Praha - Brusel vystaví Česku další tučný účet. A znovu to bude kvůli přemrštěným cenám ve zdravotnictví.
Auditoři ministerstva financí totiž dokončili druhou část svých kontrol v českých nemocnicích. Tentokrát se ale zaměřili na to, kam tekly peníze za nákupy, které si organizovaly jednotlivé kraje. Výsledek? Špitály mohou vracet až 65 milionů korun.
"Audit identifikoval nezpůsobilé výdaje za 65 milionů korun, z toho předražení ve výši 9,6 milionu korun," potvrdil Aktuálně.cz mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka.
Problematických je 60 procent nákupů
Problémy se podle něj našly celkem v devíti nemocnicích z patnácti. Kromě přemrštěných cen šlo hlavně o manipulaci s veřejnými zakázkami.
Škody za 65 milionů
Auditoři ministerstva financí zkontrolovali nákupy vybavení v 15 nemocnicích. Odhalili nezpůsobilé výdaje za 65 milionů korun, z toho předražení ve výši 9,6 milionu korun. Chybovala tato zdravotnická zařízení:
- Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
- Úrazová nemocnice Brno
- Sdružení zdravotnických zařízení Krnov
- Národní Centrum Tkání a buněk a.s.
- Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
- Ústav pro péči o matku a dítě
- Nemocnice Slaný
- Rokycanská nemocnice a.s.
(Zdroj: Ministerstvo financí ČR)
Chybovala hlavně brněnská zařízení - Fakultní nemocnice u sv. Anny, Úrazová nemocnice Brno a Národní Centrum Tkání a buněk. Na seznamu hříšníků ale figurují také pražská Fakultní nemocnice Královské Vinohrady nebo podolská porodnice.
"Příjemce dotace by měl nyní vrátit prostředky zpět do státního rozpočtu," dodal Ležatka.
Kontroly si vyžádal Brusel
Auditoři ministerstva financí proklepli nákupy v nemocnicích na žádost Bruselu. Evropské komisaře totiž zaujala studie, podle které je drtivá většina vybavení českých nemocnic předražená. Mohou za to prý dva důvody: alarmující propojení byznysu s politikou a naprosto nefunkční kontrola.
"Po přílivu peněz z Evropské unie se zvýšily ceny zdravotnického vybavení o patnáct až třicet procent," píše se ve zprávě, která se do médií dostala na přelomu loňského a letošního roku.
Ceny přístrojů podle ní zvyšují hlavně prostředníci – tedy firmy s anonymními držiteli akcií, přes které často nemocnice nákupy pořádají. Kontrolní pravidla jsou navíc nejméně spolehlivá ze všech zemí osmadvacítky.
První vlna kontrol
Auditoři rozdělili prověrky na dvě části.
První vlna kontrol začala v červnu loňského roku a skončila na podzim. Auditoři během ní prověřili 16 nemocnic, které se z evropských peněz vybavovaly v letech 2008 až 2013. Dotace špitály čerpaly hlavně na nákup přístrojů svých onkologických a traumatologických center. Tyto nákupy organizovalo ministerstvo zdravotnictví.
Verdikt: cena čtvrtiny přístrojů je přemrštěná, někdy až o padesát procent. Česko proto bude muset část dotací Bruselu vracet. "Konkrétně to bude pět procent z více než tří miliard, které nyní čekají na proplacení a které Brusel do skončení auditu zablokoval, tedy asi 160 milionů korun," řekl v lednu Aktuálně.cz vrchní auditor Lukáš Wagenknecht.
Odpovědnost nese ministerstvo
Brusel ale nakonec Česku část pokut odpustil - dotace už se totiž vracely při korekcích v předchozích letech. Česko tak přijde "jen" o 78,5 milionu korun. "Tuto sumu přitom můžeme znovu použít na jiné projekty, které budou realizovány nejpozději do 31. 12. 2015," upřesnil Ležatka.
Peníze navíc nemusejí na svých kontech hledat nemocnice, o vrácení dotací se má postarat vedení resortu.
Právě ministerstvo zdravotnictví totiž podle auditorů selhalo při nastavování pravidel i při kontrole. Pokyny nemocnicím, za jaké ceny a co nakupovat, zaslalo ještě za bývalého ministra zdravotnictví Tomáše Julínka a jeho náměstka Marka Šnajdra (oba z ODS).
Další nákupy si organizovaly kraje
Ve druhé fázi auditoři zkoumali nákupy, které si ve svých nemocnicích organizovaly kraje. Celkem si posvítili na patnáct zdravotnických zařízení. Dvanáct z nich čerpalo peníze z regionálních operačních programů, tři z tematických operačních programů.
"Audity byly ukončeny v březnu tohoto roku," řekl Aktuálně.cz mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka.
Mezi šéfy nemocnic ale vzbudily kontroly nelibost. Ceny, které auditoři označují jako "v čase a místě obvyklé", se podle nich nedají přesně určit. Pravidla si navíc špitály nenastavovaly samy. V případě onkocenter a kardiocenter nemocnice postupovaly v souladu s pokyny ministerstva zdravotnictví, nákupy v rámci regionálních operačních programů se potom děly pod taktovkou jednotlivých krajů.
Za ředitele nemocnic se postavil také současný šéf resortu Svatopluk Němeček (ČSSD). Kontrola se ho totiž přímo dotýká. Sám Němeček přístroje nakupoval ve funkci ředitele ostravské fakultní nemocnice, kde působil v letech 2005 až 2014. Za evropské peníze pořídil například "cétéčko" za 28,4 milionu korun. Ve stejné době se přitom dal stejný přístroj téže značky a typu nakoupit za cenu nižší než 15 milionů korun.
