho, jaký má resort letos. Úřad letos hospodaří s výdaji téměř 43 miliard korun.