Nový vzestup průmyslu přinesly zahraniční investice. Díky nim dnes v továrnách pracuje podle statistického úřadu 1 milion a 940 tisíc zaměstnanců, jejich počet roste už třetím rokem.
Fakt, že průmysl živí 39,9 procenta všech pracujících občanů, nemá v Evropě obdoby. Česko navíc svůj náskok dále zvětšuje.
Může to být přednost, pokud většina lidí pracuje v odvětvích s vysokou přidanou hodnotou, anebo se do nich lidé alespoň postupně přelévají.
Je tomu však naopak. Většinu průmyslu tvoří odvětví s nepříliš vysokou přidanou hodnotou, jakými jsou v Česku například energetika, chemie, anebo výroba plastů. A nejrychleji se rozvíjejí obory, kde je přidaná hodnota mimořádně nízká: výroba automobilů, televizí a počítačů.
Projděte si tabulku č.1, článek pokračuje pod ní
Na otázku, jestli se už Česko začíná z montážní dílny Evropy měnit na její technologické srdce, tak dávají údaje ČSÚ zápornou odpověď. V posledních letech rostly především další dílny.
Zajistili náš blahobyt
Analytici předních bankovních ústavů mají pro takový vývoj řadu polehčujících okolností.
"V posledních třech letech je průmysl jednoznačným a hlavním motorem české ekonomiky. Na jeho vrub jde největší část přírůstku HDP na jedné straně a celkového zlepšení obchodní bilance na straně druhé," chválí Petr Dufek z ČSOB a upřesňuje: "Dominantní je především role automobilového průmyslu, který v loňském roce nejvíc rozšířil výrobní, na export orientované kapacity."
Pozice automobilového průmyslu podle Dufka jasně narůstá a jeho výrobky získaly už skoro pětinový podíl na celkovém vývozu. Analytik upozorňuje, že roste i výroba televizorů, počítačů a plastů. "Tyto obory rovněž těží z boomu automobilového průmyslu," dodává Dufek.
Projděte si tabulku č.2, článek pokračuje pod ní
Vesměs jde o odvětví, kde podobně jako v automobilových továrnách vynášejí investice jen málo peněz.
Musíme brát, co je
Podle Aleše Michla, analytika Raiffeisenbank, byl průmysl s nižší přidanou hodnotou jedinou šancí, jak bojovat s nezaměstnaností v zemi, kde má třetina lidí jen základní vzdělání. "Nejsme v pozici, kdy si můžeme vyskakovat," upozorňuje Michl.
Přílišná závislost na automobilech a příbuzných odvětvích je ovšem riskantní: "Až přijde recese, začnou velké průmyslové podniky zase rychle propouštět," očekává expert.
Nízká přidaná hodnota je navíc varováním, že firmy mohou odejít při prvním vážnějším poklesu či při větším tlaku na zvýšení mezd.
O riziku svědčí varování personálního šéfa mladoboleslavské Škody Martina Jahna, který se tento týden ohradil proti návrhu Evropské komise, aby se vyráběla auta s nižšími emisemi. "V takovém případě bychom zvažovali přesun výroby směrem na východ, abychom kompenzovali růst nákladů," uvedl Jahn pro Hospodářské noviny.
Projděte si tabulku č.3, článek pokračuje pod ní
Michl očekává, že odchod firem ekonomiku neohrozí, pokud průmysl během deseti let přejde ke složitějším technologiím. "K tomu je však třeba, aby školy připravily novou generaci vzdělaných pracovníků," doporučuje pro další etapu ekonomického růstu.
Neviditelný hi-tech u automobilek
Automobilů se zastávají experti Svazu průmyslu a dopravy. Oldřich Körner dokonce předpokládá, že výroba vozidel automaticky nakopne i jiná odvětví k trvalému růstu.
"Automobilový průmysl je páteří, která na sebe navazuje další výroby a činnosti," vysvětluje. Nejde podle něho jen o výrobu elektroniky a plastů, významně se zvyšuje objem obchodu i dopravních služeb. Ve městech s velkou automobilovou továrnou zpravidla rostou mzdy a lidé tak mohou stále víc nakupovat.
Körner zná případy, kdy automobilové továrny jen nevyrábějí auta, ale investují i do složitějších činností, jako je vývoj, logistika, nebo design. Na celkových datech o přidané hodnotě se to však neprojevilo, ta zůstávají posledních pět let stejná.
Projděte si tabulku č.4, článek pokračuje pod ní
O tom, kde automobilky investují do výnosnějších aktivit, nemá informace ani Sdružení automobilového průmyslu. "Nic takového nesledujeme," říká Pavel Ešner, který pracuje v centrále sdružení. "Můžu jenom říct, že našimi členy je 149 firem, které mají 110 tisíc zaměstnanců," dodává.
Dobří, ale příliš malí
Za rozvoj automobilového průmyslu vděčí Česká republika přílivu zahraničních investic, jejichž podporu má na starosti státní organizace CzechInvest.
"Představa, že do Česka masivně směřují investice do montoven, kde lidé spojují dva díly výrobku dohromady, naprosto neodpovídá realitě. To možná platilo na začátku 90. let, kdy náklady na mzdy a výrobu jako takovou byly deseti- až stonásobně nižší než v západní Evropě," hájí postup Czechinvestu mluvčí Alžběta Honsová, že časy se mění. Investoři podle ní dnes hledají vzdělané zaměstnance a oceňují dobrou dopravní polohu země.
Jako příklad uvádí Brno, kde Czechinvest za poslední dva roky podporoval patnáct projektů, a pouze ve třech případech šlo o výrobní podniky.
Také analytici Dufek a Michl připomínají řadu investic, kdy do Česka míří vyspělé technologie. Jmenují například počítačové firmy Dell, Sun Microsystems a Hewlett-Packard, výrobce měřících systémů Elcom, či mikrobiologickou firmu Lonza.
Připouštějí však, že firmy s několika desítkami, výjimečně stovkami zaměstnanců nemohou v celkových počtech konkurovat novým automobilkám s tisíci zaměstnanci.
Vláda zasahuje
Náročnější průmysl tak viditelně reprezentují pouze firmy, které vyrábějí optické a zdravotnické přístroje. Produkují sice desetkrát méně než automobilové továrny, obě odvětví však rostou stejně rychle.
Optické továrny drží krok i bez výrazných investic zvenku: jsou dvakrát výnosnější než automobilky a ještě se zlepšují. O hodně vyšší přidanou hodnotu než automobilky mají také ostatní strojírenské obory, například výroba zemědělských a obráběcích strojů anebo továrny na kotle, kontejnery a skleníky.
Nový trend chce vláda podpořit změnami v zákonu o investičních pobídkách. Nové technologie má přitáhnout klauzule, podle níž stát podpoří jen takový projekt, kde cena technologií překročí 60 procent investice. Pokud firmy nedovezou hi-tech zařízení, sníží se podpora z 50 na 30 procent ceny projektu.
"Máme jeden z nejvyšších podílů absolventů technických vysokých škol, nižší náklady na práci a provoz při stejné kvalitě. Pokud se významněji podaří reformovat sociální systém, aby podniky nebyly nadměrně zatěžovány odvody a zároveň lidé motivováni ke zvyšování kvalifikace, mohou se naše vyhlídky zvýšit," slibuje obrat mluvčí Honsová.
