Praha - Česká ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí rostla rychleji, než byl původní odhad. Hrubý domácí produkt se zvýšil mezičtvrtletně o 1,9 procenta, meziročně pak o 1,3 procenta. Zpřesněné informace dnes zveřejnil Český statistický úřad.
"Tak vysoký mezikvartální růst jsme naposledy viděli na začátku roku 2007, kdy vše vypadalo růžově," říká hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
Už první odhad, který byl v mezičtvrtletním porovnání o 0,3 procentního bodu níže, nadchl nejen ekonomy, kteří čekali růst mezi čtvrtletími o 0,6 procenta, ale třeba i centrální banku.
"Výsledky vyznívají velmi optimisticky," řekl před měsícem člen bankovní rady Lubomír Lízal. Zároveň ale dodal, že údaje o rychlejším růstu nyní nezmění vyznění prognózy centrální banky, která počítá s ukončením devizových intervencí na počátku příštího roku. Lízal také zatím nechtěl hodnotit vliv intervencí na ekonomický růst, ten prý ukážou až další data.
Růst bude pokračovat
"HDP by zřejmě rostl i bez jednorázových faktorů, jako jsou devizové intervence a zvýšení spotřební daně, ale tyto jednorázové faktory ten údaj činí do značné míry umělý," brzdí nadšení Brožka. "V prvním čtvrtletí tohoto roku tak pravděpodobně uvidíme pokles HDP. I nadále bych data o HDP bral se značnou rezervou, ale vnímal bych je pozitivně v tom smyslu, že česká ekonomika pokračuje v růstu - nic víc, nic méně," dodává ekonom.
Pro letošní rok analytici počítají s růstem. „Očekávám, že česká ekonomika letos poroste minimálně o 1,5 procenta. Hovoří pro to jak ukazatele průmyslové výroby a nových zakázek, tak podnikatelské nálady a rovněž slušná kondice německé ekonomiky, největšího odbytiště tuzemské ekonomiky. Postupně se také začne u exportérů projevovat příznivý vliv oslabení české koruny," říká Jiří Moser, řídicí partner PwC ČR.
Za celý rok byl hrubý domácí produkt v roce 2013 v porovnání s předchozím rokem nižší o 0,9 procenta. A to přes to, že tento klíčový ukazatel stavu ekonomiky rostl tři poslední čtvrtletí v řadě a vymanil se z krátké recese, do níž se dostal na přelomu let 2012 a 2013.
"Za meziročním poklesem stojí především pokles investic, i přes to, že v posledním čtvrtletí došlo k oživení. Spotřeba domácností a aktivní saldo zahraničního obchodu v ročním úhrnu stagnovaly, mírně pozitivně přispěly vládní výdaje," komentuje konečný výsledek minulého roku Jiří Šimek, analytik Citfinu.
