Grafika: Vysvědčení vlády po roce. Miliardy, sliby i spory

Lucie Stuchlíková Jiří Kropáček Lucie Stuchlíková, Marie Bastlová, Jiří Kropáček
29. 1. 2015 5:30
Koaliční vláda se do velkých krizí nedostala, ale idyla to nebyla. Podívejte se na přehled, jak si ministři počínali ve svých úřadech.

Praha - Kabinet Bohuslava Sobotky úřaduje přesně rok. Vládní trojkoalici ČSSD, hnutí ANO a lidovců věří podle nejnovějších výzkumů 44 % lidí, což je číslo, o kterém si mohl například Petr Nečas nechat jen zdát.

"Vláda rok funguje, neměli jsme žádné velké koaliční krize, opozice ani jednou nenavrhla hlasování o nedůvěře vládě," pochvaloval si premiér v bilančním rozhovoru a ocenil práci téměř všech ministrů.

Úplná idylka to v loňském roce ovšem nebyla - Sobotka se několikrát dostal do sporu s ministrem financí Andrejem Babišem a koaliční strany si navzájem ostřelovaly ministry. Nejvíce se vyhrotil spor mezi Babišem a ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (ČSSD), silná slova zaznívala i na adresu ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO).

Právě resort spravedlnosti má na kontě nejvíc nedodělků z celé vlády - hotový zatím není ani zákon o nejvyšším státním zastupitelství, ani nový exekuční řád, marně se čeká také na novelu občanského zákoníku. Ministerstvo vnitra zase dluží zákon o registru smluv.

Prioritou pro rok 2015 jsou také opatření umožňující vyšší výběr daní. Na nich totiž záleží, zda vláda dokáže zaplatit všechny sociální výhody, které už voličům stihla nadělit, jako je zvýšení minimální mzdy, důchodů, porodného či platů ve státní správě.

Ministr financí Babiš sice před volbami sliboval stamiliardové úspory, na ně se ale zatím marně čeká. Rozpočet pro rok 2015 dokonce počítá se schodkem 100 miliard korun, tedy se schodkem nejméně o 20 miliard vyšším, než byl v roce 2014. Babišův prioritní úkol je tak stáhnout schodek v příštím roce na 70 miliard.

Jak si v uplynulém roce vedli jednotliví ministři? Projděte si přehlednou grafiku.

Jiří Fajt
Herman ukončil dlouhé čekání na šéfa Národní galerie. Do funkce jmenoval historika umění Jiřího Fajta. Toho jmenovala již ministryně kultury Alena Hanáková, pár hodin před skončením svého mandátu. Její nástupce Jiří Balvín ve funkci Fajta nepotvrdil. Fajta tedy jmenoval až Herman.

10,8 miliardy
Rozpočet ministerstva byl v roce 2014 téměř 11 miliard, v podobné výši by se měl pohybovat i letos. Do konce volebního období chce Herman rozpočet ve výši 1 % státního rozpočtu.

Rekonstrukce Národního muzea
Jedním z hlavních Hermanových úkolů a jednou z největších investičních akcí měla být rekonstrukce Národního muzea. Začít měla v září, opravy ale zdržuje výběrové řízení, respektive fakt, že antimonopolní úřad měsíce posuzuje výběrové řízení. Rekonstrukce má podle dřívějších informací přijít na tři miliardy korun včetně DPH.

800 milionů
Vláda v roce 2014 přidala 300 milionů korun na filmové pobídky, celkem tak tedy filmaři dostali 800 milionů korun. Stejnou částku by měl stát na pobídky vydat i letos.

4 %
Pracovníkům v kultuře se zvýšily platy o čtyři procenta. Ministr chce letos předložit zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře, který mimo jiné umožní zvýšit platy vrcholným manažerům kulturních institucí a přilákat tak experty ze zahraničí.

Památková péče
Ministr má za úkol v roce 2015 představit dlouho očekávaný zákon o památkové péči. Norma přijatá v roce 1987 byla několikrát novelizována, na systémové změny se ale čeká již několik let.

Církevní restituce
Ministerstvo v průběhu roku vydalo několik vzácných uměleckých děl v rámci církevních restitucí – například dva obrazy Petera Paula Rubense, Vyšebrodský oltář a části Puchnerova oltáře. Díla sice formálně vlastní církev, zůstala však vystavena v prostorách Národní galerie.

 

Právě se děje

Další zprávy